„Spor Zeman versus Sobotka není vyvolán primárně výrokem o kalašnikovu, to byla pro Bohuslava Sobotku jen záminka, když chtěl spor tematizovat,“ je přesvědčen Pečinka. Vychází  prý z uniklých e-mailů z premiérovy korespondence. „V nich vidíte, že dlouhé týdny a měsíce se tým jeho poradců kolem Oty Novotného připravoval na to, že zaútočí na Zemana, že zaútočí přesně z těchto pozic, jak se skutečně stalo, když padl výrok o kalašnikovu,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Premiér se toho prý chytil, protože se chtěl kritikou Zemana vyhranit směrem k levicovým liberálním městským voličům. „Všechna slova a věty, které použil, najdete v mailech, které mu zaslal Ota Novotný a jeho poradci,“ tvrdí komentátor Reflexu, že tedy jde o dlouhodobě připravovaný spor, který tam latentně sice existoval už dříve, ale Sobotka ho oživil a medializoval ve chvíli, kdy padl výrok o kalašnikovu.

Zeman je provokatér, na ránu reaguje ránou

Známý publicista připouští, že Miloš Zeman provokuje. „To, že je provokatér, že provokuje, na ránu reaguje ránou, to víme.“ Ale aktivně začal rozehrávat boje mezi Pražským hradem a Strakovou akademií podle něj premiér. „Začalo to projevem, který mu poradci psali na 17. listopadu, tehdy se distancoval od prezidenta v migrační politice. Myslím, že nedělá dobře, že rozkládá levicový proud, jediným vítězem těchto střetů je Andrej Babiš, který má díky tomuto rozkolu jedinečnou možnost se příští rok stát vítězem voleb a posléze premiérem,“ míní Pečinka, že boje mezi Zemanem a Sobotkou nahrávají šéfovi hnutí ANO, který už se těší, jak bude Českou republiku řídit stejně jako svoji firmu.

Premiér podlehl tlaku svých poradců, že se Zemanem je potřeba zúčtovat

Bohumil Pečinka je přesvědčen, že na počátku posledních sporů stála snaha premiéra Sobotky vymezit se vůči Miloši Zemanovi. „Podlehl tlaku svých poradců, kteří si myslí, že se Zemanem je třeba zúčtovat, že nepatří do sociální demokracie, že nereprezentuje sociálně demokratické hodnoty a že je třeba se od něj distancovat,“ konstatoval. A Bohuslav Sobotka podle něj pokračuje v dlouhé, vysilující, chronické válce uvnitř sociální demokracie, která tam začala někdy kolem roku 2003, když Grossovo křídlo se Sobotkou, Zaorálkem a dalšími nezvolilo Zemana prezidentem a hlasovalo proti němu. „Jestli se Sobotka nepoučil, že to oslabuje levicový proud, není mu pomoci,“ prohlásil komentátor.

Opět přijdou s nějakým šíleným nápadem jako v přímé volbě prezidenta

Ale neodtáhl se od sociální demokracie sám Miloš Zeman, když se postavil do čela své vlastní strany SPO-zemanovci? Nechtěl se pomstít  za staré křivdy Sobotkovi, když se ho snažil smést z čela ČSSD s pomocí svých příznivců ve vedení sociální demokracie na povolební schůzce v Lánech? „Miloš Zeman se neodtáhl od celé sociální demokracie, ale od jednoho křídla, s kterým má dlouhodobé problémy a které ho dlouhodobě napadalo. A naopak on napadl je,“ oponuje Pečinka. Tyto chronické spory podle něj oslabují sociální demokracii. „Nebudou mít opět svého prezidenta, opět přijdou s nějakým šíleným nápadem jako v roce 2003, nebo 2013, když byla přímá prezidentská volba. Levicové liberální křídlo v sociální demokracii si myslí, že Zemana lze odříznout od ČSSD, ale voliči to tak necítí. Ti to cítí tak, že Miloš Zeman je autentický představitel sociální demokracie a budou ho volit. Navzdory doporučení pana Sobotky a jeho malé skupiny ve vedení sociální demokracie, která stále hraje stejné vysilující boje,“ řekl Bohumil Pečinka.

Sobotka prosadil dominanci svého křídla na všech úrovních

Největším problém střetů mezi někdejším a současným předsedou ČSSD tkví v tom, že poškozují nejvíc právě sociální demokracii. „Stoprocentně,“ potvrdil komentátor Reflexu. Poukazuje na to, že sociální demokracie byla od svého obnovení v roce 1990 trochu „takovou federací“ různých názorových proudů. „Ale grossovský, sobotkovský směr měl vždycky tendenci ovládnout  stranu, a to i mocensky. Dokázali vytvářet hlasovací koalice. V roce 2013 v předčasných volbách sociální demokracie získala místo předpokládaného minima třiceti procent hlasů jen dvacet procent hlasů. Část vedení strany vyzvalo Sobotku, aby převzal odpovědnost, on odmítl a vznikla taková kýčovitá interpretace o návštěvě čtyř reprezentantů sociální demokracie v Lánech jako o ‚lánském puči‘,“ vzpomíná  na zlomové chvíle po minulých sněmovních volbách Pečinka. „Bojem proti tzv. puči Sobotka překryl svůj fatální neúspěch ve volbách. Ještě mu to umožnilo vytvořit vládu a i s takto oslabenou pozicí se rozhodl, že na všech úrovních prosadí dominanci svého křídla, což bylo proti duchu a charakteru sociální demokracie, která byla vždycky slepencem různých proudů,“ dodal.

Liberální voliči chtějí bojovat za práva velryb, žen a homosexuálů

Dalším z problémů, který může oslabit pozici sociálních demokratů ve volbách, jsou její postoje k migrační krizi a Evropské unii. Sobotkovo vedení se staví vstřícně k evropské integraci, což teď není příliš populární vzhledem k imigrační krizi. Na rozdíl od prezidenta Miloše Zemana, který kritizuje Sobotku za to, že se Česká republika nepřipojila k žalobě na Evropskou komisi proti povinným kvótám a razantně také odmítá přijetí uprchlíků-muslimů, což je názor, který je voličům ČSSD velmi blízký. „Problém je v tom, že poradcovský okruh Sobotky je strašně názorově úzký, reprezentuje jen malou, úzkou výseč v sociálně demokratickém světě, která říká: buďme tady pro městské levicové liberály, kteří chtějí bojovat za práva velryb, žen a homosexuálů. Tento  proud je součástí sociálních demokracií v jiných zemích, ale je jen jedním z proudů,“ vysvětlil Pečinka, v čem vidí rozdíl. Omyl premiéra Sobotky je podle něj v tom, že tento proud může výrazně nabývat hlasy a výrazně dominovat v sociální demokracii. „Je strašný rozdíl mezi tím, co říká Sobotka na migrační krizi a co říkají voliči. A z tohoto obrovského rozporu těží Miloš Zeman, když na něj poukazuje, a tím dostává zdánlivě ten jejich jakoby osobnostní konflikt hlubší programový ráz,“ shrnul politický komentátor.