Pane docente, jako bývalý rektor a člověk, který se pedagogické práci věnuje dlouhá léta, jak hodnotíte to, jakým způsobem stát zvládl pandemii právě z hlediska školství? Co říci na to, že patříme mezi státy, kde jsou školy zavřené nejdéle?

Programové prohlášení současné vlády uvádí 6 priorit. Mezi prioritami školství nenajdete. Tak se nedivme, že školy jsou „popelkou“, a že jsou zavřené nejdéle. Vládu to nic nestojí a vytváří iluzi, že se o nás stará. Ale dopady na mladou generaci jsou katastrofické. Vláda nepochopila strategický význam školství, sportu a vzdělávání a odsunula je na okraj svého zájmu.

Stále se mluví o tom, jak nedozírné následky bude tento rok pro děti právě kvůli zavřeným školám mít. Souhlasíte? A v čem vidíte největší problém?

Největší problém je samotné distanční vzdělávání. Mezi školami jsou patrné značné rozdíly v přístupu k distančnímu vzdělávání, a to jak v metodice, intenzitě i jeho kvalitě. A navíc se téměř žádná škola nevěnovala zapojení doma sedících žáků alespoň do individuálních sportovních aktivit.

Bohužel důsledkem je nejen ztráta základních pohybových návyků, ale zejména se projevují rozdíly v dosažené úrovni vzdělání žáků a studentů stejných ročníků i stejných typů škol napříč republikou.

Navíc, stát nevzal na zřetel rozdílnou sociální úroveň rodin a jejich vybavení výpočetní technikou. To některým dětem znemožnilo výuku.

Školy už pro některé žáky otevřely. Vymyslel stát v tomto případě podle vás dobrou „strategii“?

Nevím jestli dobrou, ale alespoň nějakou. Domnívám se, že rotace tříd mohla být realizována již na podzim, popřípadě celý školní rok. Neomezily by se tak sociální kontakty mezi žáky (studenty) a pedagogy (většina žáků i studentů se nescházela ve škole, ale scházela se mimo školu). Formu rotace tříd podporuji, protože je to kompromis mezi prezenčním a distančním vzděláváním.

Odborně jej nazýváme kombinovanou výukou. Ale to by musela mít vláda vzdělání, školství a volnočasové aktivity žáků a studentů jako prioritu. Když si vzpomeneme, co vláda a média nejvíce řešily, tak to bylo otevření lyžařských areálů, zavírání či otevírání obchodů, zisky nadnárodních korporací a jejich montoven. Popřípadě obchody se zdravotnickým materiálem, nejlépe bez výběrového řízení (což umožňoval vyhlášený nouzový stav).