Jste hospodský. O čem dnes mluví česká hospoda?
No, jsou to občas dost zajímavý diskuse. Tady se střetáváš z různými názory. Co stůl, to názor. Proto, když to všechno slyším, tak jsem hlas lidu. V hospodě sedí vždy samozřejmě ty nejchytřejší lidi (smích). Tady všechno víme. Tady je fotbalových trenérů, tady je premiérů. Občas jsem tady s nimi celý den a dokážu si udělat obrázek. To jsou rozumní lidé. Sem nechodí jen blázni odvedle z blázince. Sem chodí i doktoři a vědátoři. Poslouchám a vím.
Nicméně v hospodě by se podle Haškova Švejka o politice nemělo mluvit. Když hostinský ve filmu řekne, že na císařpána sraly mouchy, pročež ho dal na půdu, tak z toho má velkou polízanici...
To bylo kdysi, kdy se nesmělo mluvit. Teď, to byste koukal, kolik tady mám politiků. Dnes je politika spíš srandovní. Když se tady lidé baví o politice, tak jsou naštvaný a hrozně se hádaj. Ve sportu jsou celkem zajedno, ale v politice se hádají jako koně. Politika je dnes tak trochu cirkus. Jedni fandí Babišovi, druzí se zase baví o Zemanovi. Já se do toho moc nemotám.
Jak to, že sedíme v Kozlovně Ládi Vízka a točí se tady Gambrinus a Plzeňský Prazdroj?
Tu hospodu jsem koupil hrozně dávno. Standa Štrunc, spoluhráč v Dukle, mi říkal, že jsem blázen, když točím v hospodě kozla, že tam musím mít plzeň. Nicméně jsme hráli fotbal a jedenáctka se jmenovala Kozlovna. Nejdřív se tak nazývalo fotbalový družstvo. To až mnohem později po Praze vyrostly další Kozlovny, celá síť. Dokonce mi vyhrožovali soudem.
Jak jste jako hospodský přijal elektronickou evidenci tržeb (EET), kterou vymyslelo Ministerstvo financí Andreje Babiše?
Špatně, jsem proti němu. Ale někteří lidi tady říkaj, že nám pomohl. Další, že si nakradl a teď ví, jak to funguje. Přitom s politikama hraju trenis. Třeba starší Sobotka, tedy Přemysl. Toho jsem se ptal, jak to je. S Klausem jsem hrával hodně. Když něco vypustím, tak teda nejde o žádný tlachání.
Jak narušilo EET vaše podnikání?
Abych byl upřímný, tak jsem hospodu pronajmul. Mě to nebolí, ale číšníci se durděj. Je to prý spousta zbytečný práce. Babiš ale asi ví, proč to udělal. Ještě žalobníčkům dává odměny. Ano, žijeme jako za císaře pána. Je to ostuda a hanba. V centru jim to nevadí, ale tady v Čimicích, na periférii, se všichni známe a zdržuje nás to. Je to jen práce navíc. A že bychom kradli víc nebo míň, to ne. Pořád jedeme stejně. Jsem s většinou, vadí mi to.
Místopředseda fotbalové asociace Roman Berbr vás kvůli kritice žaluje. Chce sto tisíc korun a omluvu. Do jaké míry vás to straší?
No, to by mě hodně štíplo. To je kauza, co mi nejde do hlavy. Nerozumím tomu, proč ve vazbě sedí jen Miroslav Pelta? Není přeci možné, aby přerozděloval dotace bez výkonného výboru, aby byl zadržen jako jediný. Jsem zažalovaný a mám mít soud. Nicméně se obávám, že všichni, co mě žalovali, už budou sedět. Pelta měl zarazit Berbrovu ješitnost. Naopak mu dělal svědka při soudech. Potřeboval bych, aby zavřeli ještě Berbra a to bych si odfrkl. V hlavě ten soud totiž pořád mám. Řekl jsem pravdu, která ho naštvala. Byl silný, ale teď se to mění.
Na druhou stranu jim to nepřeju, protože sedět ve vazbě musí být hrozný. Byl bych radši chudý, než bych měl sedět jeden den ve vazbě. Slyšel jsem, jak to tam vypadá. Rath říkal, že si tam člověk klidně může sáhnout na život. Pelta s ostatními byl tak sebejistý, že si to lajsnul.
Český fotbal má ale podobné problémy neustále. Proč?
No, to je pravda. Když ale Pelta do funkce šéfa Fotbalové asociace České republiky (FAČR) nastupoval, byl dobrej. Jedinej možnej bafuňář, který to mohl vést. Fotbal zná. Nicméně chtěl pořád víc a víc, až na to dojel. Měl si hledět sportu, nicméně sešel z cesty a začal politikařit. Vždyť na předávání cen Fotbalisty roku byli ministři, prezident, ale staří hráči ne. Vypadalo to jako při jednání sněmovny, ale sportovců tam bylo málo. Začal si na tom zakládat a myslel si, že je silnej, když se ukáže se Sobotkou a s jinými politiky. Boží mlýny zafungovaly. Nebyl to zlej člověk, ale změnily ho peníze. Začal přemýšlet ne mozkem, ale peněženkou.
Kdo ho nahradí?
Těžko říct. Lidi říkaj, že taky nevěděli, kdo nahradí komunisty. Stejně tak přijdou i teď do fotbalu schopný lidi. Mám třeba velmi šikovnýho zeťáka (Vladimír Šmicer), ale ještě se mu do toho nechce. Za pět až deset let třeba. Anebo Pavel Nedvěd, co je v Juventusu. Takovýhle kluky. Třeba Pavel Kuka už se trochu funkcema odrbal, ale stejně se mu do toho moc nechce. Tak snad Jiří Šimáně, to je slušný člověk.
Je v pořádku, že někteří sportovci vstupují do politiky?
Myslím, že jo. Ale sportovci politiku obecně nemají rádi. Nemají na to žaludek, mají jiný charakter. Nechtějí sedět v lavicích a hlasovat. Nicméně určitě mezi sportovci nějací chytrolíni, co by to mohli dělat, jsou. Třeba Ivan Hašek je doktor práv.
Proč je Česko obecně takovým korupčním rájem?
Já to nechápu. To jsme my Češi. Vyčůraný národ. Třeba číšníci, taxikáři. Všichni, co jsou u peněz, jsou v pokušení. Jsme chytrý národ, máme šikovný ručičky, hodně nám to pálí. Umíme udělat z koruny čtyři koruny, ze čtyř deset, a to je chyba.
Nicméně třeba o Babišovi se říká, že už má peněz dost, takže krást nemusí. I proto mu spousta lidí důvěřuje. Co vy na to?
Nadělat si takový majetek bez kradení? Nevím, nevím, jestli je to možné. On taky musel to svý podnikání nastartovat. Říká se, že nedanil, skupoval podniky za babku anebo je zničil v konkurenčním boji a tak dále. Říká se, že nebyl úplně férový podnikatel. Když ho ale slyším mluvit, tak vypadá věrohodně.
V politice je tý korupce opravdu hodně. Ty lidi jsou snad padlý na hlavu. Mám pocit, že jedinej slušnej člověk v politice byl Nečas. Byl slušnej, ale dojel na tu ženskou. Jinak si všichni chtějí nějak pomoct. A politici jsou příkladem. Podívejte se na ty ceny. Každej zdražuje, vždyť se tady sežereme. Byl jsem teď koupit dětský botičky, chtěli 2000 korun. Říkal jsem prodavačce: ‚Paní, tady jste se spletla, tady je o nulu víc.‘ Prej ne, že je to značka. Kazíme si život. Mě ten svět nebaví. Kamarád říká, že musíme včas umřít.
To jsem si nemyslel, že budete takový pesimista...
Jo, jsem. Co se týče politiky a života kolem, tak je to zlý. Kolem sebe mám jen kamarády, co jsou se mnou, neženu se. Jinak bych se zbláznil. Chci pokoj. Jeďte do centra, za všechno se tam platí. Jen si říkám, kdy se bude platit i za vzduch. V roce 1989 jsme si říkali, že se budeme mít dobře, ale ne. Estébáci jsou na tom ještě líp, než byli. Všemu vládnou. Jsem velmi nespokojený.
Půjdete k volbám?
Ne. Vůbec mě to nezajímá.
To ani nebudete volit prezidenta?
To asi jo. Fandím Michalu Horáčkovi, to byl hráč, to byl karbaník. Kvůli němu půjdu. Ten by byl podle mě normální. Něco poznal, ví, o čem je život, přemýšlí rozumně. Ten by se mohl chovat lidsky.
Vy jste nikdy nepokukoval po politické kariéře?
Jednou jsem kandidoval za Nezávislé demokraty. Měl jsem na klíně na plakátech dva klučíky a říkal jsem, že tohle je má politika. Ne peníze, ale výchova dětí. Měl jsem pár nebezpečných telefonů a konec. Výhrůžky, varování „pozor na rodinu“ a tak. To bylo jako v Chicagu. Prohráli jsme. Tak jsem si říkal, ať mi dají všichni pokoj. Pak jsem se zařekl, že už mě nikdo nikam nezláká. Žiju klidný život ve vesničce přilepené k Praze. Když ke mně přijedete, budu upřímný. Proto za mnou choděj kvůli fotbalovým kauzám, protože se kolem nich každý bojí mluvit.
Ke konci kariéry jste kopal za Le Havre. Ostatně to je oblast Francie, kde čekají tisíce uprchlíků na příležitost dostat se do Anglie. Jak vnímáte uprchlické vlny, které se rok od roku zvětšují?
Je to malér číslo jedna pro celý svět. Merkelová si nechá ty chytrý a s uprchlickýma kvótama k nám šoupne ty blbce. To nepůjde zastavit. Je to velký problém, který my tady v Kozlovně rozhodně nevyřešíme. Podívejte, Maďaři, postavili zeď, nikoho nepouštěj a kašlou na to. A všichni jim dávaj za pravdu. My za to přeci nemůžeme, že se v tom svým světě nedokážou dohodnout. Jsem zvědavej, kam to až dojde, protože to není sranda. Zaplať pánbůh, že k nám nikdo nechce a hrnou se do Německa, Anglie a Skandinávie. Byl jsem ve Francii, tam to je malér obrovskej. Ti lidé jsou jiní. Z toho mě ale už brnět hlava nebude, mám už dost křížků.
Nicméně děti tady zůstanou...
To je pravda a je to smutný. Poznal jsem svět, když jsem byl mladej. Poznal jsem i komunismus. Že by se to nějak moc lišilo, to si nemyslím.
Jak prohlašuje v aktuální knize o vás Pro lidi jsem Láďa Ivan Hašek, jste hlas lidu. Hypoteticky, co byste dělal, kdyby lidé za prezidenta zvolili vás?
Už jsem taky občas zmagořenej z těch keců a v noci si občas představuju, co bych dělal. Ne jako prezident, ale v nějaký významný funkci. To když napíšete, tak si lidi budou říkat „ten se taky pomátl“. Přitom to není těžký. Já bych jako ministr zavedl přísnou spravedlnost. Přitvrdil bych. Neříkám, že by se lidi měli bát, ale měli by mít z něčeho respekt. Měla by být posílena policie a je třeba postavit víc věznic. Přísnost musí být, to komunisti uměli. Já nic neukradnu, nikoho nezabiju, tak čeho bych se měl bát. Ať se bojej zločinci. U mě by neexistovalo, aby byl znovu odsouzenej třicetinásobnej recidivista. Dvakrát a dost. Potřetí už bych ho nepustil na ulici.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský