Čemu lze přičítat výbuchy hněvu ve Spojených státech po smrti černocha George Floyda způsobené policistou? Dlouhodobé frustraci černošských obyvatel USA, že jsou ve společnosti něco méně než běloši?

Svádět to na frustraci je příliš jednoduché a navíc zavádějící. Tohle je často uváděná příčina, ale je to příčina zástupná. Pravá příčina spočívá v tom, že jde o nový frontální útok amerických levicových liberálů na celou americkou demokracii. Říkám-li levicoví liberálové, myslím tím neomarxisty a s nimi spolupracující globalizátory, kteří dnes ovládají americkou Demokratickou stranu. Tedy stranu, která v posledních prezidentských volbách prohrála, tím pádem není s politickým vývojem ve státech spokojena a snaží se ho všemi myslitelnými a často i nemyslitelnými prostředky zvrátit.

Marxismus totiž nezmizel ze světa v okamžiku rozpadu Sovětského svazu, bohužel. Marxismu se podařilo právě kvůli demokratické toleranci zejména západního akademického světa přežít svou historickou smrt. Jenže dnes jeho teoretici a zastánci volí zbrusu nové způsoby boje, které právě teď prožívá doslova celý – a nejenom západní – svět. Spojené státy se jako dosavadní bašta demokracie a s ní spojených občanských svobod nevyhnutelně dostávají do centra nového marxistického útoku.

Mohla by se Floydova smrt stát podobným spouštěčem jako sebevražda tuniského prodavače zeleniny, která v roce 2010 vyvolala v Tunisku celonárodní protesty, jež se postupně rozšířily do dalších zemí, a spustily tak proces známý jako arabské jaro? Nebo porovnáváme neporovnatelné, tedy demonstrace a pouliční bouře v autoritářských režimech a ve vrcholně demokratických Spojených státech?

Stalo se to už nesčetněkrát, stačí se podívat do historie. Záminka, nebo také záměrně provedená provokace, se často stala tou kýženou roznětkou. To přece dobře známe. Vzpomeňme třeba na Hitlerovo napadení Polska, které dovršilo rozpoutání druhé světové války v Evropě. Jistě, tohle je možné provést všude, i ve Spojených státech. I když v případě Floyda šlo zjevně jen o procesní chybu, spíš podobnou nehodě. Nesmíme zapomínat, že šlo o zatýkání několikrát trestaného kriminálníka a drogového dealera, který byl navíc ve chvíli zatýkání pod drogami a nechoval se tak, jak měl.

Ve Spojených státech je policie trochu jiná, než na jakou jsme zvyklí v Evropě. Za prvé, každý tam může mít zbraň, to znamená i zločinec. A americký policista musí s touto hrozbou počítat. Pobýval jsem v té zemi tři roky a hned po mém příjezdu jsem od krajanů dostal školení, jak se chovat, když mě zastaví dopravní hlídka. Nevystupovat z auta. Nedělat takové pohyby, které by mohly vypadat, že vytahuji odněkud zbraň. A samozřejmě na slovo poslechnout všechny pokyny. Toho roku, kdy jsem tam z Austrálie přijel, nejrůznější vrahouni a grázlové prchající před spravedlností zabili celkem 176 policistů ve službě. Od té doby se americkým policistům a jejich metodám nedivím.