Rok 2018 přinesl prezidentské, komunální, senátní volby, vládu Andreje Babiše… Událostí na české politické scéně bylo opět dost. Jak nová vláda, tak prezidentské volby vyvolaly zásadní rozruch. Byl uplynulý rok v něčem přelomový? Jak se vše podle vás odrazilo na atmosféře ve společnosti? Jsme po roce sjednocenější národ nebo je to právě naopak?

Rok 2018 sice přinesl mnoho událostí, některé poněkud překvapivé, jako například schůzku Donalda Trumpa s Kim Čong-unem, nicméně za přelomový bych jej neoznačil. Problémy dneška vyřešeny nebyly, a ani jsme se k jejich řešení příliš nepřiblížili. To, že se některé z nich vyostřily, lze paradoxně považovat za pozitivní, protože jsou viditelnější i pro politicky méně angažovanou veřejnost a podněcují ji k aktivizaci, jako to vidíme ve Francii i jinde. Na rozdíl od zahraničí se ovšem část naší veřejnosti vyžívá na nepodstatných osobních animozitách, což ke sjednocení nepřispívá. Určité změny může přinést rok 2019, zejména v Evropské unii. Vidí to všichni, někteří se na ně těší, jiní mají strach. Jaro bude ještě ve znamení tvrdého politického zápasu o budoucnost Evropy. V jeho průběhu se také poprvé v historii Evropská unie zmenší, což se za dílčí přelom považovat může. Ve volbách do Evropského parlamentu posílí eurokritické proudy, nicméně k zásadní změně výstavby evropské integrace by muselo dojít ke změnám i v členských zemích, což se stane jen částečně. Krize Evropské unie a eurozóny bude proto pokračovat, což není dobrá perspektiva pro náš kontinent.

Pokud jde o prezidentské volby, změnil se nějak za uplynulé měsíce váš názor na kandidáty na prezidenta, zvlášť na zvoleného prezidenta Miloše Zemana a senátora Jiřího Drahoše? Překvapili vás v něčem?

Nepřekvapili. Snad jen to, jak Miloš Zeman zvládá svoji funkci i přes viditelné zdravotní problémy. Dokonce mám dojem, že je na tom lépe než na počátku roku. Většina novinářů ho však už léta nenávidí a vlivem médií se dávají strhnout i někteří další k hodnocením, které jsou vzdálena skutečnosti. Jak může být někdo, kdo podporuje linii vlády na euroatlantické spojenectví a členství v Evropské unii, být nazýván ruským švábem, to se jen těžko chápe. Jiří Drahoš byl zvolen senátorem na mém obvodě Praha 4, kde by s trochou nadsázky uspěl i populární gorilí samec Richard, kdyby jej nominovala pravice. Od té doby jsem o něm neslyšel. Předpokládám, že podruhé už na prezidenta kandidovat nebude a obhajobu senátorského postu za šest let bude silně zvažovat. Nemá prostě na to být charismatickým politikem, který aspiruje na nejvyšší státní funkce.

Koncem roku prezident znovu podpořil zrušení sankcí proti Rusku, na jaře naboural oficiální výklad „kauzy Skripal“ s tím, že Novičok se v Česku tak či tak vyráběl. Vzbudil tím pohoršení. Co říkáte na to, že v souvislosti se jménem prezidenta padá i výraz vlastizrádce? Chová se skutečně Miloš Zeman v rozporu se „spojeneckými svazky“, jak často slyšíme nebo ne? A o čem tyto debaty svědčí?

Zrušení sankcí vůči Rusku nepodporuje jen český prezident, ale i řada rozumných světových politiků. Začínají totiž chápat, že se stali rukojmími ukrajinské vlády v čele s prezidentem Porošenkem, která na mírovém vyřešení problému Donbasu na základě dohod z Minsku nemá zájem, protože by musela přiznat krach vlastní konfrontační linie. Problém je, že když jsou sankce vyhlášeny, těžko se odvolávají, protože příčiny jejich uvalení nebyly i v důsledku nepružnosti ukrajinské vyjednávací pozice odstraněny, a zrušení by znamenalo přiznání, že to byl špatný nápad. Prezident Zeman s anexí Krymu nesouhlasí, stojí podobně jako česká vláda na straně Ukrajiny, ale dává přednost diplomacii před nátlakem, a také bere na rozdíl od českých i ostatních Rusofobů na zřetel postoj obyvatel Krymu či východní Ukrajiny. A to bychom měli považovat za vlastizradu? Podobně i v případu Skripal neřekl nic jiného než holou pravdu, že k syntéze otravné látky typu Novičok u nás z důvodů výzkumu skutečně došlo. Zda tato syntéza byla výrobou či nikoli, je pouhý sémantický spor, jestli můžeme za výrobu považovat také jednorázový akt či jen opakovanou činnost.