Třebaže jsme se domluvili, že budete komentovat hlavně události mezinárodní a ne domácí, české, tentokrát začneme nedávným citátem z jednoho českého jinak poměrně seriózního média: „Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu je dnes přes kontinent spouštěna civilizační opona. Na západ od této nové civilizační opony tak zůstávají hodnoty liberální demokracie, obrana právního státu, nezávislost médií, další integrace Evropy, usilování o zastavení, či alespoň zpomalení klimatických změn, lidská práva, boj se skrytým i otevřeným rasismem. Na východ od ní Budapešť hlasitě liberální demokracii odmítá a deklaruje jako ideál demokracii neliberální. Varšava nehodlá ctít evropské právní zásady a práva menšin. Praha označuje usilování Evropské unie o ekonomiku co nejméně závislou na uhlíku za zelené šílenství. Na východ od této opony se za jediné možné řešení problému migrace považuje co nejvyšší plot, obrana lidských práv je označována za spiknutí neziskových organizací a rasismus za něco, co se týká pouze zemí, které mívaly v minulosti zámořské kolonie.“ Jak toto tvrzení vnímáte?

Raději ani neuvádějme jméno média a autora článku, protože toto je jedna z nejostudnějších dezinformací tohoto měsíce a nemravné zneužití Churchillova slavného výroku o spuštění železné opony v roce 1948. A těžko říct, zda je to projev neprofesionální ignorance nebo záměrná lež. Připomeňme si záříjovou sondáž míry pocitu svobody, kterou provedla European Council on Foreign Relations (ECFR) ve 12 zemích EU, zjišťující, že nejsvobodněji se cítí Maďaři (88 %) a nejméně svobodní Němci (46 %). I když víme, jak se všelijaké sondáže dají manipulovat výběrem respondentů, můžeme si tuto sondáž do určité míry potvrdit třebas i jen povrchním sledováním západoevropských události. Tam nelze přehlédnout, že už nejmíň dvě desetiletí do západoevropské demokracie prosakují proudy totalitního myšlení a totalitních praktik, maskující se atraktivními a pozornost umrtvujícími nálepkami jako „liberální demokracie“ nebo „evropské hodnoty“. A že ve jménu těchto nálepek se svobody, na nichž západní demokracie stojí, omezují ze strany jednak nadnárodních eurounijních institucí, jednak internetových informačních sítí, islámských náboženských organizací (a to nejen těch extrémistických), ale hlavně taky prostřednictvím všelijakých politicky korektních (utopicky progresivistických) a bdělých (toto je asi nejlepší překlad slova „woke“) aktivistických skupin a organizací, jejichž mysli jsou prosáklé ideou, že západní civilizace je zdrojem všeho zla na této planetě. Téměř neuplyne týden bez nějakého výrazného důkazu, že na západní straně této pomyslné „opony“ se takovýchto útoků děje mnohem víc než na východní. Při pozornějším sledování západních médií se téměř denně dozvídáme o umlčování a vylučování nějakého profesora, vymazávání příspěvků na sociálních sítích, rasismu naruby, sílícím antisemitismu už na úrovni politických stran, fyzických útocích muslimských extrémistů a sociálními útoky muslimských umírněnců. Sledujeme zneužívání kdejaké menšinové preference nebo odchylky k organizovaným útokům na svobodu slova. V Německu islamizace veřejného prostoru dostupuje rozsahu, kdy se i velkoměsto jako Kolín nad Rýnem poddává veřejně amplifikovaným islámským modlitbám všech 35 mešit. Ve Francii se už mluví o občanské (přesněji náboženské) válce, stovky municipalit jsou označovány za území vymknuté z jurisdikce francouzského státu, který už teď se cítí nucen bránit se zavíráním desítek radikálních mešit...

K těm nejnovějším příkladům posledních dvou týdnů se hned vrátíme. Myslíte ale, že takovéto zneužití Churchillova slavného výroku je v těchto týdnech náhodné, nebo nějak souvisí s tím, že zrovna proběhly volby?

Nechci se pouštět do ukvapených spekulací o nové vládě, ale nejsem jediný, kdo si všiml (jako například Václav Klaus), že v ní není nikdo, kdo by chtěl brzdit totalitní trendy EU a politicky korektní bdělost evropských progresivistů. Rozhodně však za zbystření pozornosti stojí to, že její nejaktivnější podporovatelé v kultuře a médiích, označující se za „liberály“, patří k těm nejčilejším pomlouvačům a umlčovatelům méně pokrokových a méně euronadšených názorů a osob takové názory vyslovující. Viz nedávné veřejné označení Václava Klause za nácka, nebo nálepkování „fašismem“ nebo „neonacismem“ standardně demokratických politických stran jako nejen SPD (která je už na to zvyklá a vypěstovala si hroší kůži), ale i Trikolory. Nedávno jsem to zažil na vlastní kůži, když můj nakladatel dostal email od jednoho pisálka z nějakého internetového „bdělého“ plátku, co že si to dovoluje vydávat a nabízet knížky „fašisty Kurase“. Jestli tohle nejsou totalitní praktiky, nevím, co jiného by se za ně dalo označit. Nejsem sám, kdo se obává, že některé osobnosti nové vlády budou mít tendenci podobné útoky podpořit, ne-li iniciovat.