Pane předsedo, co říkáte na podporu prezidenta Klause, kterou deklaroval Petru Lessymu?

Václav Klaus nikoliv jako prezident, ale jako člověk, je muž plný překvapení. Musím přiznat, že jsem podporu nečekal, obával jsem se podobného scénáře jako s bývalým policejním prezidentem Martinů. Pan prezident mne velmi mile překvapil, vyslal signál, kterým dal jasně najevo, že má zájem o bezpečnostní sbory, o Policii České republiky a hlavně že má zájem na její neovlivnitelnosti ze strany politiků. Je to sice podpora morální, fakticky pan prezident nemůže nic, ale i morální podpora je cenná.

Myslíte si, že se teď situace v policii zklidní?

Rozhodně ne, je to spíše začátek. Realita je taková, že politik může říkat a dělat téměř cokoliv. Policista cokoliv řekne či udělá, musí hodně promýšlet, jde s kůží na trh, a bohužel proti policistovi je mnoho účelových cest, které my dlouhodobě kritizujeme, jak jej zničit. Teď se to obrací i proti panu policejnímu prezidentovi. Například GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů) u mne vytváří dojem, že je čistě účelový bezpečnostní sbor proti nepohodlným policistům. Neznám případ, kdy by GIBS udělal dobrou práci, naopak znám mnoho vykonstruovaných případů, kdy u soudu se teprve prokázala nevina, ale život i kariéra policisty byly zničeny. Tedy je to jen začátek. Pokud policejní prezident padne, nastane u policie "Jiráskova doba temna", a to i přes některé rozpory nesmíme dopustit.

Proti Lessymu ostře vystupuje poslankyně bezpečnostního výboru Jana Černochová, která jej dokonce v minulém roce vykázala za dveře při jednání o reformě policie. Nemyslíte si, že je to trochu konflikt zájmů, když žije s Lessyho náměstkem Martinem Červíčkem

Martina Červíčka jsem osobně poznal jako ředitele pražské policie. Byl vcelku dobrým ředitelem, byť někdy kontroverzním. Z osobních setkání jsem z něj měl velmi dobrý dojem, proto se mi nechce ani trochu uvěřit, že by neměl zájem na dobré budoucnosti policie. Chybí mi, že se jako náměstek za svého policejního prezidenta nepostaví, že se nepostaví za policii ve věci výroků, které útočí nejen na dobrou pověst, ale mohou ovlivnit i práci a vyšetřování všech kauz. A že paní poslankyně Černochová proti policejnímu prezidentovi vystupuje, vnímám jako její politickou úlohu. Nehledám v tom spojení mezi Červíčkem a Černochovou. S kým kdo žije, je jeho věc, nesmí to však zasahovat do jeho práce policisty. Je ale pravda, že toto soužití dává vzniknout mnoha otázkám a podezřením.