Poprvé v historii usedne na Pražském hradě přímo zvolená hlava státu. Co tento u nás zcela nový způsob volby přinesl? „Ukázal její problematičnost. Vždy jsem říkal, že přímá volba je nevhodná. Proti jejímu zavedení jsem byl právě proto, že může dojít k velmi vyostřené kampani. Něco jiného je přímá prezidentská volba ve Spojených státech, kde prezident kromě reprezentativních funkcí je i šéfem výkonné moci. Není divu, že tam je ta kampaň vyhrocená. A dá se to omluvit tím, že je hodně ve hře. Tedy to, kdo bude vládnout,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek z Katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Právě proto považuje za problém přímé volby hlavy státu u nás to, že český prezident příliš velké pravomoci nemá. „Tady jsme si udělali ´malou Ameriku´ tím, že kampaň nabrala takovou vyhrocenost. Navíc díky přímému mandátu se může Miloš Zeman osmělit k tomu, aby se snažil více zasahovat do výkonné moci. To může vést k růstu politické nestability, takže se obávám, že přímá volba nebude stabilizujícím prvkem, ale v nejbližších týdnech či měsících může způsobit pravý opak,“ konstatuje Josef Mlejnek. Dění kolem přímé volby hlavy státu však především vinou kampaně před druhým kolem ovlivnilo i její přívržence.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník