V souvislosti s migrační krizí se přetřásá pojem „vlastenectví“. Do jaké míry je to autentické a do jaké míry jde o falešnou konstrukci vyvolanou momentální emocí? Narostl mezi českými lidmi za poslední rok smysl pro vlastenectví? Na čem bychom měli naše vlastenectví stavět? A na co, případně koho, můžeme být jako národ nejvíce pyšní?

Já osobně ve většině případů vnímám tyto reakce u lidí, kteří kolaborovali s předlistopadovým režimem a dnes, když to jde, tak projevují „vlastenectví“, ale já na konkrétních případech vidím, že se v mnoha okolnostech jedná o účelové jednání s cílem na sebe upozornit pro nadcházející volby. Zářným příkladem je prezident Miloš Zeman. Vlastenectví bychom měli stavět například na takových lidech, jako byl generál Josef Mašín a jemu podobní, včetně jeho synů.

Nakolik se v případě německého přístupu k řešení migrační krize projevuje určitý pocit viny za holocaust,  za druhou světovou válku jako takovou a tedy i skutečnost, že Německo bylo v roce 1945 poraženým státem, jak se občas objevuje? Jde ze strany kancléřky Merkelové o snahu zamezit opakování událostí z 30. let, anebo je to ve svých důsledcích právě naopak?

Německo je suverénní stát, který si prošel Norimberským procesem, což v případě vyrovnání se s komunistickou ideologií u nás chybí a podle toho je také polistopadový vývoj nejen v ČR v tomto směru spíše tristní. Co se děje v hlavě paní Merkelové a jaké má další představy v případě migrační krize, já nevím, ale je nutno se na většinu běženců dívat jako na oběti mnohaletých represí a v tomto směru já jí rozumím. Je také nutno zmínit, že Německo má velmi kvalitní tajnou službu (BND) a paní Merkelová má možnost z ní čerpat informace. Německo má na postu prezidenta osobnost v podobě pana Gaucka, a to je něco, o čem se nám může jenom zdát.

Současně se stupňuje napětí ve smyslu náhledu na Rusko. V souvislosti s oslavami konce 2. světové války se projevuje směrem k probíhající jízdě Putinových Nočních vlků. Jihomoravský hejtman Michal Hašek sklidil za jejich přijetí vlnu kritiky. Co k těmto událostem říct? A do jaké míry vás současná úroveň vztahů s Ruskem nutí přehodnocovat pohled na vzpomínky na 2. světovou válku?

To, co předvádí hejtman Hašek, je ostuda. Noční vlci jsou extremisté, kteří se kryjí legendou, že kladou kytice a věnce k hrobům padlých. Reakce na toto počínání se ruskými tajnými službami vyhodnocuje v rámci metody formy. Takový Hašek už dnes může být veden u FSB jako vlivová osoba. V druhé polovině 80. let i naši odpůrci komunistického režimu prováděli podobné praktiky v opačném gardu, ovšem na našem území. Jednalo se kupříkladu o uložení květin k ojedinělým památníkům T.G. Masaryka anebo o ekologické aktivity.

Jak moc si česká veřejnost váží dědictví hrdinů 2. světové války? A to jak britských letců, tak „svobodovců“, tak z domácího odboje a dalších složek, které přispěly k pozitivnímu zápisu našich hrdinů? Zaznamenal jste v některém z těchto směrů za poslední rok aktivitu, která by stála za vzpomenutí?

Tak především komunisté mají své „svobodovce“ a ty protežují na úkor západních odbojářů, kteří v mnoha případech byli po roce 1948, tedy po nástupu komunistů, zatýkáni, vězněni a likvidováni. Jistý pokrok vidím například u západního letce Karla Janouška, kterého v posledních letech propagují dokonce i známé zahraniční hudební skupiny, což je unikát.  

V čem je podle vás odkaz 2. světové války stále živý? Na co je třeba nezapomenout a naopak, na co by bylo lepší už nevzpomínat? Kam v tomto ohledu zařadit kupříkladu Benešovy dekrety?

Odkaz 2. světové války by měl být ještě dlouho živý, neboť nacionalistické tendence jsou v souvislosti s hospodářskými krizemi jakýmsi spouštěcím mechanismem vyhrocených situací, které mohou vyvrcholit v ozbrojené konflikty. Zapomenout by se nemělo.

Za dob svého působení v BIS jsem se setkal se zneužitím Benešových dekretů proti restituentům z aristokratických rodů. Jedním z příkladů byl třeba František Kinský a Řád německých rytířů. Je celá řada důkazů, že Benešovy dekrety byly zneužívány i proti těm, kteří se stali nepohodlní.

Na Slovensku se parlamentní stranou stalo uskupení Mariana Kotleby, adorující takzvaný „Slovenský štát“, který dle mínění mnohých historiků byl de facto spojencem nacistického Německa, a bagatelizuje Slovenské národní povstání. Jak se vám poslouchají podobné výklady historie? Jistě nechceme jitřit staré rány, ale co vzkázat panu Kotlebovi?

Co se Mariana Kotleby týče, tak je to důsledek podcenění problematiky extremismu, což jsem zažil i jako někdejší důstojník BIS. Tato extremistická seskupení či strany potřebují ke svému vzniku podhoubí nespokojenosti a sociálního napětí. Tyto tendence se snadno vyvolávají. Ideologie komunismu a nacismu je mnohdy legendována jakýmsi bojem za lepší zítřky a ti, kteří na tom parazitují, dobře vědí, kam směřují. Je nutno mít tyto exponenty dobře zpravodajsky podchycené. Demokracie se snadno ztrácí, ale jen velmi těžko získává. To ale neříkám nic nového.

Jak cítíte mezi českou veřejností hodnocení současné české armády? Často se píší věty o „expedičním sboru“, či cosi ještě horšího…

Jsme součástí NATO, a to by pro nás mělo být motivací o co nejlepší výsledky a uplatnění. Myslím si ale, že máme ještě rezervy. Zpochybňování naší role v NATO je součástí komunistické propagandy a samozřejmě i těch, kteří využívají tíživé situace ke svému zviditelnění.  

Změnily bezpečnostní hrozby současnosti poměr české mládeže k obraně vlasti? A jak vlastně hodnotit současný koncept Aktivních záloh AČR či možné faktické naplnění té prosté a uzákoněné věty, že v případě ohrožení vlasti jsou k její obraně povoláni všichni muži vojenského věku? Kteří většinou už ani neumějí střílet, protože je to nikdo neučil.

Pozoruji, že bezpečnostní hrozby určitě motivují jistou část mládeže k přípravě na obranu. Ovšem je nutno dát pozor na nejrůznější extremistické tendence, které se kryjí za obranu státu. Je to pro mne jako pro válečného veterána 3. odboje tak trochu nahrávka na smeč, ale to by bylo na mnohem delší odpověď a komentář.

Obecně řečeno, v čem je a v čem není zajištěno bezpečí naší země? Čemu jsme schopni odolat a čemu ne? Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu plukovník Vodička veřejně proklamuje, že „byla chyba spoléhat se na NATO“, díky čemuž odpovědní činitelé snižovali stavy armády a aktivních záloh. Objevují se názory, že AČR jako taková by byla schopna stěží bránit jeden větší kraj ČR po dobu několika týdnů. Jak hodnotit koncepci obrany ČR, a co případně vzkázat pochybovačům?

Je to sice už pár let, co nejsem důstojníkem BIS, ale po nástupu ČSSD, kdy jsem byl zatčen, vazebně vyšetřován a léta tajně souzen, mám v dobré paměti, jak byly přerušeny zpravodajské operace na mnoha závažných projevech extremismu. Díky vedení BIS, ÚOOZ a dalších nebyla doposud objasněna celá řada velmi závažných trestných činů majících charakter terorismu. Pokud je ve vedení BIS Jiří Lang, tak bych před takovou bezpečnostní složkou varoval. Předseda ČSBZ a jeho lidé pocházejí z velké části z bývalého Svazu protifašistických bojovníků. Já měl bohužel tu zkušenost, že jsem v této organizaci narazil na mnoho agentů StB a KGB. Tedy já se nedivím kritickému názoru pana plukovníka Vodičky, kterému NATO nevoní.

Není pochyb o tom, že naše armáda potřebuje více peněz. Na nějaká hodnocení, jak by naše armáda byla schopna bojovat za určitých okolností, nejsem schopen fundovaně odpovědět. Ovšem jistotu spatřuji v tom, že jsme v NATO. Pochybovači pocházejí většinou z okruhu zastánců starých pořádků. Ti budou vždy hledat nějaké slabiny. Ono kritizovat je snadné.

Kteří čeští politici a které české politické síly se podle vašeho mínění pozitivně zasazují o naplnění pojmu „vlastenectví“, stejně tak o kvalitní fungování českých ozbrojených složek v nejširším slova smyslu?

Já, pokud bych měl hodnotit vstřícnost k požadavkům NATO a její koncepci, tak bych pozitivně hodnotil TOP 09, ODS a KDU-ČSL.