Historik Pavel Suk se odborně zaměřuje na problematiku propagandy v médiích. ParlamentníListy.cz se Suka ptaly na to, co si myslí o aktuální situaci v souvislosti s napjatými vztahy mezi Západem a Ruskem ve vztahu k syrskému konfliktu. Bylo to právě minulý týden, kdy USA, Británie a Francie vojenským úderem potrestaly režim syrského prezidenta Bašára Asada za údajný chemický útok proti civilistům ve vládními jednotkami obklíčeném městě Dúma. Útok proběhl bez mandátu OSN a Rusko, které je v syrském konfliktu Asadovým spojencem, proti němu hlasitě protestovalo. Experti varovali před přímým střetnutím západních a ruských sil, které by hrozilo další eskalací.  

Předminulý týden během noci z pátku na sobotu došlo k očekávanému úderu Američanů, Francouzů a Britů na režim syrského prezidenta Bašára Asada. Důvodem byl údajný chemický útok ze strany syrské vlády vůči vlastním civilistům. Jak ono potrestání „zvířete Asada“, jak se o syrském prezidentovi vyjádřil na Twitteru americký prezident Donald Trump, reflektujete?

Jako již tradičně, aniž bylo s jistotou zjištěno, zda byl vůbec chemický útok proveden, kdo byl jeho viníkem, tak se ukázalo prstem na jednotky Bašára Asada. Americký prezident, který dříve píše a mluví, než se s někým poradí, ohlásil letecké nálety na cíle „zvířete Asada“. V této souvislosti si připomeňme, jak prezident Trump označoval severokorejského diktátora jako rakeťáka s jeho zvráceným režimem. A nyní se s ním chce setkat.

Bylo možné se vojenskému úderu nějak vyhnout?

Bylo jasné, že nějaký útok bude proveden, aby prezident Trump neztratil svoji tvář. Připojili se k němu prezident Macron a britská premiérka. Bylo velmi zajímavé sledovat jejich mimiku a styl mluvy, s jakým ohlašovali, že se jejich země připojí k útoku v Sýrii.

Z projevů prezidenta Macrona jsem někdy cítil téměř natěšení a nedočkavost, až bude moci poprvé ve své funkci rozhodnout o leteckém útoku. A premiérka Mayová, ta se chce s největší pravděpodobností podobat bývalé premiérce Thatcherové, která byla ovšem jiný formát. Paní premiérka bohužel neumí ani pořádně zahrát dramatično a dost často přehrává.

Sledoval jste, jak s tématem útoku pracovala média a rovněž propaganda?

Vždy se nabízí jednoduchá otázka „Cui bono“, v čí prospěch. Ten, kdo dokázal v této situaci přemýšlet s chladnou hlavou, si mohl domyslet, že možná místo „odstrašení“ Asadova režimu k použití chemických zbraní byla snaha zakrýt aktuální domácí problémy těch, kteří dali k útoku povel. Připomeňme Trumpovu aféru s prostitutkou, rozsáhlé protesty proti prezidentu Macronovi doma ve Francii a problémy premiérky Mayové při jednání s EU o Brexitu.

Trump navíc na Sýrii již jednou kvůli chemickým zbraním vojensky udeřil…

Musím říci, že pro mne se v souvislosti se současnými událostmi stále více vnucovalo déjá vu z dubna minulého roku. Tehdy ohlásil prezident Trump stažení amerických vojsk ze Sýrie. Následoval chemický útok údajně sarinem a chlórem v Chán Šajchúnu, přičemž řádné vyšetření dodnes neexistuje. Z útoku byl tehdy opět obviněn Asadův režim, z odpovědnosti Rusko. Následoval americký letecký útok, aby byl Asad potrestán a bylo mu zabráněno v užití chemických zbraní.

• PŘEČTĚTE SI ROZHOVOR S PAVLEM SUKEM O TOM, JAK SE BRÁNIT PROPAGANDĚ

Po roce se téměř jako přes kopírák situace opakuje jen s tím rozdílem, že se k útoku připojily Francie a Velká Británie. Když si přečtete loňské zdůvodňování útoku a letošní, moc se neliší. Ale řekl bych, že některá média včetně českých na rozdíl od minulého roku přistupovala k situaci spíše ostražitě. Už to nebyla prvoplánová válečnická propaganda. Dokonce i Česká televize mluvila o údajném chemickém útoku.

Jak se k tématu stavěla ruská média?

Ruská strana to měla lehčí, ta mohla poukazovat například na možnou nelogičnost předpokladu, že v okamžiku, kdy má Asad na dosah dobytí města Dúmá, bude podnikat útok na civilisty pomocí chlóru. Práci ruským médiím usnadňoval i nevyvratitelný fakt, že útok ze strany Západu nebyl v souladu s mezinárodním právem reprezentovaným Organizací spojených národů.