Vaše minulost byla mediálně pošramocena negativním prohlášením expremiéra Nečase, který o vás řekl, cituji: "Prakticky nikdy jsem se nesetkal s tím, aby ty reference byly tak jednoznačně negativní jako v případě tohoto kandidáta." O co tehdy při vašem plánovaném jmenování na post ministra dopravy šlo?

Zcela přímo šlo o zmocnění se Ministerstva dopravy do gesce ODS. Neurčitá prohlášení pana Nečase ostatně byla jen „dělostřeleckou přípravou“ pro vynucené změny ve vládě. Mně osobně nebylo nic vytknuto, i nadále jsem byl držitelem všech certifikátů a prověrek. Mé odvolání z postu náměstka mi pak bylo neformálně zdůvodněno jako na nátlak pana Nečase a vrchní ředitelky kabinetu... O tom, jaké vztahy panovaly na Úřadu vlády a kdo, proč, pod jakým vlivem rozhodoval, je pak čtenářům dnes jistě známo z médií. Pro mě je to však dnes uzavřená kapitola a na některé výstupy pana Nečase a jeho okolí se dívám z odstupu a s úsměvem. A jsem rád, že mé okolí, ale i tehdejší spolupracovníci věděli, že jsem se o funkci ministra nijak nepral, neusiloval a nominaci jsem přijal jako svůj díl odpovědnosti a šanci změnit nefungující věci.

Zejména tehdejší opoziční ČSSD o vás hovořila jako o "muži od Bárty". Byla to pravda? Kolikrát jste se s Vítem Bártou setkal?

Víta Bártu jsem poprvé poznal a viděl až více než po měsíci či měsíci a půl po mém nástupu na Ministerstvo dopravy v září 2010, kam mě přivedl tehdejší náměstek pan Šmerda. Do té doby jsem o něm (či jeho agentuře) nevěděl. Tedy, do té doby to byl pro mě naprosto neznámý člověk. Poté, coby bezpečnostní ředitel Ministerstva dopravy, jsem se asi od října účastnil porad ministra spolu s dalšími asi 30 úředníky ministerstva, náměstky atd., jak je obvyklé i na jiných ministerstvech. V některých případech jsem panu Bártovi, jako ministrovi - nadřízenému, dokladoval splněné nebo plánované úkoly v mé gesci tak, jak to vyžadoval buď právní předpis, nebo když mi to bylo ministrem uloženo, například příprava mostních provizorií pro opravy po povodních, úkoly z Bezpečnostní rady státu aj. Setkával jsem se s panem Bártou tedy při výkonu své funkce či při přípravě na jednání odborných rad vlády, kde jsem jej z titulu funkce zastupoval (vládní Výbor pro civilní nouzové plánování aj.). Pro úplnost a objektivitu musím konstatovat, že pan Bárta se ke mně choval slušně a korektně. Když jsem se stal náměstkem místopředsedkyně vlády, jsem se stejně, jako obdobně postavení náměstci, účastnil pravidelných porad tehdy ministrů Věcí veřejných k projednávaným bodům vlády, ač jsem byl až do současnosti nestraník.

Nyní jste součástí rodící se O.K. strany. Proč jste si ji vybral?

Oslovila mě čitelnost zcela jasného programu. Koncept Občanské konzervativní strany, která směřuje ke kořenům konzervativismu, svobodám lidí. V Občanské konzervativní straně vidím možnost vrátit do naší společnosti odpovědnost jedince, zakotvit do systému předvídatelnost rozhodování a propagovat princip, že moc ve státě vychází zdola, z lidí, občanů tohoto státu, nikoliv z příšeří koutů ministerstev a úřadů. Proto jsem se rozhodl poprvé vstoupit do politické strany a rád bych byl nápomocen při budování Občanské konzervativní strany, aniž bych v budoucnu snad aspiroval na nějaké společenské posty.

A můžete přiblížit vaši práci v tomto subjektu?

Podílím se na budování struktur Občanské konzervativní strany, rád bych spolu s kolegy formuloval některé naše ideje do konkrétních příkladů a chtěl bych se věnovat problematikám, ve kterých jsem působil.

Myslíte, že má nová strana šanci na úspěch?

Zcela určitě. Prostředkem je otevřené hledí směrem k lidem a čitelný program strany, která nebude utíkat od své odpovědnosti, bude jasně formulovat svá stanoviska a bude je přetavovat do svých rozhodnutí.

• K VĚCI Exposlanec ODS otevřeně mluví o špíně uvnitř strany. Předpověděl její zánik

Když jsme u politiky - má podle vás šanci na resuscitaci strana LIDEM a Věci veřejné?

V rozbouřené době, ve které se nachází naše společnost, je spíše možnost pro uplatnění jasných idejí a pravidel než na neohraničená nekonzistentní vyjádření či neukotvenost některých hnutí a stran.

Dobře. Jaké máte cíle v rámci O.K. strany a jak silný cítíte zájem o vstup do strany?

Chtěl bych pracovat dovnitř strany a pomoci kolegům s jejím etablováním se v naší společnosti. A musím říci, že jsem strašně překvapený silným zájmem lidí o vstup do Občanské konzervativní strany, či vyjadřováním podpory, od maminek na rodičovské dovolené po studenty, od drobných živnostníků a podnikatelů po zaměstnance, anebo lidi z byznysu.

Aktuálně to vypadá, že Andrej Babiš skoupí veškerá česká média, k tomu se stane ministrem financí a jeho strana bude prakticky řídit stát. Co na to říkáte jako občan a co jako politik?

Nechci předbíhat událostem. Jen opravdová osobnost může odolat svodům jít až za hranici, možná ve starých demokraciích, jako je Velká Británie nebo Francie, by taková otázka nebyla ani pokládána. Ale jako občan, ale i jako politik budu bedlivě sledovat, zda se z našeho státu nestane jakási korporace, zda se nezmenší náš svobodný veřejný prostor a nemohu tak proto skrýt mé jisté prvotní obavy. Dnešní doba je navíc ryze mediální a propojení mediálního vlivu spolu s exekutivou považuji za, řekněme, znepokojující.

Můžete říct, pokud byste byl premiér, koho byste pověřil řízením resortů obrany, vnitra, financí a spravedlnosti?

Představa, že jsem premiér, ve mně vzbuzuje velké pobavení, spíše budu další  kosmonaut. Ale zcela rozhodně bych preferoval, aby v čele rezortu stála vždy osoba s jasným politickým ukotvením, tedy s předvídatelným rozhodováním, jasným programovým postojem. Nemyslím si, že spásou jsou „nepolitičtí politici“, nebo „nestraničtí odborníci“. Pak to znamená, že dotyčná strana, politický subjekt, nemá dost schopných a odborně zdatných členů, chyby v resortech pak bude schovávat za fakt, že ten či onen není členem „jejich“ strany. Představitel ministerstva by pak měl mít vždy dostatek odvahy, aby byl členem své strany a ji tak reprezentoval a zastupoval před občany. Se všemi klady i zápory.

Kde vidíte O.K. stranu v horizontu roku, tedy po senátních, evropských a krajských volbách?

Jako nedílnou součást českého politického systému, s důstojným zastoupením ve volených sborech a institucích. Hlavně ale vidím, že i po roce bude třeba velkého úsilí a snahy, aby Občanská konzervativní strana přinášela řešení problémů občana, aby nadále mohla plnit svůj program a byla jasnou volbou pro ty z nás, kteří věří v osobní svobody, v odpovědnost jedince jak vůči sobě, tak vůči svému okolí.