Česká vláda hledá úspory v nynější energetické krizi a za horentní inflace, kde se dá. V médiích se dokonce objevilo i několik informací o tom, že údajně uvažuje i o zrušení slibované valorizace důchodů po novém roce či omezení současné formy penzijního spoření. Domníváte se, že tyto zprávy mohou být skutečně pravdivé?
Úvahy o změnách valorizace důchodů jsem skutečně zaznamenal od některých vrcholných představitelů vládní koalice. Pro korektnost musím poznamenat, že se netýkaly zrušení valorizace penzí, ale její úpravy. Co se týká penzijního spoření, tak i zde se zřejmě chystají změny, které pravděpodobně budou souviset s deklarovanou reformou důchodového systému. Obecně těžko se mi tyto věci hodnotí, neboť bohužel nemáme coby opoziční poslanci mnoho informací týkajících se případných změn. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka chodí na schůze výboru pro sociální politiku do Poslanecké sněmovny jen sporadicky a opoziční poslance staví velmi často, a to i v zásadních záležitostech týkajících se resortních plánů, před hotovou věc až v poslední chvíli. Na důchodovou reformu se ptám na schůzích výboru pravidelně, ale zatím jsem nedostal žádné konkrétní informace k jejím chystaným parametrům. Za nešťastné považuji, že nikoho ze současné opozice ministr Jurečka nepozval do týmu, který penzijní reformu připravuje. Přitom na začátku volebního období jsme byli ubezpečováni, že důchodová reforma musí být připomínkována hnutím ANO či potažmo i celou opozicí, neboť se jedná o nadčasový systémový krok, který nesmí být v dalších volebních obdobích zpochybněn.
Za hnutí ANO mohu deklarovat, že s případným omezením valorizace bychom zásadně nesouhlasili. Senioři totiž patří dlouhodobě k sociálně nejohroženějším skupinám obyvatel
a omezení valorizace jejich starobních důchodů by mohlo vést až k jejich sociální exkluzi. Mimochodem, mnoho z nich již sociálním vyloučením v současnosti trpí.
I v souvislosti s minulou otázkou, když vláda hledá nové finanční zdroje, jak chápat její rozhodnutí o tom, že od příštího roku automaticky zvedne důchody ženám, které měly děti. Za jedno dítě má částka dosahovat 500 korun. Toto opatření se týká i mužů jen v případě, že se sami, bez partnerky, starali o své ratolesti. Na některých internetových diskusích to „silnější“ část populace charakterizovala jako diskriminaci. Korespondenti mnohdy argumentovali tím, že kromě kojení se také velmi dobře starali o své děti, chodili s nimi k lékaři, učili se s nimi, brali si paragrafy, a zvláště pokud se jednalo o děti – chlapce, věnovali jim často více volného času než jejich matky. No a starší ročníky mužů zase uváděly, že musely sloužit dva roky na vojně, a tím také přicházely o kariérní postup i peníze. Co si o tomto ustanovení myslíte vy sám?
Rozumím sice některým uvedeným výhradám, ale primárně si myslím, že takto je to nastaveno správně. Ženy totiž prokazatelně v drtivé většině případů ztratily mateřskými a rodičovskými dovolenými část své profesní kariéry a s tímto související možnost vyšších výdělků ve srovnání s muži, což se projevuje v disproporci v dosažených důchodech mezi pohlavími. V individuálních případech tento systém umožňuje, aby příjemci zvýšení důchodů byli i muži.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán