Pojďme nejdříve setřást téma vaší výzvy „Nekrm hydru“, ve které, jak známo, organizovaně nabádáte k neplacení koncesionářského poplatku České televizi. Je to týden a vy čelíte nařčení, že tisíce lidí uvrhnete do náruče exekutorů, kterým nedělalo problém masově „kasírovat“ třeba neplatiče v MHD. Tak tedy, jak se s touto právní kritikou vyrovnáváte?

Vidíte... a to jsem chtěl jen e-mail od těch, kteří by do této krajnosti v případě nutnosti šli... 

Ach jo, copak si tady vidí všichni jen na špičku nosu? Copak nevidí, co znamená sto tisíc zorganizovaných lidí? Copak nechápou, že je to větší síla než kterákoliv politická strana v zemi? Copak nechápou, že sto tisíc krát sto korun je deset milionů? Copak nechápou, že sto tisíc lidí, kteří by byli ochotni jít do osobního rizika je víc než milion peciválů?

Poslouchám nařčení, že sto tisíc lidí uvrhnu do neštěstí, protože to určitě udělám tak, že jim řeknu, aby nezaplatili a pak se budu dívat na to nadělení a pískat si, že já nic, já muzikant. Poslouchám, že exekutorům bude stačit sto tisíckrát zkopírovat stejný papír. Ale ono to přece platí i obráceně. I nám stačí jedna obrana, jen stotisíckrát stejná – a sto tisíc lidí, ti si mohou dovolit zaplatit velmi dobrou obranu. Sto tisíc lidí může i malou částkou udělat velkou věc. 

Ne, fakt nehodlám jednoho krásného dne vyhlásit neplacení jen tak. Nejprve všichni přihlášení dostanou rozbor rizik a návod, jak postupovat. A fakt ten návod nebudu dělat já nebo Petr Štěpánek. 

Na druhou stranu, nebudu předem prozrazovat všechny možnosti, které máme. Teď chci jen e-mail, který nikoho k ničemu nezavazuje. Jen nám umožní komunikovat neveřejně a ukáže nám, kolik lidí tu má pro strach uděláno a je ochotno přinést pro vlast i také nějakou tu oběť. 

Projekt Nekrm hydru nepřekáží žádným jiným iniciativám. Kdo chce bojovat stížnostmi, nechť tak činí. Rádi je zveřejníme. Kdo chce bojkotovat zpravodajství nedíváním se, rozhodně mu v tom nebudeme bránit a rádi zveřejníme výzvy. Kdo chce bojkotovat zboží, které propagují reklamy v České televizi, ať nám dá seznam. Rádi to rozšíříme. Kdo chce dělat petice, rádi to zpropagujeme. Ať každý bojuje zleva, zprava, shora, zdola, papírem či peticí, prosbami či hrozbami, intrikami či jednáním, nikomu v ničem nebráníme. 

Ale kdyby se nic z toho nepovedlo, my zatím budeme verbovat, ano? Kdo se přidá, za toho budeme rádi; kdo se nepřidá, na toho se nezlobíme. Kdo před naší iniciativou varuje, ať v tom klidně pokračuje. Nebojíme se veřejné diskuse, naopak ji vítáme a chceme, aby se k našemu projektu vyjádřil pokud možno úplně každý.

Po sledování pondělního jednání Rady České televize mě napadá, že generálnímu řediteli ČT Janu Součkovi, který si stojí za zrušením pořadu 168 hodin Nory Fridrichové, podkopáváte stoličku ve chvíli, kdy začal ve zpravodajství a publicistice konat. Až proti němu demonstruje Milion chvilek pro demokracii. Není to škoda?

Nijak se nebráníme jednání s panem Součkem. Rádi si vyslechneme jeho plány, které s Českou televizí má. Minimálně do konce roku mu nijak nekřížíme cestu a vůbec nám nebude vadit, když v prosinci zjistíme, že naší iniciativy už není třeba, protože si s tím Souček poradil sám. 

My prostě nechceme tendenční zpravodajství a nechceme, aby nám Česká televize říkala, co si máme myslet. Takovou službu prostě nechceme platit. Nemáme nic proti tvorbě dabingu, nemáme nic proti archivářům. Ale zpravodajství ČT je tak velký problém, že verbujeme ty, kteří jsou ochotni s vaničkou vylít i dítě. Nemusí se to stát. Nemusíme svou hrozbu splnit. Stačí, aby Souček, Rada ČT, Poslanecká sněmovna a nebo čert ví, kdo do toho má ještě co mluvit, udělali pořádek. Tato iniciativa je nátlakovou akcí už jen svou existencí.

Když jsme narazili na ten spolek Milion chvilek... Aktivovaly se nám „obvyklé elementy občanské společnosti“, řeklo by se. Zdeněk Svěrák, Jaroslav Hutka, Jan Hrušínský a desítky dalších podpořili Otakara Foltýna. Že prý „odhalil, co jsou zač ti, co tancují podle not Moskvy“. Co naopak odhalila tato iniciativa?

Pověz mi, zrcadlo, kdo je v zemi zdejší, úplně nejblbější... 

Mám k tomu asi jen tolik, že se sami postavili na úroveň svého oblíbeného lampasáka a spolu s ním označili část národa za zombíky a svině. Jsou to v mnoha případech ti stejní, kteří už kdysi část národa označili za ztroskotance a samozvance, kteří podepisovali poučení z krizového vývoje a antichartu. Jsou to ti, kteří uměli vstoupit do KSČ ještě v prosinci roku 1989. Proč bych se měl divit, že teď dělají přesně to samé, co už kdysi udělali a považovali to za dobrý nápad? Starého psa novým kouskům nenaučíš.

Mají i své důstojné nástupce, kteří si teď páteř pokřivili poprvé. Mám pro ně špatnou zprávu...  už jim to zůstane na celý život. Možná jim to národ odpustí, ale ten hrb bude pořád vidět. Budou ho cítit ještě po padesáti letech. Ještě po půl století to budou mít v sobě a budou zpozdilou statečností dohánět dnešní zbabělost.

Mimochodem, internet hoří diskusí o Foltýnovi, ale vládní političtí představitelé o jeho výrocích o „sviních“ většinově mlčí. Je to létem a tím, že jsou na dovolené?

No, každá politická strana má ještě nějakého profesionálního marketéra, který teď naše Markéty, Petříky a Mariany prosí na kolenou, aby držel hubu a nic neříkal. Foltýn lepí lépe než polyuretanový tmel. Jednou na vás ulpí a už se ho nezbavíte. Budete ho mít na kůži a vyhřezne těsně před volbami, kdy budete voličům podkuřovat, lízat jim čižmy a ucházet se o jejich přízeň. Pak nebudete chtít, aby vám někdo připomínal ty zombíky a svině. Kazí to preference. Ale jak znám naší pětikoalici, oni to nevydrží. Brzy se ozvou.

Celá ta „profoltýnovská petice“ naráží na výročí srpna 1968. To byla samozřejmě tragédie, stejně jako dalších 21 let vývoje naší nebohé země. Nicméně stal se z toho takový „státní kult“, prostředek jakési politické aktualizace: Když nebudeme totálně loajální Západu, zase přijdou zlí Rusové a dosadí nějaké Jakeše a Husáky. Jak to celé vnímáte vy?

Ano, buď si necháme dosadit blbečky jako je Fiala, Stanjura či Bartoš, nebo přijdou Rusové a mohli by dosadit nějaké úplně jiné blbečky. Myslím, že tohle je přesné zhodnocení mentality všech těch Vondrů, Foltýnů a Rakušanů. Až jim dojde, že žádná velmoc nikdy nemá přátele, jen zájmy, tak třeba zjistí to, co Maďaři. Že si musejí pomoci sami. Je nebezpečné být nepřítelem velmoci. Ale být jejím přítelem je smrtící. 

Pokud se nevymaníme z těchto lokajských pozic, tak budeme zažívat další Mnichovské diktáty a invaze spřátelených vojsk.  Žádné podkuřování nás nikdy nezachránilo a nezachrání. 

A mezi námi... fakt je lepší, když to tady bude vypadat jako v Británii či Francii, než kdyby to tady vypadalo jako v Rusku? Fakt je Rusko o tolik horší než evropská verze Pákistánu?

Aby těch petic a výzev nebylo dost, tak zástupci české ekonomiky vyzvali Fialu, aby urychleně přijal to, čemu se říká „český Green Deal“, tedy implementace evropského Green Dealu. Body, kde jde už opravdu do tuhého, protože emisní povolenky se přenesou i na domácnosti. Komerční banka, ČEZ, solárníci, „větrníci“, Bakalovo vydavatelství Economia... Silná jména, že?

Hlavně si ta jména musíme zapamatovat, včetně jmen generálních ředitelů. Až se to tady celé sesype, tak tihle musejí pracovat na nápravě maximálně se smetáčkem a lopatkou, ale rozhodně ne v řídících funkcích. Všichni tihle hoši mají už podíly v těch zelených energiích a potřebují, aby se jim jejich investice vyplatila, i kdyby měl národ vykrvácet. 

Tady se chystá faktická likvidace České republiky, ale mně bude někdo vyčítat, že brojím proti České televizi... Jestli se těmhle gaunerům vyplní jejich tužby, tak už žádnou Českou televizi potřebovat nebudou a nebude ani dabing ani archivace – ale bordel a rabování v ulicích. 

Jestli to takto tady půjde dál, tak za chvíli se tu budou objevovat stejné nápisy jako ve východním Německu: „Rusové, prosím, osvoboďte nás ještě jednou.“

Tak trochu z povinnosti se zeptám na dění na bojišti – na Donbase i v Kurské oblasti. Z povinnosti proto, že nikdo vlastně přesně neví, kdo zrovna kam postoupil a co tam dělal. Ale čtenáře to jistě zajímá.

V klidu... neděje se nic, co by se nedělo i před měsícem. Jen se na mapě objevilo další místo, kde Rusové za sedminásobné materiálové převahy (to říkal Syrskyj) zabíjejí Ukrajince. A jen blázen si může myslet, že v rovinách Kurské oblasti, kde není vůbec nic, jim to jde hůř než na Donbase, kde se ukrajinští vojáci mohou ukrýt v továrnách, panelácích, tunelech či troskách.

Nic na tom nezmění ani pěkná propagační videa u ruských cedulí. Bohužel, zpravidla o týden později vydají Rusové zase svoje obrázky, kde ukážou jak dopadli ti, kteří se ještě nedávno vesele fotili u ruské radnice a sundavali z ní vlajku. 

Navíc se objevují i velmi nešťastná videa... třeba jak ukrajinský voják v helmě SS nadává ruskému dědovi do sviní (asi to má od Foltýna), nebo jak štáb italské televize vyzpovídá ukrajinského vojáčka v čepici s hákenkrajcem... ale naštěstí na to tady máme strategického exkomunikátora či hloupého Honzejka, který přišel s termínem „rekreační hajlování“.

Takže jak říkám, nic nového. Naše zbraně postupují vítězně vpřed, Rusům co nevidět dojde munice, jídlo, nafta i vojáci... Putin má rakovinu a je v posledním tažení...  a co nevidět zaberou ty sankce, co jsme na Rusko uvrhli.