V souvislosti s migrační krizí se přetřásá pojem „vlastenectví“. Do jaké míry je to autentické a do jaké míry jde o falešnou konstrukci vyvolanou momentální emocí? Narostl mezi českými lidmi za poslední rok smysl pro vlastenectví? Na čem bychom měli naše vlastenectví stavět? A na co, případně koho, můžeme být jako národ nejvíce pyšní?

Já osobně ve většině případů vnímám tyto reakce u lidí, kteří kolaborovali s předlistopadovým režimem a dnes, když to jde, tak projevují „vlastenectví“, ale já na konkrétních případech vidím, že se v mnoha okolnostech jedná o účelové jednání s cílem na sebe upozornit pro nadcházející volby. Zářným příkladem je prezident Miloš Zeman. Vlastenectví bychom měli stavět například na takových lidech, jako byl generál Josef Mašín a jemu podobní, včetně jeho synů.

Nakolik se v případě německého přístupu k řešení migrační krize projevuje určitý pocit viny za holocaust,  za druhou světovou válku jako takovou a tedy i skutečnost, že Německo bylo v roce 1945 poraženým státem, jak se občas objevuje? Jde ze strany kancléřky Merkelové o snahu zamezit opakování událostí z 30. let, anebo je to ve svých důsledcích právě naopak?

Německo je suverénní stát, který si prošel Norimberským procesem, což v případě vyrovnání se s komunistickou ideologií u nás chybí a podle toho je také polistopadový vývoj nejen v ČR v tomto směru spíše tristní. Co se děje v hlavě paní Merkelové a jaké má další představy v případě migrační krize, já nevím, ale je nutno se na většinu běženců dívat jako na oběti mnohaletých represí a v tomto směru já jí rozumím. Je také nutno zmínit, že Německo má velmi kvalitní tajnou službu (BND) a paní Merkelová má možnost z ní čerpat informace. Německo má na postu prezidenta osobnost v podobě pana Gaucka, a to je něco, o čem se nám může jenom zdát.

Současně se stupňuje napětí ve smyslu náhledu na Rusko. V souvislosti s oslavami konce 2. světové války se projevuje směrem k probíhající jízdě Putinových Nočních vlků. Jihomoravský hejtman Michal Hašek sklidil za jejich přijetí vlnu kritiky. Co k těmto událostem říct? A do jaké míry vás současná úroveň vztahů s Ruskem nutí přehodnocovat pohled na vzpomínky na 2. světovou válku?