Někteří označují rok 2015, který je za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Ano, přelomový byl v tom, že jsme si uvědomili rizika, která vyvstala.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Za úspěch lze považovat, že Evropa si uvědomila, že je nezbytné kontrolovat vnější schengenskou hranici. Úspěchem jsou probíhají strategická jednání s Tureckem. Bylo zadrženo několik tisíc lidí, kteří se podílí na nekalé činnosti v souvislosti s migrací, začala se rozbíhat migrační politika, několik tisíc lidí bylo vráceno a tak dále. Evropské elity však naprosto selhaly v rychlosti reakce na migrační krizi.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Žel pan prezident ve svých výrocích předčí i výroky například paní Le Penové či představitelů Pegidy, kteří jsou vnímáni jako extremisté. To, že takovéto výroky rozdělují je přirozenou reakcí. Věřím, že Evropa má šanci i na budoucí demokratický vývoj, avšak pouze za předpokladu, že představitelé demokratických stran prokáží, že umí řešit otázky, které v posledních měsících vyvstaly jako nové.