Český letecký průmysl se může pochlubit více jak stoletou tradicí. Jak se podle vás na ni daří navazovat v poslední době?

 

Český letecký průmysl je stále úspěšnou značkou. Vždyť se jedná o sedmého největšího dodavatele letecké techniky na světě. V první řadě je třeba promyslet, co všechno by se dalo pod letecký průmysl zařadit, protože za sto let vývoje se samozřejmě i to, co se za letectví a letecký průmysl považuje, zásadně rozšířilo. I vlastní letecký průmysl má ohromný rozsah. U nás se vyrábí díly nebo celá letadla, od malých sportovních ultralehkých letadel kategorie ULL, přes letadla pro všeobecné letectví, výkonné kluzáky, bizjety, dopravní letadla a podzvukové bitevníky. Nové a diskutované téma jsou drony. Do kategorie leteckého průmyslu je také možné zařadit dobývání kosmu a s tím související technologie. V České republice se vyrábějí záchranné padáky pro piloty i balistické záchranné systémy pro celá letadla a letecké systémy. Naši výrobci balonů jsou světová špička! Pro letecké výrobce po celém světě naši výrobci vyrábějí různé součásti letadel. Důležité je, že ve všech kategoriích dokážeme obsáhnout celý proces, tedy od konstrukce po kompletní výrobek. S průmyslem a výrobou úzce souvisí i zajištění leteckého provozu, tedy výcvik pilotů, řízení vzdušného prostoru a třeba letecká meteorologie. Česká republika má také hustou síť kvalitních letišť, což přispívá k vysoké úrovni bezpečnosti. Samozřejmě vše začíná vzděláváním - a opět to je u nás zajištěno na všech úrovních, od učňovského po akademickou sféru. Ve všech těchto odvětvích je ČR soběstačná, konkurenceschopná, a poskytuje poradenství a služby dalším zemím.  

 

Nezasvěcenému pozorovateli by se mohlo zdát, že se u nás v souvislosti s letectvím víc mluví například o kosmickém programu, než o tradičních výrobcích letadel. Vnímáte to také tak?

 

O to, co se nezasvěcenému pozorovateli zdá, rozhodují média. Samozřejmě, že vlastní družice v kosmu, která je navíc velmi úspěšná, je mediálně zajímavá a pro diváky a čtenáře atraktivní. To, že v Kutné Hoře vyrábějí moderní kluzáky HpH, není pro média zajímavé. Přitom po celosvětově známém celokovovém větroni Blaník, který si zahrál i v populární knize pro hospodyňky „Padesát odstínů šedi“, se jedná o první celokompozitový český větroň. Jeho kvality se ukázaly na Mistrovství světa v 2022, kde s ním polská posádka získala stříbrnou medaili. Jedná se tedy o nejlepší umístění českého větroně na mistrovství světa za celou historii. Když se řekne letectví, tak si nejčastěji lidé vybaví seriál Letecké katastrofy, v novinách si nejčastěji přečtete o nehodách letadel. Nehoda české družice se zraněním osob tu ještě nebyla, tak má náš kosmický program v médiích lepší renomé. 

 

Zanedlouho bude mezinárodní den kosmonautiky. Při této příležitosti je třeba připomenout, že Československo je po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Pro pamětníky bude jistě zajímavé zavzpomínat, že pořad pro děti Magion z devadesátých let se zajímavou znělkou s družicí byl pojmenován po českých družicích Magion. Uváděl ho například populární moderátor Jan Rosák. Obávám se, že po nových družicích VZLUSat nebo BDSAT nikdo pořad pro děti nepojmenuje.  

 

Obecně si letecký průmysl běžný občan vybaví nejlépe s úspěchy našich sportovců. Naši letečtí sportovci jsou sice stále světová špička ověnčená medailemi, ale v médiích nemají prostor, který si zaslouží. To samozřejmě souvisí i s obecnou náladou a zájmy v populaci. Dříve chtěl být každý kluk kosmonaut nebo pilot stíhačky, dnes youtuber nebo influencer. Vydavatelé samozřejmě musejí jít naproti poptávce a něco tak složitého jako letectví jde stranou. A protože i média veřejné služby potřebují mít hezká čísla a sledovanost, chovají se podobně jako soukromá. Tedy, i když to z médií může vypadat jinak, české letectví a průmysl je velmi široký, někde momentálně stagnující a v některých částech naopak neuvěřitelně dynamicky se rozvíjející obor, zcela neprávem opomíjený.