Spojené státy s Británií a Francií potrestaly syrský režim za chemický útok na město Dúmá a v noci zaútočily na tři cíle pomocí raket. Překvapil vás tento vojenský úder? A jaký je váš pohled na tento zásah?

Jako pozitivní vidím, že jde o jednoznačné odsouzení použití chemických zbraní hromadného ničení. To je jasné a pozitivní. Moje skepse spočívá v tom, že to byla jednorázová akce, která nebude mít následování. Podle mne nepovede k řešení války v Sýrii, což je potřeba nejvíce. Je to jen gesto.

Rusko se nechalo slyšet, že tato akce nezůstane bez odezvy. Obáváte se, že může jít o předehru k většímu, mezinárodnímu konfliktu?

Mám obavy a kladu si hypotetickou otázku, co když použijí chemické zbraně za čtrnáct dní a za měsíc znovu? Budeme to řešit dalšími raketovými útoky? Je potřeba najíst shodu a vůli všech mocností zastavit válku v Sýrii. To je úkol číslo jedna.

Byla reakce Spojených států a spojenců unáhlená?

Reakce musela přijít, a když už musela přijít, tak rychle. Četl jsem vyjádření Ruské federace a ruská reakce je velmi ostrá, avšak stále v diplomatickém módu. Opakuji znovu, chce to větší strategii. Vyjádření Turecka, Íránu a Ruska, že v Sýrii bude trvalé příměří, že Sýrie zůstane v původních hranicích a ukončí aspirace Kurdů na vytváření vlastního státu, svědčí o tom, že tyto země chtějí nastolit v Sýrii mír. To je možná výzva pro Západ, aby do toho vstoupil. Nemáme úplnou jistotu, jaké chemické zbraně byly použity a kdo je použil. Máme pádné důvody domnívat se, že je použil Asad, ale jen důvody. Důkaz předložen nebyl a asi nikdy nebude.

Jak vojenský zásah vnímáte v souvislosti s kritikou směrem ke Spojeným státům, že v cizích zemích zasahují násilím a „vnucují“ západní model demokracie?

Nemyslím, že by Spojené státy chtěly vnucovat svůj model demokracie v Sýrii, nicméně se mi zdá, že je to pořád v říši gest, a já volám po skutečné strategii. Opakuji, že bez dohody s Ruskem to nebude možné. To se nedá nic dělat. Jednorázové útoky mír do Sýrie nepřivedou. Chceme zastavit migraci, takže náš zájem na míru v Sýrii je obrovský.

Nedávno jste řekl, že bylo jasné, že zahraniční politika prezidenta Miloše Zemana je chybná už od začátku…

Řekl jsem, že je naivní si myslet, že nějaké setkání někde nebo podpis dohody změní postoj velmoci ve strategii směřování. Jedna návštěva čínského prezidenta v Čechách nebo setkání nevychýlí postup Ruska, Číny. Jsem o tom hluboce přesvědčen a sázet na to je chyba, což ukazuje vývoj. To znamená, že země jako Rusko, Čína a Spojené státy mají dlouhodobé strategie a ty nezměníme jednou návštěvou.

Zní to, jako by Zemanovy zahraniční návštěvy, kontakty, výlety s podnikateli a podobně byly k ničemu?

K čemu jsou, to nám řekne budoucnost. Není pravda, že jsme mostem, že nás Čína a Rusko potřebuje ke komunikaci se Západem, nebo že budeme hrát globální roli. To však neznamená, že se nepodaří podepsat investici, kontrakty, obchodní vztahy. Bylo by naivní domnívat se, že až se bude jednat o globální vstup do řešení problému, bude Česká republika mít nějakou váhu.