Cyril Svoboda k útokům v Bruselu: Ano, s migrační krizí to souvisí, ale... Musíme stát v jednom šiku a poslat teroristům tento jasný vzkaz

22.03.2016 19:14 | Zprávy

SVĚT OPTIKOU CYRILA SVOBODY Jaké je poučení z teroristických útoků v Bruselu? Na to jasně odpovídá ředitel Diplomatické akademie a exministr zahraničních věcí Cyril Svoboda v pravidelném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz k aktuálnímu dění na mezinárodní scéně. „Jestliže jsou teroristé schopni se koordinovat, tak Evropa musí dělat totéž. To se ale neděje,“ konstatuje s tím, že musíme použít vojenskou sílu k ochraně vnější hranice EU a nespoléhat na žádné dohody. Ani s Tureckem, ani s nikým jiným.

Cyril Svoboda k útokům v Bruselu: Ano, s migrační krizí to souvisí, ale... Musíme stát v jednom šiku a poslat teroristům tento jasný vzkaz
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Cyril Svoboda

Nejprve samozřejmě k dnešním teroristickým útokům v Bruselu. Není to už takový tragický scénář, že se někde něco stane, chvilku jsou zostřena bezpečnostní opatření, časem se zruší a najednou teroristé zase někde udeří. Poučí se Evropa někdy? A jak to do budoucna efektivně zarazit nadobro?

První poučení je, že tyto teroristické útoky jsou koordinované. Ti, co útočí na Evropu, spolupracují a jsou semknutí. Evropa musí dělat totéž. Nerozumím tomu, když někdo říká, že teď musíme postavit nějaké hranice mezi sebou a ať chrání každý sám sebe. Přesně tohle teroristé nedělají, oni se zorganizují, jsou v šiku a budou bojovat a útočit. Evropa musí říct: my jsme v šiku také a nedáme se!

A za další, musí se použít vojenská síla k ochraně vnějších hranic EU, nespoléhat na dohody s Turky ani nikým jiným. To je poučení z těchto útoků. Jestliže jsou teroristé schopni se koordinovat, tak Evropa musí dělat totéž. To se ale neděje.

Kvůli bruselským útokům se opět zvedá vyhrocená debata, zda migrační krize s teroristickými útoky souvisí či nikoliv, jestli tomu napomohla, anebo by to přišlo stejně. Jak to vidíte?

Souvisí i nesouvisí. Migrační krize s tím souvisí, ale je omyl si myslet, že kdyby nebyla tak masivní, že by teroristé neútočili. Stačí se podívat, jak útočí v zemích islámského světa. Ano, souvisí to, ale je iluze si myslet, že kdyby migrační krize nebylo, nejsou útoky. Možná by nebyly tak četné, ale že by bez toho nebyly, tak to není.

Podívejme se nyní na vývoj v Sýrii. Posledně jste hovořil o nutnosti dohody Západu s Ruskem a akceptování prezidenta Asada. Nyní dochází na Putinův rozkaz ke stahování většiny ruských sil. Proč? Není to tak dávno, co jsme slýchali slova o tom, že Rusko bude bojovat do zničení teroristů, tedy hlavně IS a teď jako blesk z čistého nebe stahují vojska.

Nic neměním na tom, co jsem řekl v minulosti na toto téma. Čtu to tak, že Rusko se nestáhlo, ale poodstoupilo a vzniká tedy prostor pro Severoatlantickou alianci a pro západní demokracie, pro EU, předvést, jak jsou schopny řešit problém v Sýrii.  Podle mě se asi stane to, že potom tam Rusko vstoupí znovu a možná cena vstupu Ruska bude větší, než je dnes.

Nelze tedy předpokládat, že stažení Ruska bylo na základě dohody se Západem, ale spíš Rusko vzkazuje Západu: předveďte se.

Na mě to nedělá dojem dohody se Západem, to ne. Takové dohodě bych nerozuměl. Vytváří to prostor pro Západ předvést věci v Sýrii.

Pokud jde o Rusko, poslední týdny se v souvislosti se soudem značně dostává prostoru kauze pilotky Savčenkové. Tu nyní soud uznal vinnou za vraždu dvou novinářů, dostala 22 let. Máme v ruce jasná fakta, na jejichž základě můžeme střízlivě říci, jak to celé bylo?

Vůbec nevidíme do spisu, takže těžko posoudit, jak to přesně bylo. Na mě to dělá dojem politického procesu a teď nastává čas na diplomacii. Já odhaduji, že paní Savčenková bude vyměněna a bude předmětem nějaké mezinárodní dohody a musí se udělat všechno pro to, aby byla propuštěna. Jak jsem řekl, na mě to dělá dojem procesu, který má politický podtext.

Jak nahlížíte na výroky a iniciativu premiéra Sobotky a ministra zahraničí Zaorálka ve věci Savčenkové? Měli bychom se coby ČR přidat k případným novým protiruským sankcím?

Myslím si, že v tomto případě sankce nepomůžou. Pomůže jednání. Podle mě by se mělo jednat o dohodu, která bude mít naprosto partikulární cenu, to znamená, že se buď vymění za někoho z druhé strany. Ale musí se jednat. To má podle mě větší efekt, než uvalovat sankce.

Máme za sebou další summit EU s Tureckem. Podle kancléřky Merkelové je dohoda první skutečnou šancí, jak ukončit migrační krizi. Máme to vnímat tak, jak to německá kancléřka sdělila?

Mám o tom velkou pochybnost. Pochybuji o tom, že dohoda založená na tom, že budeme „zlého“ Syřana vyměňovat za „hodného“ Syřana a jestli nakonec bude mít Turecko bezvízový styk s EU, kdo nám zaručí, jestli nedostanou turecké pasy lidé, kteří by je neměli mít? Potom bychom měli najednou migraci z druhé strany kvůli bezvízovému styku. Na tu dohodu s Tureckem nevěřím, myslím si, že je to pouze nutný krok k tomu, aby Evropa získala čas. Jediné možné řešení je, že Evropa nebude spoléhat na nikoho a bude sama chránit své vnější hranice na moři přímo u břehů Turecka a dalších zemí. To je jediná cesta. Nespoléhejme na ostatní, dělejme si to sami.

Objevují se navíc informace, že Turkové nemusí mluvit úplně pravdu o skutečném počtu uprchlíků v zemi, na něž žádají od EU miliardy. Máme nějaké „páky“, jak kontrolovat, co Turkové budou s miliardami eur z unie dělat?

Já spoléhám spíše na informace, které přicházejí z OSN, z Úřadu pro uprchlíky. Ti by mohli mít informace, o které by se dalo opřít. Ale samozřejmě, kdo ověří přesná čísla, to přesně nesečte nikdo. Že se cena zvyšuje a hrají v tom roli i čísla s lidmi, která se mohou navyšovat, to je podle mě vysoce pravděpodobné. Nechci z toho nikoho obviňovat, ale zdá se mi to vysoce pravděpodobné.

Barack Obama je na návštěvě Kuby. Jde o prvního amerického prezidenta po 88 letech, který do komunistické země zavítal. Dá se očekávat nějaký konkrétní, hmatatelný výsledek, anebo je to celé jen pro parádu?

Když už se Spojené státy rozhodly pro krok dohody, tak v logice věci je návštěva prezidenta USA. Jaký to bude mít výsledek, to uvidíme. Myslím si, že i mezi Kubánci je hodně pragmatiků, kteří by už chtěli změnu a to i u těch, kteří jsou u moci. Jestli to tak bude či nebude, to se teprve ukáže. Souhlasím s tím, že pokud se Spojené státy rozhodly pro tuto politiku, tak je třeba ji dělat naplno a ne pouze na půl plynu – udělat gesto a nezrealizovat návštěvu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

12:16 Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

Premiéra inscenace PRO MOU VLAST v Divadle na Vinohradech, ale také nynější společenská situace a to…