„Ukrajina to tedy může splatit, ale jedině z půjček, které musí poskytnout Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Doufám, že to budou půjčky, že to nebudou dary. Protože to by byly dary do černé díry,“ upřesňuje odborník v otázkách vojenské bezpečnosti. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také hovoří o situaci, kdy se bude muset do boje proti Islámskému státu zapojit Severoatlantická aliance, jejímiž jsme členy.

Ukazuje se, že přes přijaté příměří mezi ukrajinskou vládou a separatisty na některých místech, například v Donbasu, probíhají boje dál. Myslíte, že to v dohledné době skončí?

Bohužel se dá asi očekávat, že – já bych neřekl boje, ale místní přestřelky nebo lokální boje – budou dál pokračovat. A budou pokračovat tak dlouho, dokud si hlavní představitelé nesednou a už se opravdu natvrdo nedomluví, co bude, protože ty minské dohovory, těžko říci z které strany, se zřejmě zcela nedodržují. Rozhodně to tak zvenku vypadá.

Je to tím, že prezidenti Ukrajiny a Ruska nemají na strany konfliktu takový vliv, aby dohodu respektovaly jak všechny ukrajinské jednotky, tak separatisté?

Určitě na Ukrajině žádná ruská pravidelná vojska nejsou, takže Putin jim nevelí a velet ani nemůže. Horší je to ze strany Ukrajiny, kde si myslím, že nejsou všechny síly pod kontrolou, zejména síly nacionální Národní gardy a síly, které jsou financovány Pravým sektorem nebo ze strany oligarchů. Zřejmě si dělají, co se jim zrovna zalíbí. Dneska jsem četl, že probíhají těžké boje v Doněcku, zřejmě tam z ukrajinské strany probíhá dělostřelecká palba. Takže příměří dodrženo zcela není, důvod může být různý, třeba i blížící se volby na Ukrajině.

Můžou parlamentní volby na Ukrajině nějak zásadně ovlivnit konflikt na východě země?

Ten konflikt mohou ovlivnit ani ne tak Ukrajinci, jako ty strany, které stojí za tímto konfliktem. A za tímto konfliktem podle mne bude stát z jedné strany samozřejmě Rusko a z druhé strany Spojené státy a Evropská unie. Kdyby se projevila snaha, ale opravdová snaha těchto tří stran tento konflikt vyřešit, tak si myslím, že by byl tento konflikt vyřešen velmi rychle. Protože Ukrajině by nezbylo nic jiného než přijmout ty dohodnuté podmínky.

Podle Vás tedy ta poslední mezinárodní jednání představitelů Evropské unie s ruským a ukrajinským prezidentem nepřinesla žádný zásadní průlom?

Poslední takové setkání proběhlo v Miláně na konferenci Evropa - Asie. Myslím, že každé jednání má svůj pozitivní výsledek, ale mám pocit, že tohle setkání bylo zaměřeno zejména na otázku energetiky a dodávek plynu v zimním období. Tahle otázka se také projevuje a podle mého názoru z ukrajinské strany už velmi dlouho. Myslím, že ruské nabídky Ukrajině byly akceptovatelné a nakonec to tak stejně dopadne.

Vypadá to, že ukrajinský prezident Porošenko už na podmínky ruské strany přistoupil.

Porošenko přistoupil na to, že cena bude 385 dolarů za tisíc kubíků plynu. Ale je otázka, jak Ukrajina bude platit ten dluh, který dnes činí po slevě čtyři a půl miliardy dolarů. Po slevě proto, že Putin za milánském setkání řekl, že bude aplikovat snížení sto dolarů za tisíc metrů kubických. Na zimní období se tedy domluvili na ceně 385 dolarů za tisíc kubických metrů, ale za předpokladu, že bude skutečně provedena před dodáním výplata dlužných peněz z ukrajinské strany, což Ukrajina doteď odmítala.

Otázka je, jestli tak vysoký dluh za plyn bude ekonomicky slabá Ukrajina, navíc teď vyčerpaná vojenským konfliktem, schopna splatit?

Uvázali jsme si jako Evropská unie svoji šikovností Ukrajinu na krk, takže to budeme platit my. Ukrajina to samozřejmě platit nemůže. Ukrajina to tedy může splatit, ale jedině z půjček, které musí poskytnout Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Doufám, že to budou půjčky, že to nebudou dary. Protože to by byly dary do černé díry.

Prezident Miloš Zeman přirovnal rusko-ukrajinský konflikt k chřipce a Islámský stát v Sýrii a Iráku k rakovině. Vnímáte to také tak?

Dávám prezidentovi Zemanovi za pravdu. Mně se jeho vyjádření líbí a souhlasím s většinou z nich, protože když se podíváte na to, jak probíhají boje na Ukrajině a jak probíhají boje v Sýrii a Iráku, myslím, že v Sýrii a Iráku je to mnohem nesmiřitelnější, ideologicky naprosto neslučující se s ideály nějaké křesťansko-židovské civilizace. O ukrajinském konfliktu nelze říci, že jde o konflikt mezi civilizacemi.

Jak je možné, že v Iráku a Sýrii slaví takové úspěchy bojovníci Islámského státu, vládní irácké jednotky podporované Američany a kurdské jednotky stále spíš ustupují, byť mají moderní zbraně i munici, dokonce i od nás?

Trochu to souvisí podle mne se snahou o demokratizaci Afriky a Středního východu. Když se podíváte na severní Afriku, po takzvaném africkém jaru nastává irácký podzim, možná irácká zima, když se podíváte na Irák, tak po dlouhých letech bojů a přítomnosti koaličních sil není tato země klidnější, než byla dřív, a netroufnu si říci, jestli je demokratičtější. Takže je to prostě chaos, rozpad hodnot, rozpad vlád, rozpad řídící organizace a to všechno vytváří živnou půdu pro radikály. Je velmi jednoduché zmanipulovat lidi tím, že musí být jakási ideologie, která je sjednocuje. A bohužel ideologie, která je tam teď sjednocuje, je ideologie Islámského státu, což je ideologie velmi radikální, velmi nepřátelská a bohužel velmi účinná.

Spojené státy bombardovaly pozice Islámského státu, ale experti říkají, že bez pozemních operací nelze nad radikálními islamisty vyhrát. Ale zatím se do přímého konfliktu kromě armády Iráku a Kurdů, kteří jsou bezprostředně ohroženi, nikdo nežene. Proč se třeba přes výzvy spojenců v NATO do bojů proti Islámskému státu nezapojí Turecko, které islamisté ohrožují přímo u jeho hranic?

Protože by Turci museli pomáhat Kurdům a to se jim zrovna nechce. Navíc ani od Turků nemůžeme chtít, aby tam šli samotní. Turci podle mne čekají na to, až Islámský stát napadne jejich území, a požádají Severoatlantickou alianci o pomoc podle článku pět. Takový vývoj by to klidně mohlo mít, pokud Islámský stát bude natolik hloupý, aby tohle provedl.

Myslíte, že by mohlo dojít k takové situaci, že se bude muset NATO zapojit do boje proti Islámskému státu přímo?

Pokud bude napadeno Turecko, jistě bude muset Severoatlantická aliance reagovat.

Bude pro evropské země podle Vás hrozbou, až se třeba vrátí islámští bojovníci, kteří přijeli podporovat Islámský stát z evropských zemí, zpět domů?

Tohle je jedna z hrozeb, protože na straně Islámského státu podle odhadů bojují tisíce příslušníků západních států. To je jedna věc. A na druhé straně hrozí vlna uprchlíků, kteří utíkají před válkou v oblasti, nejhůř na tom určitě budou státy Blízkého, Středního východu a Turecko, kam se ten konflikt může rozšířit. To je nebezpečí, které existuje. A pak je tu nebezpečí, které bychom měli eliminovat výchovou mladých radikálů. Tak, aby Islámský stát nenacházel odezvu u mladých lidí, aby je nemohl radikalizovat, zfanatizovat, aby se řady radikálů nerozrůstaly. A to je úkol, který stojí před všemi státy světa.

Asi by muselo jít o větší podporu vzdělání, zaměstnanosti, protože islámští radikálové ze západních zemí, kteří bojují za Islámský stát, se rekrutují často ze sociálně slabých skupin, nezaměstnaných Evropanů arabského původu, lidí bez budoucnosti.

Jsou to lidé, kteří podle mého názoru ztratili smysl života a teď ho někde hledají. A bohužel ho hledají v té rovině nepřátelství proti západní civilizaci, v absolutním pojetí radikálního islámu a boje proti všemu, co do jejich myšlenek nepatří, co podle nich radikální islám a Islámský stát ohrožuje. Radikalismus vždycky vzniká tam, kde je chaos. A ten chaos jsme bohužel trochu způsobili i my.

Prevence ve formě výchovy je určitě důležitá, ale je to běh na hodně dlouhou trať. Co ale udělat bezprostředně pro to, abychom hrozbu přenosu islámského radikalismu nebo dokonce terorismu omezili na minimum, protože úplně zabránit jí asi úplně nelze?

V prvné řadě by se měla ukončit, abych použil slova prezidenta Miloše Zemana, ta chřipka na Ukrajině, abychom se mohli začít věnovat té - když to nazvu přeneseně - ebole Islámského státu. Podle mne je potřeba sjednotit síly. Proběhla zpráva, že Spojené státy americké si vyměňují výzvědné informace s Ruskem, ale Rusko to popřelo, takže nevím, jakým způsobem probíhá spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy. Podle mého názoru na pozadí toho konfliktu na Ukrajině žádná taková spolupráce dnes bohužel neprobíhá a bohužel se to určitě odrazí na otázce společného postupu proti Islámskému státu. Snížit hrozbu, která nám hrozí ze strany islámského radikalismu, může za prvé jednota.

A za druhé: Principy demokracie ve státech Evropské unie nezakazují přijetí nějakých uprchlíků nebo přistěhovalců. A pravděpodobně se bude muset řešit otázka nějakého omezení. Ale bude to velmi složité: Jak rozdělíte lidi, kteří chtějí imigrovat a myslí to dobře, od těch, kteří chtějí imigrovat proto, aby se sem infiltrovali, zakládali tady nějaké radikální buňky a vyvíjeli podvratnou činnost? Faktem je, že se musí asi vzít stejný metr: Jestli se chování lidí ze západních států ve státech Středního nebo Blízkého východu řídí normami a pravidly tamních států, pak i lidé z muslimských zemí by se měli přizpůsobit tomu, jak se žije v Evropě nebo prostě v části západního světa. To by, myslím, mělo být velmi tvrdě vyžadováno.