Současné tempo rozvolňování omezení je pro někoho příliš rychlé a změny přicházejí zbytečně naráz. Jiní si ovšem myslí, že by již mělo být dávno po nouzovém stavu a další pokračování těchto opatření jen poškozuje ekonomiku. Jak se na toto nelehké rozhodování díváte vy?

Pozor, doba nouzového stavu automaticky neznamená, že existují tvrdá krizová opatření vlády. Obecně platí, že ani v době nouzového stavu nemusejí existovat krizová opatření, která by jakkoli omezovala volný pohyb, práci podniků, otevření škol, sportovišť, veškerých obchodů, kin, dopravy atd. atd. Takže já osobně bych byl pro pokračování nouzového stavu (neboť ten mimo jiné zabezpečuje pomoc armády, hasičů atd.) a současně v maximálně možné míře a rychlosti všechna omezení obsažená v krizových opatřeních vlády rušil, aby se ekonomika co nejvíce a co nejrychleji rozjela.    

Jste proti posílení moci Ministerstva zdravotnictví. Proč?

No, to je přece úplně jednoznačné. Pokud je situace opravdu vážná, má být nouzový stav, o kterém rozhoduje vláda na svoji zodpovědnost a po měsíci na žádost vlády Poslanecká sněmovna na svoji zodpovědnost. Nelze změnit demokratickou parlamentní republiku na diktaturu ministra zdravotnictví. Navíc poté, co to jasně vyslovil i soud. Ministerstvo zdravotnictví má své kompetence v současném znění zákona o zdraví. 

V době nouzového stavu jsou zavřené z nařízení vlády školy (toto nařízení se nevztahuje na školy mateřské). V této situaci musejí ředitelé škol kvůli ošetřovnému státu potvrzovat, že jsou školy zavřené. (Alespoň tomu tak bylo koncem dubna, kdy jste s tímto poznatkem vystoupil v Senátu). Je toto největší absurdita, se kterou jste se v době pandemie setkal? 

Nevím, jestli největší, ale musím říci, že mě paní ministryně při naší slovní přestřelce v Senátu opravdu dojala. Skutečnost, že ředitelé musejí potvrzovat státu, že jsou školy zavřené z rozhodnutí státu, obhajovala slovy, že si tím stát zjišťuje, že dané děti skutečně existují. Asi jako kdyby vy jste pane redaktore touto svojí otázkou na absurditu v době pandemie zjišťoval, zda má moje sestra tmavé vlasy. O tom, že stát má existenci dětí evidovánu v několika svých databázích, ani nemluvě.     

„Nechceme vakcínu, chceme svobodu.“ Tak zněl transparent zastánců absolutní svobody za každé situace při procházce Milion chvilek pro demokracii koncem dubna, tedy v době nouzového stavu. Co k tomu říci? Není to také další absurdita dnešní doby?

No tak tvrzení, že nechceme vakcínu, je (velmi slušně řečeno) mimořádně pitomé. Celý svět ji chce a mnoho lékařských týmů po celém světě včetně České republiky se ji snaží vyvinout. Milion chvilek si dal tímto tvrzením vlastní branku přímo do šibenice.