Jak se zdá, zdražování energií nebere konce. V minulých dnech oznámil výrazné zvýšení cen ČEZ a podle všeho je jen otázkou času, kdy se přidají další. Je podle vás vůbec způsob, jak toto zdražování zastavit?

Samozřejmě se můžeme zbavit každé nepříjemnosti, kterou si sami způsobujeme, odstraněním její příčiny. Důležité je přitom nezapomenout, že náprava není možná zrušením fyzikálních zákonů, ani kdyby to bylo ústavní většinou. Nám teď takové nepříjemnosti uzrály hned tři. Každá je výsledkem našeho jednání. Nepříjemný výsledek je kritériem správnosti postupu, který jsme si svobodně zvolili bez vlivu Slunce, asteroidů či větších vesmírných událostí.

Můžete být prosím konkrétní? Pojďme si ty „nepříjemnosti“ rozebrat postupně.

Zaprvé jde o všeobecné zdražování či inflaci, která spočívá v tom, že peněz je více než hodnot, které je za ně možno nakoupit za aktuální ceny. Pokud vím, tak v období kovidismu, který se vyhnul snad jen Švédsku, jsme celosvětově vytvořili 30 % nových peněz v roce 2020 a podobně i v roce 2021. Tvorba hodnot (produkce) poklesla přitom o desítky procent a došlo i k potrhání logistiky. Pokud odhadnu množství peněz na 160 % předkovidových a produkci optimisticky na 80 % předkovidových, výsledkem musí být dvojnásobné ceny. Zabránit tomu můžeme „sterilizací“ těch nadbytečných peněz, aby produkce mohla jejich stávající množství dohánět. Pokud má veřejnost očekávání 15% roční inflace, bude zvažovat uložení svých peněz namísto úsilí o jejich použití k nákupu při vyšším výnosu státní pokladniční poukázky apod. Přesila peněz proti produkci se rozhodně nedá likvidovat zvyšováním mezd. To je přilévání oleje do ohně.

Jak s tím souvisejí stále aktuální ceny elektřiny, jejíž růst ne a ne zastavit?

Elektřina je stále dražší díky likvidaci elektráren zajišťujících nutnou výkonovou rovnováhu výroby a spotřeby v elektrické soustavě. A díky emisním povolenkám pro výrobu v těch zbývajících. Věrouka klimatismu hlásá, že planetu musíme zachránit před zvýšením teploty během následujícího století, které předpovídají modely na základě empirických dat z posledních desetiletí. Já pamatuji ze sedmdesátých let minulého století modelové předpovědi ochlazování a projekty záchrany planety sypáním sazí na polární čepičky. Záchrana planety údajně spočívá v ukončení oxidace fosilních paliv. Chorál zní „nahradit fosilní elektrárny obnovitelnými zdroji energie (OZE)“. Jenže uložení energie OZE vyrobené v režii počasí do akumulátorů či vodíku pro udržení výkonové rovnováhy je hudbou neznámé budoucnosti. Největší dostupné „baterky“ jsou přečerpávací elektrárny, které v ČR mohou nahradit jen výkon jednoho temelínského bloku na hodinu. Přesto už teď „jsme rozhodli o uhlíkové neutralitě“. Jaká je obrana? Počkat s likvidací elektráren, které dodávají výkon podle potřeby, dokud nedokážeme udržet výkonovou rovnováhu bez nich. Nebránit přirozenému běhu inovací dotacemi OZE ze zdražení výroby povolenkami. Jako v případě masivních dotací do zářivek, které ztížily nástup LED.

A jak je to s tolik opěvovanou českou elektrickou soběstačností?

V ČR máme výhodu soběstačnosti ve výrobě elektřiny. Aby ale stát mohl regulovat cenu, musel by být aspoň největší výrobce ČEZ majetkem státu. Vláda o tom uvažuje a některé země už se tak před trhem uzavírají. Podotýkám, že státní řízení cen už jsme tu měli, a netrpím steskem po tehdejších svátcích snižování cen. Kdybychom neviditelné ruce trhu tolik nelámali kosti, řešila by i cenu elektřiny nepozorovaně. Vždyť příčinou není přírodní katastrofa, jen naše hrdé zachraňování planety od domnělých našich hříchů. Prudký nárůst ceny elektřiny je prudkým nárůstem příjmu státu z DPH, ale pouze od tuzemců. Ten by stát mohl využít pro změnu daně z elektřiny, třeba až do negativní sazby.