S dalšími stovkami zemědělců chystáte protivládní protestní kampaň…

Jsem nas*aný na současnou vládní koalici a na způsob jejího rozkládání zemědělství a venkova.

A co hůř, našich soukromých majetků, které nám chtějí rozkrást vlastní neuváženou politikou, kterou upřednostňují jednu úzkou skupinu zemědělských vlastníků na úkor nás, jimž se nezachovaly dvory, a už jsme si i zvykli na hospodaření v rámci zemědělských podniků. Tento způsob správy našeho soukromého vlastnictví, při jehož získání po restitucích a transformaci jsme se vysoce zadlužili, abychom se stali jednou pro vždy plnohodnotnými vlastníky, nám vyhovuje! Kde berou vládní politici tu drzost, používat veřejné zdroje jako zbraň na rozklad našeho soukromého vlastnictví. Jak by se asi tvářili, pokud by jim někdo sahal na jejich soukromý majetek? Žádná politická strana ani ideologie, pokud žijeme ve skutečné demokracii a platí Ústava ČR a Listina základních práv a svobod, na náš soukromý majetek nesmí beztrestně sahat, jako na něj komunisté sáhli dědovi v padesátých letech.

Jít na venkov chovat krávy byl můj vysněný způsob života a naši mě kvůli tomu chtěli vydědit s tím, že budu vidlák, hnoják a podobně. Když jsem pak udělal jako první z rodiny maturitu a viděli, že jsem se přes veškeré lumpačení dostal na vysokou, uznali, že je to můj dobrovolně zvolený způsob života. Chtěl jsem být prostě zemědělským odborníkem na českém venkově. Proto se tak usilovně bráním tomu, aby české zemědělství ovládali největší debilové z republiky, a vnucovali nám, jak řídit a spravovat vlastní soukromé majetky. Já se nepletu do teologie, školství a jiných oborů, kde nejsem odborník, proto nedovedu pochopit, jak můžou naší společnosti vládnout tihle nefundovaní hlupáci.

V Česku žije už jen 1,5 procenta zemědělců a ostatní jsou na nás nas*aní, že bereme dotace. Marně vysvětlujeme, že nebýt dotací, tak potraviny budou dražší, protože nejde o dotace, ale o kompenzační platby za to, co pro společnost děláme, aby vládl sociální smír. U žádné komodity kromě řepky nemáme uhrazené vlastní náklady a přiměřený zisk, což je základní podmínkou efektivního a smysluplného hospodaření. Proto ty kompenzační platby. Zemědělství je prostě řehole. Nezemědělce jsme svojí prací osvobodili i od jejich „kupky hnoje“ a umožnili jim lehčí způsob života dle jejich osobního výběru.

Fotogalerie: - Traktory se valí do Prahy

Jak přesně tedy vláda ničí tuzemské produkční zemědělství?

Prosazováním neodborné ideologie a arogancí moci. Dávají nám podmínky neslučitelné s efektivním hospodařením. Jsme s touto vládou většinově nespokojeni. Tři roky byl připravován za bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana konsenzuální program. Nebyl ideální, ale většinově jsme ho podpořili. Přišla tato vláda bez většího mandátu a přes Vánoce drze změnila zemědělský program na diskriminační, s nerovnými podmínkami pro vlastníky ze zemědělských podniků. V nich jsme sdruženi v rámci družstev, akcionářů či podílníků v s. r. o. To je pro tuto vládu špatný způsob hospodaření, hodný zániku!

Jak to řekl Jurečka v předvolební kampani při konferenci zemědělského svazu v hotelu Olšanka: „My musíme rozbít postsocialistické podniky, vytvořit dostatek zdrojů a změnit zemědělství v Česku tak, aby zde hospodařili zemědělci podle našich představ po vzoru západní Evropy.“ K tomuto cíli nastavila dnešní vláda politicko-ekonomické mantinely. Mimo jiné třeba znevýhodnění redistribuční platbou. Podle vládní politiky jsme povinni dávat třiadvacet korun z kompenzačních plateb těm, co mají soukromé hospodářství ve svém dvoře na sto padesáti hektarech. My bychom to dokázali překlenout atomizací na naše mladé. Například v Zemědělském družstvu Ostaš by vzniklo dvanáct osob samostatně výdělečně činných. Když se o tom dozvěděl ministr, tak v médiích začal kampaň ve smyslu „ať si to zkusíme, že tyto nové subjekty budou potrestány tak, že nedostanou ani korunu dotací a půjde o dotační podvod, za který hrozí až deset let vězení“.

Čím to, že vámi zmíněný konsenzuální program zemědělství šel k ledu?

Šlo o program zemědělství do roku 2030, na němž zavládla shoda od asociace soukromého zemědělství až po agrární komoru. Šlo o politiku zavrhování všech rozhodnutí předchozí vlády. Nicméně Jurečka, Nekula a Výborný podle mě dostali za úkol nás rozložit. Tak, aby mohli po tom, co nás dostanou do insolvence, přerozdělit náš soukromý majetek i zemědělskou půdu. Vláda se snaží usnadnit práci finančním skupinám, které nás skupují jako na běžícím pásu. To je smysl? To je vlastizrada! Ta by měla být jednou, až zavládne v české kotlině selský rozum, nekompromisně potrestána. Co je to za národ, který nemá svou zemědělskou půdu, zemědělství a výrobu potravin?

Proto jsme uspořádali velkou petici zemědělců. Ta byla důležitá, abychom mohli jít hned k Ústavnímu soudu a zažalovat nerovné podmínky a diskriminaci mezi českými vlastníky. Sebrali jsme kolem 15 000 podpisů. Konečně pak s námi museli začít jednat politici vládní koalice, kteří nás jinak stále ignorovali. Jelikož jsme neuspěli při demonstracích, kdy z nás udělal Fiala neználky, dezoláty a proruské šváby, tak postupujeme v souladu s českými zákony takto.

Petici jsme poslali na petiční výbor Poslanecké sněmovny. Tam udělali veřejné slyšení, kam přišlo na dvě stě zemědělců. Bohužel tam vládne „panská jednota“ vládních politiků, takže když jsme jim vše vysvětlili, odhlasovali, že je petice nedůvodná, a nepustili nás do odborných výborů. Ostatně ministr zemědělství se tam choval jako by ještě „tahal u máminých sukní kačera“. Chechtal se, vyrušoval, povídal si s ostatními a raději před závěrem odkráčel.

Jak to probíhalo v Senátu?

Byli jsme překvapeni. Tam se nás ujal výbor pro lidská práva senátora Růžičky. Vyslechli nás a vládní senátoři jednoznačně rozhodli o tom, že se musí o nerovných podmínkách a diskriminaci na půdě Senátu jednat. Dostali jsme se na tamní jednání hospodářského a zemědělského výboru a hlasování jsme také vyhráli, byť se dostavila jen polovina členů. Senátor Wagenknecht napsal do usnesení větu ve smyslu „vraťte zemědělcům pět miliard, které jste jim ukradli a bude v Česku klid“. Odešli jsme nadšení.

V ústavněprávním výboru, kde mi senátorka Němcová říkala, že jsem psychopat, mnoho členů s právním vzděláním bedlivě poslouchalo. Vydali usnesení, že je naše petice důvodná, a ministr musí nerovné podmínky změnit a Senát informovat do 30. 11. 2024. Odešli jsme opět nadšení, i když jsme si stále uvědomovali: „Pozor na politiky. Je to zrádná banda!“ Pak nám přišla zpráva, že bude odhlasováno, že „Senát bere na vědomí“. V červnu proběhlo plénum, ale ministr zemědělství tam začal kázat svou propagandu nesouvisející s projednávaným problémem. Petici chtěli zamítnout, ale dost Senátorů se proti tomu už postavilo. Pak začala nesmyslná hlasování a nakonec po téměř čtyřhodinovém jednání Senát přijal usnesení, že „bere na vědomí“. To je po venkovsku „ani ocasem, ani jazykem“. Nic to neřeší!

Mezitím jsme připravili ústavní stížnost. Ze zákona musíme mít 25 poslanců nebo 10 senátorů, a tak dále, abychom nemuseli absolvovat celé dlouhé soudní kolečko. A to už se blížily senátní volby. Chalánková a Červíček z ODS podepsali, ale další se lekli. Nicméně už jsme měli v Poslanecké sněmovně zajištěno 57 opozičních hlasů, což je dvakrát tolik. Pod zemědělským svazem je 846 podniků, na které jsem našel adresy. Jde o zhruba 250 000 diskriminovaných vlastníků a volební potenciál je přes 1,2 milionu hlasů.

Fotogalerie: - Zemědělci před zemědělstvím

Existují totiž kromě soudu už jen dvě ústavní možnosti. Masivní občanská neposlušnost nebo prostě ve volbách poslat na „smetiště dějin“ arogantní politiky, kteří by chtěli opět sahat na soukromé vlastnictví.

Několikrát jste veřejně prohlásil, že vládní koalice nadržuje určité skupině zemědělců. Jaké?

Jde o asociaci soukromého zemědělství. Jsou na ni napojení politici s hospodářstvím jako Sehnalová, „nejlepší zemědělec“ a chovatel koní Petr Bendl a řada dalších, kteří jen farmy přepsali na rodinné příslušníky. Právě on má, přestože nic neprodukuje, ale jde o jeho zábavu, 22 000 korun na hektar dotací. Nám, produkčním zemědělcům, zbydou zhruba 3000 korun na hektar. Přitom jemu a jiným se dotuje zábava a nám produkce, tedy výroba potravin. Dnes se ale nosí ekologie, zábava a jiné „doly na dotace“. Já nemám nic proti skutečným producentům ekopotravin. Nicméně sdružení vlastníci v zemědělských podnicích produkují 85 procent českých potravin.

Jaké debaty vedete s ANO Andreje Babiše?

S nimi se lze mnohem lépe domlouvat. Babiš by nikdy nešel proti soukromému majetku tímto ideologicko-politickým způsobem. Vůbec mi nevadí, kolik má tisíců hektarů, že skoupil podniky po republice, protože jde o podnikatelskou aktivitu. Byl šikovný, prozíravý, měl třeba lepší startovací dráhu, ale to mi nevadí. Může se stát, že když se tady dostanou holdingy na určitou úroveň hospodaření, tak se jim sami nabídneme, že chceme hospodařit v rámci jejich vedení. Oni mají sklady obilí, mlékárny, třeba budou mít i tržní sítě. Pak možná zjistíme, že i 2000 hektarů je málo a přimkneme se raději k holdingům. Naše Zemědělské družstvo Ostaš má 1200 hektarů vlastní půdy. Jsme bohatá nevěsta. Nicméně svatba musí být naším rozhodnutím a ne, že nám to nějaký asertivní teologický šmoula bude nařizovat.

Fotogalerie: - Protest zemědělců v Chomutově

Co se ohledně těchto aktivit bude dít dál?

Chceme dál odspodu vystupovat a lidem v médiích vysvětlovat, co je základní problém a čeho se bojíme. A je to opravdu hodně alarmující. Jde nám o zachování tří forem vlastnictví, kde se sdružují vlastníci, jimž byly v rámci restitucí rozpočítány a přiděleny majetky původních jednotných zemědělských družstev. Vznikla družstva nového druhu, což jsme my. Jiné podniky si vytvořily akciovky. Také jsou společnosti s ručením omezeným. Tyto sdružené vlastníky v zemědělských podnicích se snažíme bránit před svévolí vládní svoloče.

Vládní poslanci i senátoři nás většinou zklamali. Jednáme o nezbytné podpoře se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou. Ústavní stížnost, v níž se bouříme proti diskriminaci a nerovným podmínkám ohledně soukromého vlastnictví v Česku, je sepsaná. A s ní půjdeme k Ústavnímu soudu, kde stále ale straší politický duch Rychetského. Nicméně si myslím, že žaloba je postavená dobře, a že nemůžeme úplně prohrát. Nález Ústavního soudu po tomto testu ústavnosti dá vlastníkům obecně závazné stanovisko, jak je to s ochranou soukromého vlastnictví v Česku před politiky. Okrádat beztrestně vlastníka snad nemůže být pozitivní diskriminací! Nikdy však neříkejme nikdy, takže uvidíme. Nicméně svůj majetek budu bránit, co to půjde a k tomu vyzývám i všechny ostatní.

Psali jsme:

České buřty tučné, máslo jako margarín. Dozvěděli jsme se v polském obchodě. „Báje a pověsti,“ odporoval zemědělec

To je psycho, tohle... Němcová odešla z místnosti. Ostatní hlasovali pro

Za co nás trestáte? Ministr Výborný dostal vynadáno. Dvakrát! A od plic

Psali Pavlovi i Fialovi. Nic. 14 tisíc zemědělců dnes „táhne na Prahu“