Když se vrátíme k samotného průběhu událostí v Turecku v noci z pátku na sobotu. Nejprve se zdálo, že puč může vyjít, pak se Erdogan spojil s místní CNN, vyzval lidi, aby šli do ulic, a nastal zvrat. Někteří analytici se pozastavovali nad amatérským průběhem převratu ze strany pučistů atd. Zaznívají dokonce šíleně znějící scénáře, že si vše prezident zorganizoval sám, aby měl důvod upevnit moc. Takže, jak na vás události působily a co k tomu říci s odstupem několika dnů?

Seriózní analytici i sdělovací prostředky vychází z ověřených informací a faktů, ne z nějakých ničím nepodložených fám nebo konspiračních teorií. Neexistuje zatím jediný důkaz, že by si prezident Erdogan puč sám objednal nebo zorganizoval. K pokusu o vojenský puč došlo a puč byl potlačen. To je fakt, který nezpochybňuje ani žádná z tureckých opozičních parlamentních stran, včetně Atatürkovy sekulární sociálně demokratické CHP. To, že Erdogan měl již dlouho v šuplíku seznam nepohodlných osob a svých nepřátel a puč použil jako záminku k jejich likvidaci, je bohužel také pravda. Erdogan si krok za krokem upevňuje a posiluje svoji absolutní moc.

Zatčených jsou v Turecku tisíce a počty se stále zvyšují, režim navíc prý zatýká i své kritiky, kteří s pučem neměli nic společného. Podobný otazník visí nad zadrženými téměř třemi tisíci soudců. Hovoří se o zavedení trestu smrti, dojde k tomu? A co se podle vás s Tureckem v dohledné době bude dít?

Zda bude v Turecku zaveden trest smrti, dnes nikdo neví. V Evropě je jediná země, která má trest smrti, a to je Bělorusko. Z tohoto důvodu Bělorusko není členem Rady Evropy. Pokud by Turci trest smrti zavedli, i oni by byli z této celoevropské organizace vyloučeni.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová na základě debat v Turecku varovala Ankaru, že země, kde funguje trest smrti, nemůže být členem EU. Máme tomu rozumět i tak, že Brusel i v této chvíli stále operuje s variantou, že by Turecko do Unie vstoupilo?

Turecko nemá sebemenší šanci do EU vstoupit. EU je společenství založené na principech a respektování lidských a občanských práv, demokracie a vlády práva. Turkům byla před 12 lety dána šance, aby se k těmto principům přiblížili. Šanci promarnili, a tím, co se nyní v jejich zemi děje, se členství v EU definitivně vzdálili.

Podle exministra zahraničí Cyrila Svobody je hlavní priorita Turecka jiná než vstoupit do EU. „Turecku jde především o to, aby hrálo pevnou a silnou roli v regionu, protože usiluje o to být regionálním lídrem,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Co si o tom myslíte?

Turci vědí, že jejich členství v EU je naprosto nereálné. Jako 75milionová hospodářsky i vojensky silná země s významnou historickou tradicí Turecko přirozeně hledá svoji roli a parketu. Ta role spočívá ve vyvažování západního a blízkovýchodního vlivu. Turecko za Erdogana chce být svým hospodářským systémem součástí Západu, zároveň chce však podobně jako kdysi Osmanská říše ovlivňovat dění i na Blízkém východu. Strategie je to ambiciózní, ale jak ukazují poslední dobou i konflikty Turecka se svými sousedy, také velmi nebezpečná. Navenek i dovnitř turecké společnosti.