Je na čase, zatímco na ukrajinském území stále vybuchují granáty, mluvit o obnově? „Ano, ale z jiného důvodu, než se tady traduje. Ukrajina si musí uvědomit, že musí změnit sama sebe, aby mohla dostat pomoc. Nestačí jen bojovat, i Marshallův plán byl podmíněn tím, že Evropa byla schopna představit společný projekt, jak důvěryhodně obnovit peníze, aby se nerozkradly cestou. Ale takový plán jsem z Ukrajiny zatím neviděl,“ řekl Svoboda.

Na argument, že Ukrajina řeší aktuální situaci včetně bojů, odvětil: „Ukažte mi investora, který by poslal na Ukrajinu peníze, když neví, kde skončí a na co se využijí. Nevíme ani, zda je možné investovat do obnovy Mariupolu kvůli územním požadavkům. Nevíme toho strašně moc. Potřebujeme být připraveni pomoci, to samozřejmě ano, ale musíme mít jistotu, že peníze přijdou tam, kam mají přijít a nerozkradou se,“ uvedl.

Ukrajina jako druhý Afghánistán?

Tím investorem je však Evropská unie, která na obnovu Ukrajiny hodlá uvolnit půl bilionu eur formou dotací a půjček. Cyril Svoboda to vnímá jako připravenost: „To je ona připravenost, ale já doufám, že budou vědět, komu peníze půjčují a jaká je záruka návratnosti. Do Afghánistánu byly investovány dva triliony amerických dolarů a dnes je jednou z nejchudších zemí na světě. Kde jsou ty peníze, ve kterých kapsách a na kterých účtech skončily?“ upozornil. Dokázala by tedy tok tak obrovské částky peněz ohlídat Evropská unie na Ukrajině? „To musejí pohlídat členské státy a bude i na České republice pečlivě hlídat, aby pomoc byla velkorysá, s čímž souhlasím, ale zároveň transparentní. Aby naši daňoví poplatníci věděli, že jdou peníze na konkrétní projekty. Například založit mezinárodní organizaci, která bude kontrolovat použití peněz. Nelze je jen poslat,“ sdělil bývalý ministr zahraničí.