Oslovením „milí krajané“ a následným projevem v němčině si na sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku vysloužil český ministr kultury Daniel Herman hlasitý potlesk zhruba tří tisíc shromážděných. První člen české vlády, který na této akci vystoupil, v úvodu připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva a vyjádřil nad tím lítost. Lidovecký ministr rovněž uvedl, že identitu Čech, Moravy a Slezska po staletí utvářeli kromě Čechů i Němci, Židé, Romové a Poláci, kteří na jejich území žili. „Tragické události dvacátého století tyto svazky narušily, zpřetrhaly a některé definitivně zničily,“ konstatoval Daniel Herman.
Ve své řeči také připomněl nacistický program likvidace Židů a Romů. „Vztahy mezi Čechy a Němci pustošily zločiny nacionálních socialistů, které se děly ve jménu německého národa vůči národu českému. Ale to nebyl konec. Neboť touha po pomstě a po odplatě za tyto válečné zločiny na sebe vzala hrůznou podobu ve zločinech ze strany části českého obyvatelstva vůči německy mluvícím spoluobčanům na sklonku války,“ pronesl Daniel Herman na 67. sudetoněmeckém sjezdu a odsoudil přitom uplatňování kolektivní viny. „Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití,“ uzavřel český ministr kultury.
Někdo byl tragických události druhé světové války iniciátorem, jiný obětí
„Pan ministr jen splnil rozhodnutí vlády České republiky. A pokud jej chceme kritizovat, tak snad jen za některé nepřesnosti, které mohou být vnímány osudově. Poddanými českých králů nebyli ‚národové‘ v dnešním slova smyslu, ale v zemi usedlí a různými jazyky hovořící sousedé. Ať již aristokrati, jejich poddaní a kazatelé, stejně jako čtenáři Bible. Také identitu zemí Koruny české nevytvářeli, jak se dnes bez uzardění říká, jen Češi, Němci a Židé, ale i páni a kmáni z různých evropských zemí. Gotika a baroko přišly nejen se staviteli ze Švábska, ale také z Francie a zejména severní Itálie, když už chceme používat názvy států a národů popularizované v devatenáctém až dvacátém století,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník