Kdybyste shrnul rok 2021, jaký byl pro vás a podle vás?

Kdybych to rozdělil do dvou rovin, tak v osobní rovině se mi dařilo ve zdraví, vyhýbaly se nám nemoci, žili jsme spokojeně a šťastně jako rodina, takže v osobní rovině špatný nebyl. Ale když se podíváme, co se děje v celé společnosti, byl rokem plným ztrát. Za prvé se pokračující pandemie dotkla mnoha lidí a způsobila české společnosti hodně velké škody – na zdraví a lidských životech a navíc zbrzdila rozvoj naší země a připravila nás o hodně ekonomického potenciálu. Dotkla se životů lidí, protože přicházeli o práci, a ti, kdo budovali své živnosti, nemohli pracovat, jak by chtěli. A často to zničilo i jejich celoživotní dílo. S tím se budeme dlouhá léta vyrovnávat.

V politické rovině šlo o rok velmi smutný, protože v roce 2021 z Poslanecké sněmovny kompletně vypadla levice. Z Poslanecké sněmovny tím pádem vypadlo i téma důstojnosti lidské práce, hodnot jako solidarita, případně obecně důstojnost lidského života. Bude ve Sněmovně chybět a vidět je to již nyní, kdy zažíváme největší energetickou krizi, zdravotní krizi a obě tyto krize přecházejí do krize ekonomické a sociální. V Poslanecké sněmovně je velmi málo slyšet hlas někoho, kdo by myslel na lidi práce, na seniory, případně na rodiny s dětmi.

• Bilanční seriál ParlamentníchListů.cz: SVĚT KRIZE A NADĚJE

Domníváte se, že jsme tedy i letos přišli o kousek solidarity, vzájemného respektu či důstojnosti? Ukrajujeme si ji?

Myslím, že ano a jde o důsledek všeho, o čem jsem mluvil. Je vidět, že společnost hrubne, že lidé jsou k sobě méně vstřícní a jsou na sebe zbytečně vulgárnější, ostřejší a nálada ve společnosti se celkově kazí. Pokud by někdo měl pocit, že nemám pravdu, dobrým testem je rozkliknout si diskusi pod tímto rozhovorem a uvidíte, že pravdu mám.

Když levice letos vypadla z Parlamentu, nenachází se v něm nikdo, kdo by zájmy, o nichž mluvíte, zastával?

Není vyloučeno, že někteří z pravicových poslanců, případně z ad hoc vzniklých vůdcovských stran, které v Parlamentu jsou, se tomu věnovat budou. Já se nechci nikoho dotknout a nechci říci, že tam budou samí bezcitní lidé, kteří budou na tyto problémy úplně kašlat. Ale momentálně tam nejsou politici, pro něž by šlo o primární téma. Samozřejmě nemohu vyloučit, že se někteří politici budou o problémy nejohroženějších skupin zajímat.

Je to i váš plán pro rok 2022 a i tedy jakési předsevzetí vrátit v tomto smyslu do povědomí voličů, že právě ČSSD se těmito tématy zabývá a málokdo ve Sněmovně by ji mohl nahradit?

Je to můj plán, ale musím se přiznat, že nejde o plán na jeden rok. Kdyby šlo o plán na jeden rok, byl bych příliš ambiciózní, je to něco, co ČSSD bude muset opět prokázat. Aby se důvěra lidí vrátila, bude trvat celé dlouhé roky. Nejde o něco, co by se dalo vyřešit za pár měsíců. Výhodou je, že nás čekají v příštím roce volby komunální a právě na úrovni jednotlivých měst a obcí máme spoustu šikovných a schopných sociálních demokratů, kteří dokážou pomáhat lidem v konkrétních životních situacích, dokážou být užiteční a jsou v tom skutečně dobří. To je něco, co lidé v ulicích měst a na každém kroku vidí: sociální demokraty, kteří skutečně pomáhají, a nikoliv o tom jen mluví.

Minulý rok byl opět velmi náročný a současná vláda nevstoupila do čela země za jednoduchých podmínek. Energetická krize, koronavirus, do toho inflace a zadlužený státní rozpočet. Dokáže už v roce 2022, že naplní všechna očekávání a sliby, které politici stanovili při volbách? Jinak řečeno, neukousli si příliš velký krajíc?

Strany, které tvoří současnou vládní koalici, naslibovaly lidem hodně. Myslím, že vzbudily velká očekávání, a některé z těch slibů se nezdráhám označit za politickou lež. Za největší takovou lež pokládám závazek, že za prvé nezvýšíme lidem žádné daně, za druhé nevezmeme jim žádné jistoty, nesnížíme žádné výdaje a za třetí snížíme schodek státního rozpočtu. Když někdo slíbí tyto věci naráz, člověk nemusí být úplný génius, aby pochopil, že něco takového není možné, zejména v době, kdy ekonomika příliš neroste. Pokládám za velkou chybu, že strany tvořící současnou vládu vzbudily v lidech pocit, že je něco takového možné. Nedokázaly na rovinu říci, že jednoduché to nebude – vyrovnat se se všemi krizemi, které nás čekají. To může v lidech probudit velké zklamání a může to přinést ještě velké problémy.

Na druhé straně vláda má obrovskou výhodu, že má silnou, nezpochybnitelnou většinu v Poslanecké sněmovně, má v tuto chvíli i velkou důvěru lidí a byla by chyba, kdyby tuto důvěru prohospodařila. Další věc, které je mi trochu líto, když vidíme, že vláda dnes úplně přesně není schopna prozradit své plány, co chce udělat s energetickou krizí, co chce dělat se zdravotní krizí, případně s dalšími problémy, které se na nás řítí. Je to o to smutnější, že na přípravu těchto programů měly strany v opozici osm let. Osm let mohly odpočívat, připravovat se a precizovat svůj program. Na konci osmiletého období, kdy měly čas na přípravu, bohužel vidíme, že nemají připraveno téměř nic, a to je škoda. Neříkám, že když to šijí horkou jehlou, že se jim to nemusí podařit ušít dobře. Ale je škoda, že strany promarnily čas, kdy neměly nic jiného na práci než se připravovat.