Je to měsíc od doby, co jste představili s panem senátorem Valentou projekt Akademie samospráv. Setkali jste se za tu dobu již s nějakými ohlasy?

Mám z toho ohromnou radost, ale ty ohlasy jsou nad očekávání. Jednak je to až nečekaný zájem – v některých místech, než jsme se tzv. otočili, byl sál plný, a to všude máme kapacitu sto míst. Zlín, Pardubice, za chvíli to bude Olomouc, a i jinde se to stovce blíží. A pak ty ohlasy na první akci v Plzni, kterých si velmi vážím i proto, že jsem tu přednášela poprvé, tedy jinde nás víc znají… Nabíjí nás to. Starostové byli nadšeni, což se nerozpakovali napsat do našich dotazníků. Podle mne v dalším roce nebude kapacita Akademie stačit a budeme se zamýšlet, jak ji dostat k více lidem.

Tento týden jste zahájili tříletý cyklus přednášek. Prvního listopadu jste navštívili Plzeň. Jaká byla účast?

V Plzni bylo osmdesát zástupců obcí a měst. Nikdo předčasně neodešel, a to byla přednáška až do půl čtvrté. Účastníci pak vyplňovali dotazníky a nenašli jsme nespokojeného člověka. Naopak – „perfektně připravené“, „něco takového jsme ještě nezažili“ a takové vzkazy nebyly vzácné. A ani o přestávkách nešetřili účastníci ovacemi – doslova. Hodně také psali „vydržať“, potřebujeme vás. Moc dobře si uvědomuji, že my dva s panem Valentou vlastně suplujeme stát, který obce kontroluje, ale jinak pro ně něco podobného nedělá. My je to, co potřebují, učíme a učit nadále budeme. A komunikací s nimi mapujeme oblasti, kde by měl zákon doznat největších změn. A pokud byste se mne chtěli zeptat, které to jsou, tak skoro všechny.

Tématem prvního cyklu je hospodaření s majetkem obcí a měst. Co konkrétně se na takové přednášce starostové, místostarostové, radní a zastupitelé dovědí?

S mírnou nadsázkou všechno – tedy především to, jak zabránit neplatnosti právního jednání obce, kdo a co má schvalovat, jak správně prodávat a pronajímat nemovitosti, jak nakládat s penězi, jak se bránit, když chce stát zpátky dotace, jak dělat veřejné zakázky – ale rozhodně ne citací zákona, ten si mohou přečíst. Příklady z praxe, návody a dejme tomu i „fígle“, když už se stane chyba, co s ní. A taky to, aby mysleli na svou bezpečnost, neriskovali a neobávali se vzít si po bok odborníky.

Byl v rámci přednášky prostor na dotazy? Pokud ano, na co se starostové nejčastěji ptají?

Nejčastěji se ptali na dispozice s nemovitostmi v souvislosti s novelou od července tohoto roku, která je velmi přísná – jak není odůvodněna odchylka od ceny v místě a čase obvyklé, je právní jednání absolutně neplatné. A to je hodně nebezpečné. Taky hodně na dotace a jejich vracení. A pak taky, kdy už bude ten nový zákon. Nenašla jsem žádného, kterému by ten stávající vyhovoval.

Akademie samospráv ale neorganizuje pouze přednášky. Vaším cílem je mimo jiné připravit nový, moderní zákon o obcích. Máte již nějaký konkrétní obrys? Co by například nový zákon měl obsahovat?

Nový zákon by měl být více návodný, přesnější a měl by odstranit některé absurdity. Například aby kontrolní výbor složený z laiků kontroloval profesionály. Měl by více zakotvit pozici starosty, místostarosty a lépe rozdělit pravomoci mezi orgány obcí a měst. A dispozice s majetkem by měly být upraveny tak, aby se nepopírala samospráva – dnes jsou obce a města tlačeny do pozice strojů a nevnímají se jako subjekty, ve kterých jsou myslící bytosti. Zkrátka jedou podle „jízdních řádů“ a primární je nedůvěra k nim. Na tom nelze stavět donekonečna. Takže v návrhu se objeví i ústavní rozměr – zákaz státu do samosprávy mluvit více, než je nezbytné. Což znamená skoro vůbec. Ostatně zde se shodujeme i se soudy – nedávný rozsudek v kauze města Dašice, kdy soud poslal stát do patřičných mezí, je úžasný. Na takových budeme stavět.  

Snažíte se samosprávě pomáhat, ale řešíte také situace, kdy dochází ze strany vedení obce například ke zneužívání dotací a finančních prostředků?

Tak obce, které se snaží zneužívat cokoli, nezastupuji. Mnohokrát jsem byla oslovena, abych napomáhala určitým věcem, a zastoupení jsem odmítla. Víte, já už dost snadno rozpoznám chybu, kterou může udělat každý, a pak bojuji do roztrhání těla, abych pomohla, a naopak kdy se prostě někdo chce na úkor obce napakovat. Těm nepomáhám – ale to se už o mně ví, takže mne ani neoslovují. Naopak, byť zcela výjimečně, pomáhám té druhé straně barikády – když cítím, že vedení obce prostě nejedná dobře. Naposledy to byla obec Podolí u Uherského Hradiště. Tam to mimochodem je učebnicový příklad toho, jak je zákon o obcích někdy bezmocný.

Samosprávě se věnujete již od devadesátých let. Od té doby naše společnost prošla řadou změn. Jak je tomu v oblasti samospráv?

Máte pravdu, řada změn… Pokud jde o obce a města, směřujeme ale podle mého názoru špatným směrem. Příliš formalismu, málo přemýšlení a svobody. Jaká pak samospráva? Jako by někdo chtěl udělat z obcí a měst opět národní výbory, které budou poslouchat vrchnost. Ostatně se s takovými formulacemi přímo setkávám – mám rozhodnutí s neuvěřitelnou formulací, že „poskytnutím dotace projevil stát obci dobrodiní“, které jí chce prostě odebrat… Z mého pohledu skandální výrok. Stojím na zcela jiném názorovém proudu. Přestože se i v obcích a městech občas objeví lumpové, proč to nepřiznat, většina z těch šesti a půl tisíce obcí je řízena neskutečně obětavými lidmi. A těm je třeba více věřit a nechat je obce a města řídit tak, jak sami chtějí a jak to umějí. Vždyť zastupitelstvům a starostům obcí a měst důvěřuje přes 80 % lidí. Jak nám chtějí dávat pravidla lidé, co nemají ani třetinovou důvěru? Takže náš návrh nového zákona o obcích lze nazvat návratem k samosprávě v její podstatě.