Co říkáte tomu, že místopředseda sociální demokracie a poslanec Jaroslav Foldyna se pravidelně účastní akce ruského motorkářského gangu Noční vlci v Praze a letos dokonce vulgárně nadával aktivistům, kteří proti nim demonstrovali?

Já jsem přesvědčený o tom, že každý politicky činný člověk by měl být schopen profesionálně zvládnout i konfrontaci s jinými názory. To, že lidé mají různé názory, je přirozené a myslím, že i v pořádku. Jestli někdo kandiduje na nějakou politikou funkci, měl by být připraven setkávat se i s lidmi, kteří mají názory, které nejsou totožné s jeho. Na svůj názor má právo každý, i poslanec, ale měl by být schopen své názory obhajovat slušně a konstruktivně, a ne napadáním druhých. Jeho názory posuzovat nebudu, má  na ně právo, ale slušnost by měla být vyžadována od všech veřejně činných lidí napříč celým politickým spektrem.

Jak se díváte na to, že Jaroslav Foldyna svou účast na kontroverzní akci ruských motorkářů obhajoval tím, že to byla jeho soukromá iniciativa, a že se tedy nemusí omlouvat, jak ho k tomu vyzval jeho stranický šéf Jan Hamáček? Dají se u poslance a místopředsedy významné parlamentní, a brzy možná i vládní strany tyto role oddělit?

Já jsem se s touto otázkou osobně velmi konfrontoval před rokem a půl, když jsem přijal na Ministerstvu kultury jako tehdejší ministr kultury tibetského dalajlámu. A bylo řešeno, jestli jsem ho přijal jako soukromá osoba nebo ne. A já jsem říkal tehdy, a říkám to stále, i dnes, že pokud je člověk v nějaké veřejné funkci, tak je v té funkci čtyřiadvacet hodin. A je jedno, jestli je to poslanec, senátor, ministr nebo starosta. Ano, nemá třeba v tu chvíli pracovní hodiny, ale jestliže veřejně vystupuje, a i sociální sítě jsou veřejnou platformou, tak prostě není možné říci, že v tuto chvíli, v tento moment nejsem politikem. Ten člověk je ve službě čtyřiadvacet hodin, a jestli vystupuje na veřejných sociálních sítích, tak není možné oddělit jeho aktivitu od jeho společenské či politické funkce, kterou zastává.