Ve hře je odvolání Luboše Xavera Veselého z Rady ČT, do které byl zvolen teprve minulý měsíc. Veselý se v jednom ze svých streamů věnoval výrokům, které na jeho adresu zaznívají od lidí ze Šafrova serveru Forum24. „Zrůdy Šafr a Hovorková jezdí dokonce na školy nafukovat vašim dětem hlavy, ještě z nich neblejete? Jděte prosím demonstrovat,“ vybízel Xaver diváky k občanské aktivitě proti hlavním tvářím stojícími za Fórem24. Je takové vyjadřování v pořádku?

Není. Člen Rady by měl zachovávat občanskou neutralitu, ne být aktivistou. Už vůbec ne ve své vlastní při. I na něj totiž platí Kodex veřejné služby. Na Xavera dvojnásob, neboť pracuje pro Český rozhlas a občanská a novinářská integrita je něco, co se v rozhlase sleduje. Tak, jak by se nevyjádřil či nemohl vyjádřit ve vysílání ČRo, neměl by se vyjadřovat ani jinde. Ani ve streamu na internetu. To je také médium. Ani na Facebooku. I tam se na něj pohlíží jako na postavu veřejné služby. Pokud nechce tato omezení přijmout, nemusí vysílat v Českém rozhlase a nemusí být členem Rady České televize.

Je to nicméně názor občana  Veselého. Jistě trochu nešťastně vyjádřený, ale nedomnívám se, že zrovna autor výroku  „Vždycky, když liji do svého auta AdBlue, říkám tomu Andrejovy chcanky“ Pavel Šafr je ten, kdo by měl určovat veřejné morálce normy. Zdeněk Šarapatka lituje, že místo Jaroslava Kubery nezemřel Miloš Zeman a ODS jej za to statečně bránila. Jeho výroky jsou za hranou pravidelně.

Výroky člena Rady České televize Šarapatky v jeho  fejetonech na Šafrově serveru Forum24 připomínají nedávno skončený dvojdílný film o ministrovi protektorátní vlády Emanuelu Moravcovi: "Ubránit zemi před stoupající agresivitou Ruska a Číny v situaci, kdy s nimi rovnou kolaboruje český prezident a premiér vidí zahraniční politiku optikou evropských dotací pro svůj byznys, tak zbývá zase na nás. Evropa se po viru staví na nohy a na lokaje Východu teď nemá sílu ani žaludek."

Nechápu tedy, proč se například Miroslava Němcová pobuřuje nad projevem Veselého. Že by dvojí metr?

Jinak osobně se nedomnívám, že by kdokoli o komkoliv měl říkat, že je zrůda. A to platí pro oba tábory. Ne, že když to řekne jeden, bude to takové roztomilé a druhého za to ukřižujeme. Veselý se pak, pokud vím, omluvil, takže by bylo dobré, a by se všichni zklidnili a pokračovali v práci. Pokud kromě pobuřování se nějakou mají.

Podnět na odvolání Xavera Veselého vzešel z Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Česká odnož vznikla teprve loni. Snižuje to nějak váhu námitek, které vůči Xaverovi mají?

To je také Šafr. Prašť jako uhoď. IPI je globální síť editorů, mediálních manažerů a „předních novinářů“, „jejichž  posláním je hájit svobodu sdělovacích prostředků a volný tok zpráv“. IPI je něco jako Mezinárodní organizace novinářů, pokud mohu soudit. Xaver ohrožuje tiskovou svobodu v ČR?  Zapsaný spolek, který se nazval Českým národním výborem  Mezinárodního tiskového institutu je pouhým spolkem zahrádkářů. Nic víc.  Předsedou je Michal Klíma, toho času angažovaný v Nadačním fondu nezávislé žurnalistiky bývalý ředitel Economie. Víte, těchto pozoruhodných institucí, financovaných… někým … se vynořuje z vln čím dál více. A myslím, že lidem už je to jedno. Odvolávání z funkcí je takové svazácké.  Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu  podporuje například Rakouské ministerstvo pro evropskou integraci, německá parlamentní Nadace Konráda Adenauera  či  Evropská komise.  Národní výbor pak vedle Pavla Šafra tvoří  Dalibor Balšínek, Robert Břešťan,  Jan Bumba,  Robert Čásenský,  Eva Hanáková,  Michal Klíma,   Jana Klímová, Jaroslav Kmenta, Janek Kroupa, Robert Malecký, Nadační fond nezávislé žurnalistiky,  Ondřej Neumann,  Jakub Patočka, Veronika Sedláčková, Sabina Slonková, Karel Steigerwald,  Zuzana Vlasatá. Pokud mne paměť neklame, Michal Klíma sám neúspěšně kandidoval do Rady České televize. O Pavlu Šafrovi se nemusíme zmiňovat a Nadační fond nezávislé žurnalistiky ve svých útrobách skrývá Josefa Šlerku,  kandidáta Pirátů do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ostatní jména jsou, myslím,  svými názory docela dobře známá, o jakékoliv snaze po objektivitě či pluralitě názorů uvnitř institutu tedy nemůže být ani řeči. Ani zde se tedy z diskuse různých názorů nic nového nezrodí, tedy kromě touhy odvolat ty, kteří s nimi nesouhlasí.

Je to jedna strana dlouholeté bojové politické linie, převlečená tentokrát do vznešeného názvu.