„Česko musí přestat být lokajem a stát se suverénním hráčem,“ říká Jana Bobošíková

28.01.2025 14:50 | Rozhovor

Spojené státy zařadily Českou republiku mezi méně důvěryhodné země, čímž ji odsunuly na technologickou periferii. Jana Bobošíková ostře kritizuje českou diplomacii za nedostatek odvahy a strategie, upozorňuje na rozklad hodnot v Evropské unii a volá po suverénním přístupu, který by zajistil budoucnost českého průmyslu i společnosti. Podle ní je potřeba odvážně hájit české zájmy a přestat být pasivním pěšákem na globální šachovnici.

„Česko musí přestat být lokajem a stát se suverénním hráčem,“ říká Jana Bobošíková
Foto: Archiv Jany Bobošíkové
Popisek: Jana Bobošíková

Spojené státy zařadily Českou republiku do druhé ligy, tzv. „ostatních“ zemí s omezeným přístupem k čipům pro umělou inteligenci. Co podle vás vedlo k tomuto rozhodnutí a jaké kroky by měla česká vláda podniknout, aby tuto situaci zvrátila?

Spojené státy nás zařadily mezi méně důvěryhodné země. A neudělal to Donald Trump, ale odcházející Bidenova administrativa. A přitom Bidenovcům naši politici léta nadbíhali – kupovali jejich zbraně, podporovali jejich politiku, byli až přehnaně loajální, hanobili Trumpa. A výsledek – jsme pro USA nedůvěryhodná druhá liga. Jako každý lokaj. Je to jako když šplhoun zjistí, že švestičky ze zahrádky nefungují. Česká vláda teď musí přestat spoléhat na svou vlastní hujerovskou iluzi o nehynoucím přátelství s USA a začít jednat sebevědomě a strategicky. Jinak zůstaneme upadající montovnou bez vlastní suverenity.

Jak hodnotíte reakci české diplomacie na toto rozhodnutí? Mohli jsme této situaci předejít, a pokud ano, kde vidíte hlavní chyby?

Určitá část české diplomacie dlouhodobě selhává. Jak jinak vysvětlit, že naše diplomacie „leští kliky“, zatímco nám Američané zavírají dveře? Žádné vysvětlení, žádný plán B. Nejen v zahraniční politice nám chybí nejenom vize, ale i odvaha položit klíčové otázky. Proč jsme pro USA méně důvěryhodní než Němci nebo Francouzi navzdory tomu, že lokajsky kupujeme jejich drahou armádní techniku? Tuhle otázku se nikdo neodvážil položit. A to je tragédie.

Jaký vliv bude mít omezený přístup k moderním technologiím, jako jsou grafické procesory, na naši ekonomiku a konkurenceschopnost v oblasti umělé inteligence?

Anketa

Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?

hlasovalo: 4873 lidí
Bez moderních čipů zůstáváme ve středověku technologického vývoje. Můžeme zapomenout na rychlé výpočty, autonomní auta nebo špičkovou diagnostiku. Šikovní lidé, kteří by tady mohli tvořit budoucnost, raději odejdou tam, kde ty čipy mají. A místo abychom byli hybnou silou, budeme jen sledovat, jak nás ostatní předbíhají.

Jak vidíte budoucnost českého průmyslu v kontextu nedostatečného přístupu k moderním technologiím a rostoucí globální konkurence? Co můžeme udělat, abychom nezůstali pouze montovnou?
Budoucnost českého průmyslu teď závisí na tom, jestli si uvědomíme, že klíčem k úspěchu je odvaha, férové hospodářské prostředí, nezávislost, tlak na výkon, nikoliv na nárok a vlastní investice. Bez toho se staneme technologickým skanzenem světa. A nemluvím jen o České republice, ale o celé Evropské unii. Mladí lidé tady nevidí svou budoucnost a sami představitelé EU přiznávají, že unie je „muzeum“. Na rozdíl od nich to mně vtipné nepřijde.

Jak vnímáte rozdělení států Evropské unie na spolehlivé a méně spolehlivé partnery tak, jak to udělaly prostřednictvím přístupu ke špičkovým technologiím USA? Myslíte si, že toto rozhodnutí bude mít dlouhodobé důsledky pro evropskou soudržnost?

Tohle rozdělení je klín vražený přímo do srdce tolik zdůrazňované eurounijní jednoty. Americká administrativa rozdělila Evropu na ty důvěryhodné a na zbytek. Rozděl a panuj, že? A kdo za to může? Rozhodně ne Rusko, jak by někteří rádi tvrdili. Rozhodnutí Washingtonu ukazuje, že nejsme klíčovým hráčem, jak neustále tvrdí poněkud dezorientovaná Ursula Leyenová, ale spíš pěšákem na šachovnici. A pokud se nezačneme my jako suverénní národní stát bránit, budeme dál jen přehlíženi. Ukazuje také, jak – a právem – USA pohrdají unií, když vědí, že hodit mezi členské státy vidle je pro ně zcela neškodné. A pozor, toto rozhodnutí vzešlo z administrativy prezidenta Bidena. Téhož Bidena, kterého naši představitelé tak podporovali a chlubili se fotkami s ním. Na obranu Bidena však dodávám, že není úplně jisté, zda věděl, co vůbec podepisuje.

Co si myslíte o reakci českých politiků na nástup Trumpovy administrativy? Byla jejich komunikace a postoj dostatečně reprezentativní?

Byla tragická. Už jen to, že stejně jako vrcholní evropští politici ani náš světový lídr Petr Fiala, ani rozvědčík vojsk Varšavské smlouvy prezident Pavel nebyli pozváni na inauguraci, je naprosté fiasko. A když slyšíte, jak český ministr tvrdí, že „jednáme od voleb“, zatímco nikdo z EU nebyl ani na inauguraci, je to absurdní. Přístup českých politiků ukazuje, že ani nechápou, jak vypadá skutečná diplomacie. Místo akce jen fráze.

Zmínila jste, že Česká republika léta podporovala americké zájmy a doufala v odměnu. Měla by naše zahraniční politika směřovat spíše k větší soběstačnosti, a pokud ano, jaké konkrétní kroky byste navrhovala?

Samozřejmě. Musíme přestat žít v iluzi, že někdo jiný za nás něco zařídí. Je čas začít budovat vlastní soběstačnost – v průmyslu, technologiích i zahraniční politice. Nejsme tady proto, abychom nadbíhali někomu jinému. Naší prioritou musejí být české zájmy, ne slepé následování zahraničních diktátů. Mimochodem, kdy naposledy nám Spojené státy pomohly, aniž by v tom neměly vlastní agendu? Přestaňme už být tak naivní! Nejsme na mapě světa první rok.

Robert Fico čelí silnému tlaku ze strany opozice i zahraničních vlivů. Jak vnímáte situaci na Slovensku a co by z ní mělo Česko vyvodit?

Slovensko je pod obrovským tlakem – ať už jde o opozici, neziskovky nebo zahraniční vlivy. Fico byl demokraticky zvolen a jakékoliv snahy o jeho odstranění zvenčí jsou nepřijatelné. Česká republika by měla jasně říct, že respektuje výsledky voleb a odmítá vměšování. Jinak sami sebe postavíme do pozice země, která se jednou, a možná ne až tak zadlouho, stane obětí podobných her.

Kritizovala jste přístup České televize k pokrytí důležitých událostí, jako byly demonstrace v Rumunsku nebo v Česku. Myslíte si, že je tento přístup důsledkem systémového selhání nebo špatného vedení?

Česká televize už dávno není veřejnoprávní médium, ale skanzen názorů a techniky. ČT a demokracie? To nejde dohromady. Kvůli svému vlastnímu ekonomickému prospěchu, osobním zápletkám a politickým zájmům slouží Kavčí hory liberální demokracii, a té skutečné demokracie bez přívlastku se bojí. Když ignorují statisícové demonstrace na Václavském náměstí a zároveň přehánějí marginální akce v zahraničí, je jasné, že tu něco nefunguje. Místo toho, aby byla televize hlasem veřejnosti, je spíš nástrojem propagandy. A to se musí změnit.

Měla by Česká televize projít zásadní transformací, aby lépe plnila svou roli veřejnoprávního média, a jaké kroky byste případně doporučila?

Jednoznačně ano. Máme tu sociální sítě, podcasty a jiné platformy, které dokážou informovat lépe, efektivněji, a hlavně svobodněji. Držet při životě fosilii za miliardy z veřejných peněz je plýtvání. ČT potřebuje zásadní reformu, zestátnění – nebo prodej.

A co říkáte na otázku Václava Moravce, který včera srovnával zvolení Roberta Fica se zvolením Adolfa Hitlera?

Pan Moravec rád sám sebe vydává za velkého akademika. Takže by si měl dostudovat, jak německé volby v roce 1933 vypadaly. Hitler měl tehdy na své straně německé průmyslníky, používal své polovojenské jednotky k zastrašování odpůrců, potlačil komunistickou opozici. Srovnávat Ficovu a Hitlerovu cestu k moci je asi tak na stejné rovině jako srovnávat pana Moravce s Goebbelsem. 

Mluvila jste o „krizi humanity“ v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě. Jaké konkrétní kroky by podle vás měla vláda nebo společnost podniknout, aby zabránila podobným tragédiím a obnovila důvěru?

Tragédie na Filozofické fakultě nám ukázala, jak hluboká je naše neschopnost řešit skutečné problémy. Místo hledání odpovědí se řeší absurdity, jako jestli si pozůstalí mohou přivést partnera, pokud nejsou sezdaní. Tohle je krize humanity, to je krize lidskosti. Potřebujeme reformovat způsob, jakým přistupujeme k bezpečnosti, podpořit oběti a hlavně se postarat, aby státní aparát neskrýval pochybení a odpovědnost. Potřebujeme revoluci hlav a srdcí.

Hovořila jste o totalitním progresivismu jako o největší zhoubě současného evropského Západu. Jak podle vás tento přístup ovlivňuje Českou republiku a jak se mu můžeme bránit?

Totalitní progresivismus ničí základy naší společnosti. Lidé se bojí promluvit, bojí se tvořit, bojí se být sami sebou, protože systém tlačí na uniformitu myšlení. Tento tlak vidíme všude – od školství po média. Stojí za krizí humanity, za udáváním lidí, za tím, že se už nikdo neodváží říct pravdu. Česká republika musí být zemí, kde se každý může svobodně vyjádřit, bez strachu z nálepkování nebo profesních následků. Řešením je návrat k hodnotám – respekt k člověku, pravda a odvaha.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Výborný

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

kritika ČT

Dobrý den, už sice nejste poslankyní, ale pořád jste snad vlivnou členkou ANO. Zajímalo by mě, zda se ANO bude nějak zabývat tím, abysme nemuseli dál povinně platit poplatky ČT, když vlastně není za co, protože souhlasím s tím, že ani já nevěřím v nezávislost ČT.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: 10


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

„Svorností malé země vzkvétají, nesvorností velké země hynou.“, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseVlastimil Dorotík , 28.01.2025 15:41:10
Paní Bobošíková, jak řekl Baťa: "Podstatou každé ekonomické krize je především krize morálky společnosti". Takže pokud chcete něco řešit, tak právě tady je ten výchozí bod, ze kterého se potom může odvinout cokoliv dalšího tím lepším směrem. Rizikem-hrozbou demokracie je (pokud vůbec nějaká je), že snadno a brzy se promění ve vládu nějaké oligarchie a v totalitu, což zjevně zažíváme nyní. Pro svou záchranu potřebujeme osobnosti. Osobnosti, které se dokážou vrátit k našim (ale ne jen našim) velikánům a budou hlásat takové základní lidské atributy, jako je víra v člověka, v sebe sama, v národ, pravda, láska, láska k bližnímu, spravedlnost, vlastenectví, .... . "Člověk, to zní hrdě" (M. Gorkij). Ale máme své vlastní ikony, za kterými stojí to známé: "Žít v pravdě", "Aby člověk mohl být člověkem musí se vzdělat", "Nebát se, nelhat a nekrást", "Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme", .... . Jsme malý národ, malá země, nemáme hřmotnou moc a sílu těch velkých, ale nejsme bezradní a ztracení. „Svorností malé země vzkvétají, nesvorností velké země hynou.“ Pitvat se dnes v tom, "jak nás Amíci hodili přes palubu s "nějakými AI čipy", jako by na tom stála naše existence a obživa národa, je stejné jako bědovat nad tím, že nám nepřidělili žádnou světničku na vesmírné stanici ISS. Je to ztráta víry v sebe sama a s takovým přístupem nejde vyhlížet lepší zítřky.

|  7 |  0

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…