Bude mít téma migrace podle vašeho názoru velký vliv i na senátní a dokonce i na krajské volby? Některé strany si z toho udělaly své pilotní téma, ale jak například může krajský politik ovlivnit záležitosti, jako je například příjímání uprchlíků podle bruselských kvót? Myslíte si, že si to lidé uvědomí? A bude mít tedy migrace i svůj vliv na volby do krajských zastupitelstev?

Upřímně řečeno si nemyslím, že to bude patřit mezi klíčová témata, jelikož je to dáno zejména dvěma důvody. Za prvé: žádná z relevantních politických stran, která se uchází o přízeň voličů, totiž nepatří zcela zjevně k vítačům uprchlíků nebo k lidem, kteří volají po větším zapojení České republiky do uprchlické krize. Takže ten potenciál tohoto tématu se rozloží do přízně většině stran, u kterých bude předpoklad, že migraci nebudou podporovat. Ty „protestní“ strany, jež si založily na tom svůj většinový program, tím ztratily svůj monopol, už to prostě není jejich výsadní téma.

Za druhé: také se ukázalo, že řada voličů považuje tuto záležitost za námět především pro prezidenta Miloše Zemana, a pokud ten se ho drží jako své vlajkové lodi, bude to téma považováno za celostátní, které by se potom nemělo až tolik promítat do senátních či krajských voleb. Myslím si, že v krajských volbách budou důležitá jiná témata než migrace, jako například zlepšení kvality života v oblasti sociální péče, dopravní obslužnosti i bezpečnosti, a to třeba plánovanými investicemi do různých užitečných projektů nebo do vybavení hasičských sborů či policie.

Navázal bych na vaše slova. Který faktor či fenomén může letos ovlivnit krajské nebo senátní volby? Ještě si pamatujeme, jak ČSSD zabodovala před několika lety se zrušením třicetikorunového poplatku za recept. Můžeme se nyní dočkat něčeho podobného?

Tím, že se letos neobjevilo žádné nové velké téma, které by vyzvedla některá z politických stran, a jež by bylo voličům hodně srozumitelné, tak o té, nějaké jedné zásadní myšlence, tyto volby nebudou. A vlastně tak neexistuje ani žádný větší konkrétní důvod k tomu, proč by lidé měli k volbám stoprocentně přijít. Takže se jich budou účastnit zejména ti disciplinovaní voliči tradičních stran, to silné jádro, které mají ve svých řadách komunisté, lidovci, ale už i sociální demokraté. Samozřejmě těm ubere určitý počet hlasů od různých nespokojenců hnutí ANO.

Část lidí, kteří nejsou zrovna nadšení z výsledků současné celostátní politiky, dá pak přednost různým regionálním sdružením, takže předpokládám, že ty nově vzniklé koalice budou hodně pestré a „různobarevné“. Proto budou potom probíhat dost složitá jednání ohledně volby hejtmana, jelikož si myslím, že žádná ze stran nebude v krajích natolik dominantní, aby toto křeslo získala automaticky.

Letošní krajské volby se od těch předešlých poněkud liší. Už za rok je totiž budou následovat ty nejdůležitější – parlamentní. Může tedy napovědět výsledek krajských voleb rezultát parlamentních voleb v roce 2017 anebo vůbec nemusí, protože lidé v nich volí přece jen poněkud jiným způsobem?

Krajské volby určitě leccos naznačí. Ukáže se, jestli rozlet Andreje Babiše bude pokračovat nebo bude přibrzděn. Uvidíme také, zda sociální demokraté uhájí svou pozici lídra nebo nám vznikl nový fenomén, jako třeba větší podpora komunistů či nějaké nové, nadějné regionální hnutí, které by v budoucnu dokázalo rozseknout i tu velkou celostátní koalici, jež nám dnes vládne. Já jsem si současné volby překřtil na referendum o Andreji Babišovi a zajímá mě, zda lidé skutečně uposlechnou jeho výzvy a dostaví se v hojnějším počtu k volebním urnám.    

Domníváte se, že se změní zcela zásadně i rozložení politických sil v Senátu? V něm má totiž ještě stále poměrně silné zastoupení ODS z minulých let. Myslíte si, že si své posty udrží? A mají do něj šanci proniknout i nové subjekty, například z hnutí Úsvit-Národní koalice předsedkyně ERÚ Alena Vitásková nebo jiní známí kandidáti?

Nepochybně se jeho rozložení změní. Může ztratit jak ODS, tak i sociální demokraté a naopak se do něj dostanou kandidáti z hnutí ANO nebo z nezávislých regionálních spolků. Senát bude tedy více roztříštěný a pestrý. Nicméně, dokud vládne současná koalice, nepředpokládám, že by se měl v něm zásadně měnit politický trend. Jestliže v něm „zaboduje“ hnutí ANO, neočekávám žádné velké výkyvy, nebude vůle vládní legislativu nijak blokovat, spíše zaznamenáme příklon k tomu ji podpořit. Spíše se tam posílí ta autonomie a individuálnost jednotlivých senátorů, kteří často nelibě nesou, že je z Poslanecké sněmovny někdy přehlížejí nebo se je snaží k některému rozhodnutí o zákonech dotlačit.   

A co se týká konkrétně paní Vitáskové, tak právě ta má, podle mého názoru, velkou šanci na zvolení. 

Sociální demokraté a hnutí ANO jsou sice nyní spolu ve vládní koalici, ale zvláště před volbami se z nich stali neúprosní rivalové, protože to jsou i dvě nejvíce oblíbené strany u českých voličů.  Myslíte si, že po volbách už zavládne trochu jiná atmosféra a mohou v rámci krajů vytvářet i společné koalice? Anebo se z nich stali ve většině regionů nesmiřitelní soupeři?

Krajské koalice vytváří regionální vedení stran a bude samozřejmě důležité, jaká atmosféra či psychologie tam bude převažovat. Je velmi pravděpodobné, že bude velká vůle utvářet koalice tak, aby v nich nezasedli představitelé hnutí ANO a aby Andrej Babiš nemohl vyhodnotit krajské volby jako svoje vítězné. Bude to skutečně často ovlivněno tou osobní averzí, kdy se v mnoha případech ukazuje, že ta rivalita je až příliš více osobní než stranická. Odhadoval bych, že sociální demokraté budou dělat všechno možné pro to, aby v opozici zůstalo právě hnutí ANO, a aby oni znovu získali co nejvíce postů hejtmana. Protože to je ta důležitá tvář, kterou si všichni pamatují. Bude se tedy vyvíjet úsilí, o co největší jednobarevný úspěch každé strany, a ty nejpopulárnější a vlivné budou proto nabízet spolupráci i místním úspěšným hnutím nezávislých či komunistům. Ukázalo se, že ČSSD raději spolupracuje i s pravicovými stranami, protože hnutí ANO má ve svých regionálních uskupeních stále výbušné personální vztahy a tříští se na různé frakce.

Domnívám se, že se také bude bojovat o rychlost sestavení koalic, které začnou vznikat už v noci ze soboty na neděli. A sociální demokraté i jiné strany budou dělat všechno pro to, aby vyautovali hnutí ANO a udrželi si své dosavadní pozice, a to bude samozřejmě platit i opačně od strany Andreje Babiše. Právě z tohoto důvodu jsme byli svědky těch nedávných „tanečků“, nadbíhání ministra financí i Bohuslava Sobotky komunistům.   

Právě v Brně nyní vládne poněkud specifická koalice složená ze zástupců hnutí ANO, místního sdružení Žít Brno a KDU-ČSL. Domníváte se, že podobná sestava by mohla mít úspěch i v krajských volbách, když předseda křesťanských demokratů Bělobrádek se s Andrejem Babišem zrovna nemusí? Na druhou stranu na ČSSD a hejtmana Haška se snášela v posledních dnech celkem ostrá kritika…

Bude to záležet na tom, co se v Jihomoravském kraji KDU-ČSL nabídne. Křesťanští demokraté si uvědomují, stejně jako komunisté, že jsou v pozici potencionální bohaté nevěsty. Na druhou stranu budou ta nejúspěšnější uskupení ve volbách říkat komunistům – pozor na lidovce, a lidovcům zas – pozor na komunisty. Ivan Hašek přece už i něco podobného udělal, když má uzavřenou oficiální dohodu s křesťanskými demokraty, ale paralelně jednal dále o spolupráci s místní jihomoravskou KSČM. Takže si myslím, že po volbách to bude podobné. Budou se licitovat zajímavé posty, a to nejen na hejtmanstvích, ale ve hře budou i místa v revizních orgánech některých krajských společností. Samozřejmě zvítězí ta nejlepší nabídka. Proto komunisté v Jihomoravském kraji a také lidovci zatím mlčí a dále se už konkrétně nezavazují k ničemu. Čekají jen, co potom nabídnou sociální demokraté nebo zástupci z hnutí ANO.  

Hejtman Hašek i jeho kolega z Jihočeského kraje Zimola slouží už druhé období, domníváte se, že by mohli obhájit své posty také potřetí?  A je vůbec přínosem pro kraje, když jeden hejtman slouží několik období po sobě? Má potom vůbec ještě co nabídnout? Nemůže být ovlivněný už určitými skupinami podnikatelů, se kterými se dobře zná?  

Je to sice otevřená záležitost, ale šance obou zmíněných pánů považuji za nemalé. U nás, jako i jinde ve světě, se rozhoduje podle charismatu a vůbec výraznosti jednotlivých kandidátů. A oba jmenování mají tu výhodu, že jsou opravdu dost známí, což na voliče dobře zabírá. Je těžké odhadnout, zda ten fakt, když někdo slouží více období, je pozitivem či negativem. Záleží to na osobnosti jednotlivých lídrů a jejich schopnosti udržet si nějakou vnitřní duševní hygienu. Například v Rakousku a v Německu slouží regionální politikové třetí nebo čtvrté období, jelikož jsou oblíbeni, a ta jejich politická dlouhověkost se tam bere jako klad. V zahraničí pak očekávají, že se úspěšný politik vyhoupne někam výš na celostátní úroveň. U nás lidé spíše ocení, když budou mít garanci, že takový úspěšný lídr bude působit dále v jejich kraji a neuteče jim do Prahy. 

Co se týká imunity proti případné korupci, tak pro někoho může znamenat další zvolení větší životní stabilitu a určitou svobodu a je pak i odolnější proti uplácení. Naopak pro některé jedince to představuje získání nezdravé sebejistoty a i větší náchylnosti ke korupci. Je to opravdu individuální záležitost, někteří politikové jsou takto ovlivnitelní už několik týdnů po svém zvolení, druzí se drží svých zásad řadu let a jsou pak dokonce proti tomu ještě odolnější.