Ucházíte se o post starosty Praha 8, kterou jste před lety dlouhou dobu řídil. Jak byla “Osmička” vedena za poslední dekádu? Vidíte některé problematické kroky?

Co je mi asi nejvíc líto, tak byl projekt nové radnice spolu s komerčním obchodním centrem. Celé jsme to připravili a spočítali tak, aby se peníze z privatizace nikde neprojedli, ale investovaly. Dopadlo to přesně obráceně, ihned potom co jsem odešel se z toho stala největší černá díra na Osmičce.

Mezi dlouhodobá pražská témata patří doprava a parkování. Jak to vypadá s ohledem na Prahu 8? 

Dopravě, nejen na Osmičce, by pomohlo zahloubení ulice V Holešovičkách tak, aby tranzit jel pod povrchem. Je na to zpracovaný projekt, leží na Magistrátě. Pokud jde o parkování, tak to nevyřešíte v Praze, ale musíte něco udělat ještě předtím než se auta do Prahy dostanou. Připravil jsem to před osmi lety ve spolupráci s dopravní fakultou ČVUT, také to tam na Magistrátě někde leží. A je to hrozná škoda, bylo to funkční. Také by nebylo špatné udělat lehký most mezi Prahou 6 a 8, kdysi jsme se na tom dohodli s Pavlem Bémem, ještě když byl starostou Prahy 6. Pak odešel dělat primátora a celý projekt usnul. Sloužil by jen pro MHD, IZS, ale pro dopravu by to byla geniální autobusová a trolejbusová spojka, v podstatě z Bohnic dolů do Troji a pak až na Kulaťák v Dejvicích.

Za budoucnost je částí společnosti i odborné obce označována elektromobilita. Jaký na to máte pohled? Měli bychom vůbec dostatek elektřiny, kdyby se auta na elektřinu začala výrazněji rozšiřovat?

Německá vláda Zelených na to extrémně tlačí, ale není na to infrastruktura a popravdě řečeno ani technika. Zatím nemáme tak kapacitní, lehké a levné baterie, aby to byla skutečná revoluce. Strašně se to uspěchalo, včetně odstavení jaderných elektráren v Německu.
A následky hlouposti Německé vlády platíme my, to je na tom to nejhorší. My máme elektřiny dost, ale Němci, Rakušané a většina okolních států ne. Bohužel podlézání pana Fialy Evropské unii znamená, že cena elektřiny je určená zoufalým nedostatkem elektřiny v  Německu, nikoli našimi cenami. 

Jsou z vašeho pohledu některé části “Osmičky” delší čas zanedbávané? Například na úkor slavného Karlína…

Určitě sídliště neměly ani zdaleka takový rozvoj jako v Karlíně, ale s tím radnice moc neudělá. Rozvoj Karlína se nastartoval, nastavily se pravidla a pak už to bylo v rukách developerských společností. Na severu není moc místa k rozvoji, spíš jde o zabránění nesmyslných projektů. Měla se tam původně rozjet tichá a ekologická doprava, trolejbusy. Měl jsem na to připravenou infrastrukturu, jsou tam dostatečně kapacitní komunikace, aby se udělaly vyhražené pruhy uprostřed. Bylo to plánované jako jakási tichá tramvaj. Bohužel jediné co radnice udělala je, že se začalo parkovat po stranách hlavních ulic, uprostřed trochu trávy a jinak nic. 

Největším tématem dneška jsou energie. Vláda čelí kritice, že měsíce neudělala nic, až teď po dlouhé kritice zastropovala ceny a to ještě dle mnoha lidí nesmyslně vysoko. Mají i místní radnice v ruce zbraně k boji s energetickou chudobou?

Radnice městských částí jen mohou mírnit následky, příčiny má v rukou vláda. A nevypadá to dobře. Málokdo si uvědomí, že třeba strop plynu - ony 3 koruny za kilowathodinu, je ve skutečnosti zhruba 31 korun za metr krychlový. A to je pětinásobek ceny před pár týdny. K tomu distribuční poplatky a najednou zjistíte, že za jeden metr krychlový - a to je to co vám ukazuje plynoměr - zaplatíte něco mezi 40-50 korunami. A to už není sranda, to se můžeme dostat do opravdových problémů. Zatím ještě se nic neděje, zatím se jen o krizi mluví a stoupají pomalu ceny, jenže krize nepřichází postupně, ale skokem, krachem ze dne na den.

Připravili jsme na ukázku do voleb dost extrémní opatření pro další dva roky, jídlo pro děti ve školách a opravdu nemohoucí seniory zdarma a některé další ústupky. Snad to potřeba nebude, připravené to je. Myslím že spoustě lidem to je k smíchu, jenže prudký propad nastat může.   

Všeobecně se nyní mluví o tom, zda jsme jako stát, města či obce připraveni na krizové scénáře. Vy jste zažil povodně v roce 2002. Je možné se na určité věci aspoň částečně připravit? Existují scénáře pro případ výpadků elektřiny nebo plynu?

Pokud vypadne elektřina, tak je to nepříjemné, pro některé lidi stresující, ale v podstatě o nic nejde. O pár hodin později se zase zapne, žádné dlouhodobé následky to nemá. Ale plyn je úplně něco jiného. Kdyby poklesl tlak plynu natolik, že by se vypnul, tak už ho nesmíte zapnout. Pracovníci plynárny musí obejít všechny - opravdu doslova všechny spotřebiče, zaplombovat, po napuštění plynu vypustit směs ve které je vzduch a pak teprve zapnout. V ČR se to stalo dvakrát, jednou v sedmdesátých letech v části Českých Budějovic a potom v devadesátých na jednom sídlišti v Brně. To jedno jediné sídliště zase zapnout trvalo několik týdnů, a to tam byli nahnaní pracovníci plynáren z celé republiky. Pokud by došlo k odstavení plynárenské soustavy v Praze, tak je Praha zhruba rok bez plynu. To není strašení, to je realita. Pracoval jsem v roce 1988 ve Středočeských plynárnách, tam jsem byl v týmu, který měl udělat opatření proti podobnému výpadku. V roce 1985 byly totiž šest dní mrazy až -30°C, při velkých mrazech klesá tlak plynu a málem došlo k odstavení plynovodu. Dávali jsme dohromady model co by se stalo, byla by to katastrofa. Dnes je to snad lepší, ale tenkrát by následoval kompletní výpadek elektřiny, teplé vody a chaos. Předpokládám že dnešní elektrická soustava je kvalitnější a vydržela by. Ale i tak, pokud by se odstavila plynárenská soustava, a stačí pokles tlaku, tak už není podstatné jaká je cena plynu, žádný bychom si totiž už nepustili. Zkuste si to představit, nejde zdaleka jen o topení, zatopíte si elektřinou, ale na plyn běží polovina ekonomiky. Od pečení chleba až po výrobu cihel.

Jaké priority máte na programu v případě, že uspějete a opětovně se ujmete vedení radnice Prahy 8? 

Připravit scénáře pro případ krize, rozeběhnout za ty čtyři roky co nejdál projekty v dopravě, zejména zrychlit a pokud možno zahloubit Holešovičky. Určitě zkusit dostat z Magistrátu více peněz, Osmička je podfinancovaná. Magistrát má rozpočet skoro 90 miliard, ale všem městským částem dává dohromady jen 5 miliard, je to výrazný nepoměr. Pokusil bych se i oživit spojení mezi Prahou 6 a 8, lanovka je prima pro turisty, ale potřebovali by jsme tam dostat plnohodnotné MHD. 
Určitě také udržet projekty, které Osmička podporuje už od počátku století, třeba Alzheimer centrum, podpora domovů pro seniory atd. Bez ohledu na to kdo to vymyslel je na Osmičce spousta dobrých projektů a bylo by nesmyslné je nepodporovat dál.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Nosek , Praha , volby , Praha bez chaosu

autor: Radim Panenka