Zanedlouho vám vyjde kniha s názvem Nebezpečné stádo, která píše o poslancích jako o nebezpečném, retardovaném živočišném druhu. Ilustrace k ní vytvořil kreslíř Petr Urban. Sám jste to pojmenoval jako imaginární živočichopis a mělo by jít o legraci. Jak kniha vznikla?

Přišel jsem na to sám. Jak se chce člověk vypsat z frustrace, nešťastné lásky nebo z utrpení za nějaké války? Já se potřeboval vypsat z utrpení ve Sněmovně. Utrpení ve Sněmovně jsem si vybral sám a nelituji toho, ale míra žvanivosti, pokrytectví, intrik stínového divadla, čirého zla, co se odehrává za kecpultem, byla taková, že ze mě neustále vysávala energii. Já jsem straník, hrdě se k tomu stále hlásím, jsem Anonista, jak nás zle nazývají, a kdybych popisoval poslance parodováním politických soupeřů a zároveň bych nedokázal mít stejné měřítko na Slávisty i Sparťany, i když jsem Slávista, to jsem nechtěl. Nechtěl jsem, aby z toho byl politický pamflet, tak jsem přišel na způsob, jak to popsat. Tak jako Joy Adamsonová pozoruje lvy, nebo Dian Fosseyová gorily, tak já jsem se vžil do role pozorovatele, který popisuje nelidský druh–zvíře, které dost dobře neznáme, a jehož zvyky jsou nám cizí. Tady nad zvyky žasneme, když je vidíme v televizi a nedokážeme vysvětlit, proč tam to zvíře pobíhá a neposlouchá jiné zvíře, které stojí na vyvýšenině a něco vysvětluje nesrozumitelným jazykem. Nechápeme, proč zvířata, která se navzájem napadají a málem se zakousnou do krku, se pak zase poplácávají po zádech a mají se rádi. Jsou z různých tlup. Jaký je původ poslance evropského, případně českého? Odkud povstal, kde se vzal? Snad nějakou pseudokopulací, jíž se říká volení. Možná se jedná o parazit, co se dostane člověku do hlavy a pak se stane poslancem. Samozřejmě jde o spoustu fiktivních faktů, ale našel jsem si v knihovnách mnoha států světa (včetně Islandu) materiály,  které se zabývají poslancem evropským. To v knize také hodně popisuji a nakonec popisuji svoje zážitky, které jsem prožil s nebezpečným stádem.

Jak tedy došlo k tomu, že se ze zápisků a vypsané frustrace stala kniha s Urbanovými ilustracemi?

Nejprve: mám vynikajícího nakladatele, který je sám spisovatelem a šéfem Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnku. Když jsem mu sdělil tento nápad, byl tím když ne nadšený, tak pobavený. Pak jsem mu knihu dal. Část mi hodil na hlavu, já ji přepsal a navrhl mu, jestli by ji mohl ilustrovat můj ctěný kamarád Petr Urban. Vopěnka byl rád a nadšený byl také Urban. Poslal jsem mu text a on mi velmi rychle poslal asi třicet ilustrací, z nichž jsme mu asi pět navrhli předělat. Teď už je vše hotové a mne se moc líbí grafická úprava. Tak pěknou knihu jsem ještě neviděl.

Kdy tedy imaginární živočichopis retardovaného druhu poslance vyjde?