Blíží se volba některých nových členů Rady ČT a Rady ČRo, a atmosféra houstne. Aktuálně přišli senátoři s tím, že způsob výběru nenaplňuje zákon, zaznívají varování demonstracemi a snáší se kritika na navrhované členy. Než se k výhradám dostaneme konkrétně, proč je tak rušno?

Na jednu stranu je to tradice. Obměna členů Rady ČT i Rady ČRo je politickou událostí. Rada kontroluje dvě významná média. Dnes ještě významnější. Mediální scéna je jiná. Některá média jsou vlastněna šéfem nejsilnější politické strany. Respektive, byla vlastněna, dnes jsou ve svěřeneckém fondu. Váha veřejnoprávních médií je dneska větší, než byla třeba před pěti lety.

Do jaké míry mohou ovlivnit volbu senátoři?

Vzhledem k současnému stavu a možnostem změnit zákon, což nelze bez Poslanecké sněmovny, není v případě aktuální volby žádná. Pokud jde o změny pravidel, jsou možnosti omezené rolí Senátu jako komory, která má slabší pravomoce v legislativním procesu. Fakticky by se dvě komory Parlamentu musely na něčem dohodnout, a to, aby se stalo do nadcházející volby, je časově nemožné, a i do budoucna obtížné.

O obsazování mediálních rad se zajímá i spolek Milion chvilek. Hovořili na toto téma také s místopředsedy ČSSD. Herečka Aňa Geislerová tak na sociální síti připomínala, že za ČT už se demonstrovalo. Myslíte si, že dojde na demonstrace?

Je to jedna z věcí…Pokud by volba proběhla způsobem, kdy vládní většina v Poslanecké sněmovně nebude respektovat menšinu… Zákon říká, že členové do těchto rad mají být voleni s přihlédnutím k různým regionálním, kulturním, společenským, ale také politickým proudům. Kdyby výsledek volby tomu odporoval, demonstrace by to vyvolat mohlo.

Do mediálních rad veřejnoprávní České televize a veřejnoprávního Českého rozhlasu kandiduje přes sto lidí na celkem osm volných míst. Zaujal vás počet kandidátů?

Vyplývá to i ze způsobu volby mediálních rad. Kandidáty navrhují různé společenské organizace a to pak vede k tomu, že je jich obrovské množství. Není to nic překvapivého, vyplývá to z toho, jakým způsobem jsou kandidáti vybíráni.

Pod drobnohled se dostala zejména ekonomka Hana Lipovská, kterou do Rady ČT nominovala Česká biskupská konference. Lipovská je terčem kritiky proto, že dříve pro ParlamentníListy.cz uvedla, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Někteří jí vyčítají také angažmá v Institutu Václava Klause nebo pochvalu pro Ladislava Jakla. Jsou to oprávněné výtky? Jde o problematické věci?

Osobně si myslím, že každý má právo kandidovat. Na druhou stranu, kandidatura lidí, kteří, a teď nemyslím konkrétně paní Lipovskou, ale principiálně lidí, kteří jsou například přesvědčeni, že by veřejnoprávní média existovat neměla, bude vždy vyvolávat ohnivou reakci těch, kteří si myslí, že veřejnoprávní média jsou důležitá a mají roli na mediální scéně. Dnes budou reakce ještě ostřejší z důvodu, který jsem popisoval na začátku. Rozložení mediálního trhu se ve srovnání s dobou před pěti lety zásadně změnilo. Pokud by vláda ovládla drtivě tyto rady, bylo by to pro zastánce veřejnoprávních médií ještě složitější než v minulosti.