Europarlamentu, který přirovnáváte k režimu v dobách římské říše za císaře Caliguly, je z určité části podřízena i vláda Petra Fialy. Té je dost vyčítáno, že se místo tuzemských občanů více stará o Ukrajinu a EU. Co vy na to?

Nepoznal jsem vládu, se kterou by byla v Česku spokojenost. Spíše bych to bral ministerstvo od ministerstva. Buď si těch lidí vážím, nebo ne. Nepřišli do jednoduché situace a koalice není nic kompaktního. Rozptyl jejich myšlení širší snad už být nemůže. Udělat nějaký koncept je těžké a Fiala v tom podle mě bruslí až neuvěřitelně dobře. Klobouk dolů. Ale samozřejmě si myslím, že by vláda mohla fungovat lépe. Nicméně se na ni dívám jako na celek a tím je její hodnocení dost složité.

Vezměte si, že za předcházejících dvou vlád, což byli sociální demokraté a potom ANO, tak co udělali? To ony v Evropě podpořily Green Deal.

Green Deal dojednala vláda Andreje Babiše, to je pravda…

Přesně tak. Babiš se Sobotkou taky zařízl výstavbu jaderných elektráren a nad tím můžeme brečet, protože dnes už by ty „jaderky“ mohly být před dokončením a mohli jsme být v Evropě, co se týče energetické soběstačnosti, ve velmi dobré pozici. Když vidím, že ti, co to historicky způsobili, dnes kritizují, tak pro mě nejsou úplně důvěryhodní. Já bych to viděl tak, že v politice by měly být věci kontinuální, ale je vidět, že někteří pro marketingový výstup dokážou udělat cokoliv. A v tomhle jsem naiva, proto v politice nejsem.

Je vidět, že podnikatelský sektor má nějaké úvahy. Vezměme třeba druhou ekonomickou transformaci, což je pětačtyřicet představitelů firem různého typu, anebo hospodářskou komoru, mají reálné připomínky a vědí, kde to dře. A nedávno jsem se setkal s tím, že podnikatelé nabízeli vládě pomoc. Ale nebyl jsem si úplně jistý, jestli to politici dokázali pochopit, protože oni na konference jezdí s nataženou rukou a říkají: „Dejte…“ Teď na úvodní konferenci zmíněné druhé ekonomické transformace podnikatelé přímo řekli, že jim něco dají, ale oni na to zřejmě nebyli připraveni. Asi to pro ně byl kulturní šok.

Některé věci by se neměly úplně politizovat. Mně se třeba podařil projekt Dolní Vítkovice. Jde o vzdělávací projekt se svým kulturním a sportovním marketingem. Důsledně jsem si tehdy pohlídal, abychom se bavili a chodili za všemi politickými kluby na kraji. A opravdu se všemi jsme pracovali. A když se o těch projektech hlasovalo, protože součinnost města a kraje tam být musela, tak v zásadě hlasovali skoro stoprocentně pro. Opozice i koalice si prostě uvědomila, že to je pro Ostravu to nejlepší.

Taková shoda vyžaduje opravdu spousty, jak říkal Masaryk, mravenčí práce…

Ale vyplatí se. Když se do společnosti dostane konsenzus, který ale opravdu stojí hodně práce, tak bude lépe. Nejsou za to volební body, ale někdo by to měl dělat. Ostatně už různá světýlka takových snah vidíme a pakliže jich bude víc, leccos by se nám mohlo podařit.

Vítkovice a. s. ale za sebou mají i projekty, kde ani shoda o jejich potřebnosti nepomohla. Třeba se už léta trápíte s předáním válcovny v Egyptě za 600 milionů korun, ostatně předávka turecké elektrárny Adularya také nedopadla dobře...

Oba projekty mají jedno společné. Celé technologie se postavily a v zásadě i zprovoznily. Teď je otázka, jak se zachová příjemce technologie. Jak zaškolí lidi, jak to bude fungovat a co se kolem toho odehraje. A to už je jiná hra, kterou fabrika neovlivní. To už ovlivňují jiné subjekty, jako pojišťovny, investoři a tak dále. Je prostě třeba mít vyřešeného investora. O Egyptě nechci hovořit, protože tam nyní probíhá soudní spor a je otázkou, jak dopadne. Doufám, že k naší spokojenosti.

Kdežto Adularya, ta dopadla opravdu špatně. Šlo o selhání ministerstva průmyslu a musím říct, že osobně ministra Mládka, který se jednoznačně snažil o to, aby Adularya nedopadla. V zásadě šířil nepravdy o špatné technologii a dnes víme, jak to je. Pohledávka se prodala kupodivu za nižší a směšnou nabídku. Hoši to přeprodali a ti, co elektrárnu pak koupili s určitým dluhem vůči českému státu, to oprášili, zapnuli a bez jakýchkoliv úprav dnes vyrábí elektřinu. Samozřejmě, že je tam nutná údržba.

Jestli tomu dobře rozumím, tak tyto zakázky udělaly Vítkovicím a. s. čáru přes rozpočet?

Hlavně Adularya. Na ministerstvu financí, když tam šéfoval Andrej Babiš, byla domluvena dvě reálná řešení, která padla pod stůl. Nevím, jestli neměl sílu ta řešení prosadit, nebo co se stalo. Kdybychom totiž dnes jako Češi Adularyi provozovali, třeba ČEZ by si ji vzal na starost, tak by dnes byla zaplacená a mohli jsme ji za velké peníze prodat. Vítkovice měly založenou společnost, abychom ji provozovali, ale všechno to nějakým zázrakem padlo.

Mládek dokonce na svém volebním mítinku v Táboře ve volbách do Senátu řešil Adularyi. Jel jsem tehdy do polské Krynice,  čtu monitoring tisku a nevěřím svým očím. Přitom jsem toho Mládka pak za pár hodin potkal. Šel jsem a cloumaly se mnou emoce. Dnes to normálně jede, ale o tom se tady nesmí psát.

Jak je to možné?

Zeptejte se pana Mládka. Tehdy se to prostě hodilo. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Exportní garanční a pojišťovací společnost a Česká exportní banka se nezachovaly vůbec pěkně a o tom to celé je. Je třeba říct, že tam hrál také důležitou roli puč v Turecku. Nicméně politici nic nevěděli.

Účastník mnoha protivládních demonstrací a člověk, který na projektu dělal, Miroslav Kelnar, mi řekl, že v té elektrárně vůbec nefungovaly kotle...

Blbost. Pan Kelnar mi poslal dvaapadesát zpráv, že v Turecku probíhalo vše v maximálním pořádku. Byl to zaměstnanec naší pobočky v Ankaře. A vše bylo úplně jinak. Už dávno naším zaměstnancem není. Promiňte, ale kotle fungovaly dobře, ale nevím, jaké perverznosti se tam děly dál.

Když postavíte technologii, která je v pohodě, tak přesto máte mnoho kritiků. Ostatně tam to krachovalo na těžbě uhlí. Tam investor nezaplatil splátky. Nešlo o elektrárnu. Ta se s tím pak jen svezla. Pro mě ale bylo nepochopitelné, když jsme upozornili ČEB, že se provozuje elektrárna se špatným uhlím, ať si udělá investor pořádek, že se nic nedělo. Já nemohu ovlivnit, jaké uhlí majitel nebo investor dávají do kotle. To byl opravdu svatý grál. Mohl to provozovat ČEZ, mohli jsme to provozovat my, ale v Praze se rozhodli jinak.

Situaci samozřejmě nepomohl pokus o převrat a boj mezi Fethullahem Gülenem, o němž jsem vůbec nevěděl, že existuje, a Recepem Erdoganem a víme, kdo to vyhrál. My jsme odvedli svou práci a uřezali nám za to hlavu. Nicméně ta práce byla odvedena dobře, protože za pět let stiskli knoflík a elektrárna jede.

Mohly by se firmy z Cylinders Holding nebo Vítkovice zapojit do rekonstrukce Ukrajiny?

Jako Cylinders Holding tam jsme. Nějaké obchody tam probíhají, ale uvidíme, jak to celé bude. Máme ty vysokotlaké láhve, což je jeden speciální produkt. Kyslík pro nemocnice, to tam dodáváme.

Nicméně jestli je pravda, že Ukrajina začne těžit obrovské množství svého plynu, tak bude rozvíjet technologie spojené s náhradním zemním plynem, tedy CNG technologie, což je naše obrovská příležitost. V zásadě, než se dobuduje infrastruktura, tak propanbutanové vytápění by pro nás vytvořilo velký trh, tedy pro naše propanbutanové láhve.

Možnost, že by Vítkovice, které už jsou dnes převážně developerem a službovou firmou, přišly s nějakými velkými developerskými projekty na Ukrajinu, tak to čtyřicet let nehrozí. Těch projektů, co máme doma, je celkem dost.

V jaké fázi je stavba vodíkového města na haldě v Hrabůvce?

To je projekt, kde řešíme systém městečka, kde budou byty postaveny tak, aby byly energeticky nezávislé. Měly by být napájené fotovoltaikou, tepelnými čerpadly a vodíkovými technologiemi. Městečko by mělo být postavené tak, aby mělo minimální spotřebu. Zároveň jde o místo, ze kterého je nádherný výhled na Beskydy. Je to vize, že bychom tu haldu nemuseli rozparcelovat, ale udělaly by se tam nezávislé energetické systémy a šlo by o trochu jiné bydlení. Zanedlouho ten projekt představíme.

O exprezidentu Miloši Zemanovi jste hovořil s úctou, pak už ne, ale jak vnímáte současného prezidenta Petra Pavla?

S Milošem Zemanem jsme se zásadně rozešli v otázce působení jeho poradců. Víc bych se k tomu nevracel.

Když dělal Petr Pavel předvolební kampaň, tak jsem si řekl, že by tenhle chlap mohl tím prezidentem být. Máme pragmatické vztahy. Asi udělá nějakou chybu, ale zatím je to dobrý prezident.