Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Nemyslím, že by byl rok 2015 přelomový. Jen některé špatné tendence byly více viditelné. Řecko je v krizi více než 10 let. Uprchlíci proudí do Evropy již také několik let. Letos jich přišlo více, ale ne o řád. Jestliže v letech 2013 a 2014 přišlo do Evropy dohromady milion uprchlíků, letos to bylo za jeden rok. Čili nic nového. Jen je vidět, že si s některými problémy neumíme poradit. Nebo lépe řečeno – někdo nechce.

Kdo podle vás nechce?

Jestliže titíž politici nejprve ostře kritizují Maďarsko za stavění plotů na hranicích, a pak je (pochopitelně) musí začít stavět také, tak jsou to buď úplní hlupáci, nebo to dělají schválně. Zdráhám se věřit tomu, že by na vysokých politických místech v EU bylo tolik hlupáků. Myslím si, že někteří politici zvou imigranty do svých zemí úmyslně, bez ohledu na to, jaké to bude mít pro jejich země důsledky.

Ano, tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Evropské elity selhaly naprosto. Jestliže přicházejí uprchlíci ze zemí, kde je válka, je to normální a přirozený jev. Jestliže přicházejí lidé z Kosova a z Pákistánu, je vina v našem systému. Ti lidé tady nemají co dělat. Pokud bychom je okamžitě a nekompromisně vraceli, problém bude vyřešen během pár týdnů. Jestliže je budeme zvát jako někteří evropští politici, pak se nemůžeme divit. Takže já říkám – politici na úrovni EU selhali zcela, u nás, na Slovensku a v Maďarsku jsme na tom přeci jen mnohem lépe…

Turecko má na svém území největší počet uprchlíků na světě. Jako honorární konzul máte určitě přehled o místním dění. Jak Turci vnímají problematiku imigrace?

Starám se zejména o rozvoj obchodních vztahů. Mohu vám ale říci, co říkají Turci přímo v Turecku. Jsou z války v Sýrii pochopitelně nešťastní, ale uprchlíky chápou. Jen zdůrazňuji, že migrační krize není o lidech ze Sýrie. Těch není možná ani čtvrtina. Migrační krize v Evropě je o ekonomických výhodách, které Evropa nabízí a o ekonomických migrantech z chudých, ale bezpečných zemí světa.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Já myslím, že „antizemanovské roky“ prožíváme od Zemanova zvolení do funkce. Sám jsem si to zažil v době Rusnokovy vlády. Pan prezident dnes reprezentuje názor naprosté většiny lidí v naší zemi. Možná to tak úplně nevypadá v Praze a určitě to tak nevypadá v médiích. Ale mezi lidmi je názor jasný. Musíme se bránit. Jsem si jist, že většina lidí nemá nic proti skutečným uprchlíkům ze Sýrie. Těm je potřeba pomoci. Ale mladé muže, kteří si sem přicházejí pro sociální dávky, musíme nekompromisně vracet. Takže „antizemanovský podzim“ prožíváme v médiích, ale ne mezi lidmi.

Totéž se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové…

Do Německa nejezdím a nálady Němců neznám. A to, co vidím v médiích, není vůbec směrodatné. To, co píší novináři ve věci uprchlíků, nemá nic společného s realitou u nás, a proto si myslím, že to bude podobné i v Německu. Uvidíme, jak dopadnou nejbližší volby.

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav?

Já nejsem ekonom. To říkám předem. Ale podle toho, jak to chápu já, nemá Řecko v eurozóně co dělat. Není to dobré pro Řeky, ani pro zbytek Evropy. To, proč ho eurozóna nechce pustit, je podle mne obava, že by se pomalu začala rozpadat. Velmi brzy by se ukázalo, jak blahodárný účinek by vystoupení z eurozóny na Řecko mělo. A populisté v mnoha jiných státech by se toho mohli chytit. A to by podle mne byla škoda. Euro podle mne není v principu špatný projekt a mnoha zemím prospívá. Ale některým, třeba Řecku, už zjevně škodí.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu?  

Rusko jasně posiluje svou roli ve světě. O tom není pochyb. Věřím, že se vztahy mezi Ruskem a USA opět uklidní. Bylo by to moc dobré pro řešení problémů s terorismem, a nejenom těch.

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích?

To nedokážu dostatečně posoudit. USA si zřejmě budou muset zvyknout, že už nejsou hegemonem světové politiky. Jak Čína, tak i Rusko jim část bývalé úplné převahy odebírají. Rusko v oblasti vojenské, Čína v oblasti ekonomické.

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Americké prezidentské volby příliš nesleduji. Nemyslím si, že by byly pro nás nějak důležité. Nemyslím si, že změna v prezidentském křesle v USA může přinést nějaké změny v reálné politice USA vůči zbytku světa. Možná zdravotní reformu v USA, nebo vyšší nebo nižší daně. Ale ne změnu zahraniční politiky. Tu mají USA stejnou již řadu desetiletí. Takže mne výsledek ani příliš nezajímá.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Sebevraždu pácháme velice úspěšně už řadu let. Ale když se podívám na to, jak dlouho zanikala Římská říše, myslím, že já se konce naší Evropy nedočkám. Děláme vše proto, abychom nepřežili – máme málo dětí, máme slabé armády, zveme si do našich zemí cizí dělníky. Všechno to dělali Římané před téměř dvěma tisíci lety. Ale pád říše vždy trvá mnoho desetiletí nebo staletí. Určitě máme šanci se z toho dostat. Společný boj proti džihádu by nás mohl naopak stmelit a pomoci nám se z krize hodnot dostat.

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnil očekávání, anebo naopak zklamal prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?

Myslím, že pan prezident dnes nemá mezi politiky konkurenta. Myslím, že se jasně ukázalo, že si národ zvolil dobře. Média sice zuří, co mohou, ale lidé vědí své…

Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a protiimigrační pravice, proevropská pravice nebo někdo jiný?

K mému překvapení to vypadá, že ANO ještě nevyčerpalo svůj potenciál růstu. Myslel jsem si po volbách, že do dvou let bude toto hnutí prakticky bez významných preferencí. Hodně jsem se pletl. Myslím, že v krajských volbách ještě poskočí, vyhrají je a budou skládat koalice s ČSSD.

Nejmenovaní politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše. Přiblíží se příští rok něco takového?

Andrej Babiš má jistě mnoho střetů zájmů. Ale politiku tato vláda dělá dobrou. Ekonomika roste, a to je bezpochyby zásluha vlády, a zejména ministra financí. Ztrátu svobody cítím úplně z jiných směrů než od Babiše. Mrazí mne z toho, že lidé ve velkém nevěří České televizi. Autocenzura redaktorů, politicky silně profilovaní komentátoři veřejnoprávních médií, to je to, co mne trápí. Tam já vidím největší nebezpečí pro naši svobodu.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho?

Já si myslím, že Rusko nikoho napadat nebude; a naopak na Rusko a pochopitelně ani na Ameriku nebo Čínu si nikdo netroufne. Problémem jsou malé konflikty v neklidných regionech. Přejme si, aby jich bylo co nejméně.

• Další bilanční rozhovory k roku 2015 si můžete přečíst ZDE