Chystá se summit Trump–Putin. Tisk má strach, že by mohlo dojít k průlomové dohodě mezi Ruskem a USA. Je tato „obava“ namístě? Oba muži prý budou jednat mezi čtyřma očima, přičemž novinář z Respektu Ondřej Kundra se bojí, že nezkušený Trump se tomu starému kágébákovi Putinovi neubrání. Je tato obava namístě? 

 

Spekulovat, k čemu by mohlo nebo nemohlo na summitu dojít, nemá žádnou větší cenu. Co naopak víme? Třeba už od časů prvního programového prohlášení (dnes už bývalého) ministra zahraničí USA Rexe Tillersona platí, že současný Washington svým způsobem – když se tak rozhlíží po světě – akceptuje jen Čínu a Rusko coby svého druhu partnery, které bere vážně. V prvním případě z ekonomických důvodů, v druhém případě z vojenských a surovinových. Všichni ostatní jsou pro Bílý dům vlastně jen „zákazníci“ – pokud si zaplatí, dostanou službu, nezaplatí-li, ať si táhnou po svých. Zadarmo nenaléváme. K tomu zdá se být důležité, že přinejmenším v Republikánské straně posiluje „trumpismus i bez Trumpa“. Čili: i kdyby současný prezident coby symbol „všeho zla“ padl, jeho přístup a filosofie „Ameriky především“ podle všeho přežijí. Bude jednou, mimochodem, zajímavé sledovat, k čemu to všechno povede v situaci, kdy mladí stoupenci Demokratické strany z více než 60 procent „pozitivně nahlížejí na socialismus“, jak konstatuje průzkum z minulého týdne. Jistě, pojem „socialismus“ má v USA jiný obsah než například u nás nebo v Evropě obecně, ale i tak. Trumpismus proti socialismu? Cynici už si mnou ruce. Koneckonců, mnohá srovnání příčin rozpadu SSSR se už dnes dají plně vztáhnout i na USA…