Z domu na Loretánském náměstí, kam chce miliardář Zdeněk Bakala přesunout Knihovnu Václava Havla, vás ještě nevystrnadili. Nepřipadáte si jako poslední Mohykán svého druhu?

Nejsem asi ani poslední Mohykán, ale ani nájemník. Nemám nájemní smlouvu, ale zápis v katastru – dle zákona z roku 1994. Jsem spíše poustevník věřící v boží mlýny, jež prý doženou všechny, co zničili tuto zemi budovanou generacemi našich předků. Jsme tady totiž už jen nádeníky, kterým zde nic nepatří.

Jak jste přijal rozhodnutí pražského městského soudu, který uznal vaše námitky ve sporu o územní rozhodnutí?

Rozhodnutí soudu bylo neočekávané, neb jsem si myslel, že spravedlnost v této zemi již není a spíše se dá koupit tak jako skoro všechno.

Jak se vlastně dům po dosavadních rekonstrukcích změnil? Bazén už je vyhlouben?

Bazén supluje rozkopaný dvůr, kam teče a hrozí statická porucha celé budovy. Břidličné podloží totiž zvodnatí a váhou budovy začne ujíždět do Vltavy. Je úsměvné, že v posledních mediálních výstupech mluvčích Zdeňka Bakaly se již mluví o nádrži vody, což má asi suplovat požární bazén. Nicméně ten existuje už od druhé světové války před vybouraným – vnitřní příčky, odstrojené podlahy, stropy a tak dále – domem s číslem popisným 108. Tato původní požární nádrž je nyní soukromé letní rekreační středisko několika „dobrovolných“ hasičů z Prahy 1. Děje se tak s garancí šedé eminence ODS Filipa Dvořáka a jeho „protivníka“ z TOP 09, starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého. Údajné „zachranné“ práce v domě čp. 108 kopírující neschválený projekt skončily v roce 2014 a byly přípravou na stavební práce, kterým zatím chybí stavební povolení včetně územního rozhodnutí.

Jak je možné, že v případě tohoto domu magistrát, památkáři, ministr kultury Daniel Herman a další přivřeli oči? Nepřipadá vám to jako z Orwellovy Farmy zvířat, kde „všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si však rovnější“?

Vím, že městská část Praha 1 a hlavně některé osoby jsou finančně zainteresovány na maximální vstřícnosti k tomuto projektu. To se týká i části vedení magistrátu a hlavně tamních památkářů. Odborným památkářům z toho, co se děje, opravdu vstávají vlasy hrůzou, ale musí držet hubu a krok, protože se bojí o práci. Výši provize pro „vítače“ bohatých spoluobčanů se neodvažuji odhadovat. Samozřejmě, že Bakala už nemá tu pozici, jakou měl, když kamarádil a obchodoval s knížetem Karlem Schwarzenbergem.

Nezaznamenal jste nějakou formu nátlaku či dehonestace ze strany „Bakalových médií“, tedy titulů společnosti Economia?

Bakalova média o mne nemají zájem, bohudík. Vědí totiž, že by zveřejnění mých názorů pro ně bylo kontraproduktivní. Například jako můj otevřený dopis Václavu Havlovi z roku 2011.

Jak vnímáte někončící spory ohledně splečnosti Ostravsko-karvinské doly (OKD), hádky kolem hornických bytů a další kritiku spojenou s Bakalou, který je v tomto ohledu považován za prohnaného tuneláře?
 
Spory o OKD jsou ukázkou, jak lze zničit prosperující podnik mimo jiné „úprkem před právníky“ anebo také využitím „všehoschopných“ právníků. Vládnoucí garnitura bude maximálně udržovat sociální smír, neboť představa několika tisíc rozzuřených horníků před předsednictvem vlády je v době před krajskými volbami noční můrou hlavně premiéra Bohuslava Sobotky.

Myslíte si, že dokážete Bakalovi vzdorovat ještě dlouho?

Jak říkám veřejně, buď tady dožiju stářím či skončím s ukrajinským krumpáčem v hlavě. Na náklaďáky s ostravským koksem si totiž dávám pozor. Ale vážně. Václavu Havlovi jsem ve svém otevřeném dopise z roku 2011, o kterém už tady padla zmínka, napsal, že domov, děti a vlast nejsou na prodej, což někteří lidé nedokáží pochopit. Sny nejsou na prodej a jen realizace stavby mého bytu mě stála přes sedm a půl tisíce hodin tvrdé práce, včetně dalších úprav. Říká se, že „starý strom nelze přesadit“, což je můj případ. Člověk, co kdysi dostal zdarma jen dekret na byt, tohle nemůže pochopit a jistě by šel za těch pár mega, co by mu Bakala pohodil, jinam. Jak říkali čeští interbrigadisté bojující v občanské válce ve Španělsku mezi lety 1936 až 1939, takzvaní španěláci: „Je třeba si poslední náboj nechat pro sebe.“