Napětí mezi západními zeměmi a Íránem se stupňuje. Íránci minulý týden zabavili dva tankery patřící Velké Británii, jeden prý po kolizi s rybářskou lodí, kterou měla jeho posádka ignorovat, druhý po neochotě Britů změnit kurz podle požadavků íránského námořnictva. Údajně jde o odplatu za zábor íránského tankeru vezoucího dva miliony barelů ropy, ke kterému došlo počátkem července u Gibraltaru. Jak vážná je podle vás situace?

To, co právě vidíme, se domnívám, že je velmi kalkulovaná, ale zároveň nebezpečná politika Íránu, dráždit západní země a především USA a testovat, do jaké míry jsou Američané ochotni jít do konfliktu kvůli svému spojenci. Teherán dobře ví, že se ze strany Londýna nebude opakovat vojenská akce jako v případě Falkland (vím, že srovnání může hodně kulhat). Sami Britové přiznávají, že jejich námořnictvo je slabé. Pokud jde o íránskou loď zadrženou u Gibraltaru, tak si myslím, že se s jejím zadržením mělo počkat, až bude zcela zřejmé, že ropa je určena pro Sýrii, čímž by došlo k porušení sankcí. Takto může Írán reagoval tzv. recipročně. I když je situace vážná, tak si nemyslím, že by někdo chtěl jít do války. Navíc pro Brity se to odehrává v tu nejnevhodnější dobu, v situaci, kdy si nevědí rady s brexitem a mají před ustanovením nového kabinetu. V historii jsme bohužel zažili situace, kdy začaly války, aniž do nich jejich aktéři chtěli vstoupit. Kumulace vojenské síly v Perském zálivu, a zvláště v Hormuzské úžině, může vést k vážné kolizi, která spustí vojenské akce. Zatím si to hlavní protagonisté, USA a Írán, jenom „zkoušejí“ vzájemným sestřelením dronů.

Otázkou ale je, zda se taková krize tak trochu všem nehodí? Donald Trump z ní může těžit v předvolební kampani, spor by zároveň vyšponoval ceny ropy, takže i takové Rusko by z ní mohlo profitovat…

Přes veškerou silovou, často až válečnickou rétoriku Trumpa se domnívám, že se bude chtít konfliktu vyhnout. On ví dobře, že i limitované údery by vedly k dalšímu dramatickému rozvratu Blízkého východu. Lze se jen obtížně domnívat, že by Írán na ně nikterak nereagoval.

Nejsem ekonom, ale prvotně by asi zvýšení ceny ropy někteří její exportéři uvítali, jaký by to mělo dopad na světovou ekonomiku, nevím. Je pravda, že některé rozpočty Ruska v minulosti počítaly s 90 dolary za barel, realita byla někde na půlce.

Jak podle vás celá věc skončí? Vrátí si navzájem Íránci a Britové své lodě? Obáváte se války s Íránem?

Vrácení lodí by jistě vedlo ke snížení napětí. Jen to asi nebude jen tak. Ukazuje se, že politika síly má svoje omezení a nebezpečně snižuje manévrovací prostor pro vyjednávání, obzvláště mají-li si aktéři zachovat tvář a nebýt vnímáni jako ti, kdo prohráli. Írán chápe, že v konečném důsledku mu tři evropští signatáři známé dohody (Německo, Francie a VB) nepomohou při jednání s USA. Proto sahá k aktivním opatřením a dovoluje si tuto asertivitu. Jak jsem již řekl, nikdo válku nechce, všichni si jsou vědomi dopadů dalšího konfliktu v regionu, ale to neznamená, že se v ní nemohou ocitnout z důvodu přehnané akce, kterou si druhá strana špatně přečte nebo ji bude nutit k vojenské akci.

Byla by počáteční fáze invaze stejně rychlá jako ta ve válce s Irákem?

Pokud by šlo o útok vedený, tak jak klasicky začíná, letouny, raketami, prostředky radioelektronického boje, kyber útoky apod., tak by jistě byl proveden rychle. K pozemní invazi USA nemají zdaleka potřebný počet jednotek pozemního vojska v regionu. Jejich přeprava by si zabrala svůj čas. Je otázkou, jakou koalici by si USA byly schopny sestavit, nebo by jim stačila podpora Saúdů a některých ropných monarchií Perského zálivu. Je jistě namístě obava, že by Írán jak vlastními prostředky, tak i prostřednictvím Hizballáhu a Hamásu útočil na Izrael. Jeho vtažení do konfliktu by bylo pro region devastující.  

Ovlivnil by konflikt s Íránem významnějším způsobem ceny ropy? Můžeme mluvit o riziku srovnatelném s ropnými šoky sedmdesátých let?

Jistěže by na cenu ropy vliv měl, do jaké míry by se stalo to, co naznačujete, nevím. Čína a Japonsko, dva velcí ekonomičtí hráči, jsou velmi závislí právě na dovozu ropy z Íránu. Tedy ekonomické dopady by byly zřejmě velké. Na druhou stranu USA budou v blízké budoucnosti minimálně závislé na dovozu ropy.