Erik Best souhlasí s názory řady analytiků, že předání moci mezi Obamou a Trumpem nemá svým vyhrocením ve Spojených státech obdobu. „A je zajímavé, že Trump víceméně říká, že pokud ty informace daly k dispozici zpravodajské služby, jde o závažnou věc. Možná je to dokonce klíčový moment. My nemůžeme věřit ani americkým, ani ruským zpravodajským službám, ale stejně tak nesmíme věřit panu Trumpovi a Obamovi. Jestli to, co Trump říká, je pravda, že za tím stojí americká zpravodajská služba, je otázka, zda taková situace bude pokračovat a jestli budou stále působit síly, které půjdou proti novému prezidentovi, anebo jestli bude moci zpravodajské služby ukočírovat a začnou pracovat v jeho prospěch místo toho, aby šly proti němu,“ sděluje novinář s tím, že to vidí jako klíčový moment.

„Klíčové je, že tyto informace byly dlouhodobě k dispozici a důležitý moment je, že někdo pro CNN potvrdil, že se o tom v pátek při schůzce Trumpa se zpravodajskými službami mluvilo. Pokud bychom tuto informaci neměli, asi bychom se ani nedověděli, že takový dokument existuje. Prý v pátek varovali Obamu i Trumpa, že existuje takový dokument, a berou to vážně,“ popisuje Best.

Nicméně samotná skutečnost, že kompromitující dokumenty tohoto rázu vznikají, není vůbec podle Erika Besta překvapující. „Vidíme to všude, občas jde o falešné, občas o spolehlivé zprávy. Není to nic neobvyklého, nepřekvapuje mě to. Někdo chtěl, abychom se o této věci dověděli. Otázkou je, kdo to chtěl a proč bezpečnost toho dokumentu byla tak laxní. Pokud jsou ty informace pravdivé, nemůže být problém to prokázat. Do té doby je to „jedna paní povídala“. Neobsahuje to konkrétní jména. Je to napsáno způsobem, že čtenář může při čtení věřit, že je to pravdivé, protože je to přesvědčivé. Ovšem pokud tomu věřit nechce, stejně přesvědčivě může říci, že je to falešné. Ale pro novináře, kteří materiály podobného typu znají, jde o jeden z méně přesvědčivých dokumentů. Pokud bych někde takovou věc viděl, nebral bych to příliš vážně,“ má jasno analytik.

Část zprávy, která rozebírá, že se Trump při návštěvě Moskvy cíleně ubytoval ve stejném hotelovém apartmá, kde před tím bydlel Obama s manželkou, a od té doby zůstaly v pokojích umístěny kamery a další záznamová zařízení ruských tajných služeb, které díky tomu zachytily údajné Trumpovy netradiční sexuální praktiky, nebere Erik Best příliš vážně.

„Zdá se mi, že daleko důležitější a více kompromitující než sexuální hrátky sedmdesátiletého pána, je podstata údajné schůzky v Praze. Jestli je pravda, co zpráva obsahuje, pak ten člověk (Trumpův právník Michael Cohen, pozn. red.) asi porušil americké zákony. Sexuální hrátky jsou jen společenská věc, ale pražská schůzka je horší a důkaz o tom, zda se opravdu uskutečnila, je mnohem důležitější,“ zmiňuje Best. Myslí si zároveň, že nemůže být problém ze strany bezpečnostních služeb USA to prokázat.

Potenciální velký problém vidí Erik Best v záležitosti, která možná v závalu zpráv zapadla. Donald Trump totiž uznal, že Rusko provádělo hackerské útoky. Vyloučil ovšem, že by měly vliv na výsledek prezidentských voleb.

„Měsíce a měsíce Trump říkal, že scénáři o ruském zapojení nevěří. A teď najednou řekne, že tomu věří. Co mají teď říkat Trumpovi podporovatelé, kteří celou dobu tvrdili, že to s ruskými hackery není pravda? Najednou mají tito lidé obhajovat opačnou pozici. Trump si tím podle mě zahrává se svými voliči, což je nebezpečné. Zatím jsou ochotni to akceptovat a stále mu důvěřují. Riskantní postup to ale je a nechápu ani, proč to řekl. Klidně mohl veřejně říkat, že tomu stále nevěří. Tohle stěžuje argumentaci proti té údajné pražské schůzce,“ konstatuje novinář.

Pokud prý Michael Cohen, údajný účastník schůzky z Trumpovy strany, nebyl v té době na území USA, bude to vědět Homeland Security (ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA, pozn. red.). Pak vyvstává otázka, jestli lidé z tohoto ministerstva budou loajální Trumpovi, a pokud tu ten člověk byl, tak oni budou mít důkaz, že opustil území USA. Pak se můžeme ptát, zda by to zůstalo zachováno v tajnosti, nebo to někdo prozradí. Jestli tu nebyl, není samozřejmě co prozrazovat,“ popisuje Best.

Pozoruhodné je, že okruh lidí, kteří po celé roky téměř svátostně souhlasili s každým slovem amerických prezidentů, najednou budoucího šéfa Bílého domu zpochybňují, neberou jeho výroky vážně a věří spíše mediálním výstupům. „K tomu mohu říci jen to, že ze zkušenosti, co jsme viděli v Iráku ze strany USA, na Krymu ze strany Ruska, bychom neměli příliš důvěřovat informacím od zpravodajských služeb. Platí to pro všechny, nejen pro jednu konkrétní. Pokud někdo bez rozmyšlení důvěřuje politikovi, znamená to, že do určité míry ztrácí důvěryhodnost. Zvláště pokud je to novinář. Jak říkal v neděli prezident Zeman, novináři jsou od toho, aby analyzovali, a ne, aby dávali najevo, komu fandí,“ dodává.

„Platí to ale pro všechny. Když Zeman mluvil o tom údajném teroristovi, tak pokud to chtěl používat ke kritice onoho antidezinformačního centra, příliš se mu to nepovedlo. Spojitost mezi těmito dvěma věcmi nemusela být pro mnohé na první pohled jasná. Měli bychom připustit možnost, že udělal chybu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Erik Best.