„Asi se nehodí jeho první vystoupení ve funkci hlavy státu kritizovat tak odvážně, jak mnozí političtí komentátoři činí. Pan prezident Pavel má jiný životopis než jeho předchůdci, a to dokonce i ti komunističtí. Natož ti, kteří prezidentovali před nimi,“ uvedl politolog k rozhovoru prezidenta Petra Pavla v Partii na Primě. „Ještě nebyl ve válce jako Masaryk, Beneš a Hácha, ani v koncentráku jako Zápotocký a Novotný, ani neměl aureolu disidenta. Je snad jen trochu podobně jako oni v hledáčku zahraničních spojeneckých autorit, chovajících se jako mentoři nebo dohlížitelé. Hlavně má omezené zkušenosti s českou politikou, jejími protagonisty i kritiky a je v situaci, kdy se musí spoléhat zejména na svoje poradce, jež si vybral a kteří mu byli, doufejme, že v dobré víře, doporučeni,“ dodal.

Zbořil podotýká, že na rozdíl od rychle mluvících až upovídaných českých političek a politiků hlavě státu jejich způsob prezentace není vlastní. „Tak asi až po nějaké době uvidíme, zda bude i verbálně schopný formulovat hlavní témata české politiky, případně je přeformátovávat podle svých představ. Dovolil bych si proto říct, že se odvážně vrhá do chladných vod české stranické politiky a zatím se nezdá, že jí rozumí do všech jejích nejmenších detailů,“ komentuje politolog.

Zbořil: Bylo by nevhodné srovnávat s předchůdci

A jakých bylo podle doktora Zbořila sto dní ve funkci prezidenta Petra Pavla pro občany země? Co ukázaly o něm a co o našem státu? „Myslím si, že právě proto, že je homo novus české politiky, bylo by nevhodné srovnávat jej s jeho předchůdci, kteří měli jiné vzdělání a jinou politickou zkušenost. Asi splnil mnohá očekávání svých někdy až hystericky se chovajících voličů, kterým se líbí jeho úsporné vyjadřování a chování, jež se tak výrazně liší nejen od jeho předchůdců, ale i od některých jeho současníků,“ komentuje politolog. „Miluje jízdu na motocyklu jako poslanec Foldyna a umí se prezentovat na veřejnosti doma i v zahraničí, jak si jeho voliči představovali. Snaží se, jak je jeho ústavní povinností, zastupovat stát navenek, a doufejme, že se nemýlí ve výběru spojenců České republiky. Je nutné také rozlišit, řečeno jeho slovy, mezi těmi, s nimiž je možné pragmaticky spolupracovat a se kterými se znepřátelit,“ dodává.

Zbořil přidává další úvahu: „Domnívám se, že pro občany naší země jsou jeho dosavadní aktivity někdy až nesrozumitelné, ale i to si dovolím konstatovat jen s ohledem na dosud existující rozdělení až nenávist částí české společnosti, kterou, alespoň podle svých slov, chce sjednocovat a spojovat. Ale nezapomínejme, že jde stále ještě jen o prvních sto dnů očekávání, a nikoli dělání závěrečného účtu.“

Řeč byla také o „blbé náladě“, která je podle prezidenta důsledkem krizí a „často účelového rozdělování společnosti“. Mnoho lidí se nechce bavit o možnostech řešení a vytváříme protilehlé tábory. Apeloval proto i dříve na „konstruktivní komunikaci“.

„Konstruktivní komunikace je termín odvozený z některých politických systémů, které mají na programu strany konstruktivní opozice. Je to dobré slovní spojení, ale někdy obtížně použitelné ve společnosti, která byla vychovávána posledních deset let v duchu zášti a nenávisti. Je to samozřejmě rozumnější než programový pirátský výkřik ‚Pusťte nás na ně!‘ a trochu to připomíná některá ‚dutá slova‘ jeho předchůdců, ve kterých dosáhl nedosažitelné virtuozity Václav Havel. Ten nám ve své Zahradní slavnosti a Vyrozumění zanechal dědictví jazyků ptydepe a chorukoru stejně jako odkaz likvidace zahajovačů a zahájení likvidace likvidátorů,“ připomíná Zbořil. „Václav Havel a Ivan Vyskočil dokázali tento stav společnosti pojmenovat skoro geniálně, ale také na něj někdy musíme s nostalgií vzpomínat jako na setrvalý stav,“ dodal.

Mnoho lidí po neblahých zkušenostech nevěří

Petr Pavel kritizoval, že jedna ze stran automaticky neguje druhou. Připomínal, že máme řadu procesů, které významně překračují horizont vlády, a apeluje na poslance.

„Mnozí lidé mu asi tentokrát, a po všech dosavadních neblahých zkušenostech, asi nevěří. Ale někdy si myslím, že tím pan prezident upozorňuje na svůj pokus, a dokonce na víru ve změnu české politiky a de facto i změnu existujícího politického systému, který si petrifikované ‚staré struktury‘, bez ohledu na stranické prapory vlající zprava nebo zleva, dosud neumějí představit. Nedá se sice věštit, že bude lépe nebo hůře, ale možná se k nějaké metamorfóze skutečně schyluje.“

Média budou moct provozovat jen bezdomovci?

V minulém týdnu byla schválena legislativa známá jako „lex Babiš“. Prezident počká s hodnocením až na finální znění materiálu.