Na sněmovním semináři „Svoboda projevu na sociálních sítích“ prohlásil poslanec ODS Jan Skopeček, že na internetu jsou omezovány konzervativní, pravicové postoje, kdežto levicové progresivní názory mají zelenou. Poslanec za ANO Patrik Nacher kritizoval Facebook za to, že zjevnou lež o něm nesmazal, ale některé názory na nošení roušek ano. Vystoupil i poslanec Trikolory Václav Klaus, europoslanec za SPD Ivan David nebo herní vývojář Daniel Vávra, podle něhož panuje tendence z jedné strany říct, že určité názory jsou špatné, a ty umlčet. Pozváni byli i zástupci pirátů, ale s ohledem na složení panelistů se odmítli zúčastnit. Není s podivem, že strana, která bude po volbách zřejmě nejvíce ovlivňovat život v Česku, nemá zájem s ostatními diskutovat?
Já bych šla ještě dál. Piráti jsou typickými představiteli tzv. progresivní levice, což je právě ten proud, který má největší sklon své oponenty umlčovat. Neúčastnit se nějakého semináře je zcela v pořádku – nikdo nemá povinnost zúčastnit se ho, nikoho nelze nutit, tohle mě ještě nechává v klidu. Horší je, že řada pirátů má přesně ty zvyky, které seminář kritizoval.
Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 3,2 procenta, ale vzhledem k inflaci 2,2 procenta byl reálný růst jen jedno procento. Zaznamenal jsem prognózu, že za celý rok by reálné mzdy měly vzrůst o dvě procenta, ovšem jen díky růstu platů ve veřejné sféře. V soukromé sféře má dojít k růstu nominálních mezd, avšak ten nebude stačit na pokrytí poměrně citelné inflace. Jak dlouho je udržitelný stav, kdy platy ve sféře placené z veřejných rozpočtů rostou citelně rychleji než mzdy sféry soukromé, která „vydělává“ na sféru veřejnou?
Dál skutečně počítám s tím, že nominální mzdy porostou. Jejich růst ale bude tlumený kvůli nejistotě v soukromém sektoru ohledně lockdownů. Růst mezd potáhne minimálně v první polovině roku veřejný sektor. Až později porostou mzdy ve větší míře i v soukromém sektoru, a to díky otevírání ekonomiky. Potíží pro reálné mzdy bude to, že tempo inflace vyskočilo až nad 3 procenta, tedy vysoko nad dvouprocentní cíl České národní banky. To přistřihne křídla růstu mezd v reálném vyjádření. Růst mezd v reálném vyjádření by měl v součtu celého roku 2021 skončit pod 2 procenty.
Rychlejší růst mezd ve státní sféře je udržitelný jen po omezenou dobu, ale jak přesně dlouho, to nelze definovat, protože záleží na okolnostech jako výše zadlužení, vývoj v okolních zemích – inflační, úrokový, kurzový… Jisté je jen tolik, že dříve či později dojde k narušení něčeho, co se nazývá mzdová hierarchie. To je rozložení mezd v ekonomice podle určitých poměrů. Například prodavačka nemůže mít vyšší plat než pilot.
Pokud by prodavačce z nějakého důvodu plat vzrostl nad úroveň platu pilota, daly by se všechny ostatní mzdy v ekonomice do pohybu a začaly by růst také, dokud by znovu nebyly nastoleny původní poměry mezi nimi. To by ale současně vyvolalo inflaci. Takže neúměrný růst platů v nějaké oblasti, třeba ve státní sféře, dřív či později vybublá v inflaci. A co jiného tu aktuálně máme než rostoucí inflaci?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník