Na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos označil český prezident Miloš Zeman ve svém projevu takzvaný Islámský stát za anticivilizaci a přirovnal ho ke kanibalům, se kterými nelze vést dialog. „Anticivilizace se ničí zbraněmi, a ne dialogem,“ prohlásil a svůj příměr s kanibaly vysvětlil tak, že my jsme pro tzv. Islámský stát jídlo. Označil ho též za sociální rakovinu, která se nadále šíří mimo Irák a Sýrii a chce zničit existující civilizace. „Připomenu vám příklad z minulého století, příklad nacismu, který se nejprve snažil zničit Židy, potom Slovany a postupně další a další,“ řekl prezident Zeman v ruštině na akci, kterou pořádal podnikatel Vladimir Jakunin, stoupenec a blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina.
Zmínil také knihu Inside IS – 10 dnů v „Islámském státě“ německého novináře Jürgena Todenhöfera, v níž podle něj jeden z vůdců IS mluví o zabíjení nevěřících. „A jestli bude třeba, zabijeme 100 milionů lidí, 200 milionů lidí, 300 milionů lidí,“ citoval Miloš Zeman z knihy. Dodal, že to je více, než zabili nacisté. „Jistě, že můžete říct, že je to šílenství, ale pokud jste si přečetli Mein Kampf Adolfa Hitlera, tak ten také chápali jako úplné šílenství, a ono se skoro vyplnilo,“ uvedl český prezident. „Domnívám se, že je třeba brát v úvahu atmosféru Dialogu civilizací. Už sám název semináře napovídá, že se tam sešli lidé, kteří odmítají u nás vážený Huntingtonův Střet civilizací. Mimo jiné i proto, že se jim zdá nevhodným pokusem o nalezení nové ideologie zahraniční politiky Spojených států,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Žaloba na Saúdskou Arábii možná přiblíží poznání o Islámském státu
Prezidentovu vystoupení chce rozumět tak, že vyzývá ke zkoumání toho, co to je tzv. Islámský stát nebo chalífát, kdy a jak vznikl, kde si půjčil nebo obstaral peníze na pořízení výzbroje pro své bojovníky. „A když uznáváme, že je to stát, měli bychom si vysvětlit, kde jsou jeho hranice, kdo jej spravuje a zda slova o 300 milionech obětí jeho politiky jsou míněna vážně, anebo o nich víme jen z nějakých statí, knih, nebo dokonce i z tak pokleslého zdroje, jako je CNN. Ve Spojených státech byla podána první žaloba na odškodnění obětí a jejich pozůstalých z 11. září. Ukazuje na odpovědnost Saúdské Arábie a odtud se už ozývají rozhořčené hlasy, které nešetří ani svého amerického spojence. Třeba se díky tomu dozvíme něco jiného, než jsou dosavadní ‚teorie‘ o islámském terorismu a budeme si moci odpustit podle mého názoru nevhodná slova o anticivilizaci a kanibalismu,“ míní politický analytik.
V rozhovoru pro Financial Times se Miloš Zeman vyslovil pro deportaci všech ekonomických migrantů. Ti by se podle něj měli deportovat do „prázdných míst“ v severní Africe nebo na neobydlené řecké ostrovy. Řecko by zřízením míst pro uprchlíky mohlo splatit dluh, který má vůči Evropské unii. „Jsme v Řecku a Řecko má dostatek neobydlených ostrovů a velký zahraniční dluh. Zřízení hotspotů na řeckých ostrovech by mohlo být splátkou zahraničního dluhu,“ navrhl český prezident. V Otázkách Václava Moravce ale ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odmítl, že by to byl oficiální postoj České republiky k migrační krizi. „Nemůžeme říkat Řekům, koho mají dávat na ostrovy,“ upozornil. Připustil ale, že určitá omezení týkající se ekonomických migrantů bude Evropa muset přijmout, protože její absorpční schopnost je omezená a to, co se stalo v roce 2015, už se nemůže opakovat.
Vysocí úředníci Evropské unie jen papouškují slova o kvótách
„Domnívám se, že prezidentova slova nemusela být pronesena, protože asi nebyla konzultována u nás doma, jak svědčí slova pana ministra Zaorálka, natož na diplomatické úrovni třeba v Řecku. Lze chápat, že pan prezident je nespokojený s tím, jak EU, která za přistěhovalectví do Evropy má odpovídat, mluví a mluví, ale vlastně nic nedělá. Rok se baví o kvótách, abychom dnes zjistili, že to byl krok špatným směrem. Politici miniaturních evropských zemí, kteří zastávají vysoké funkce v EU a agresivně kritizují zejména ty země, které jsou bezprostředně ohroženy přistěhovaleckou vlnou, také dosud nepřišli s nějakým racionálnějším nápadem než s papouškováním o kvótách a ochraně vnější schengenské hranice. To ale nic nemění na tom, že by se pan prezident a ministr zahraničí měli domluvit na tom, aby jeden netáhl hot a druhý čehý,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík