ČSSD má před volebním sjezdem, kde jediným kandidátem na předsedu je současný předseda a premiér Bohuslav Sobotka. Jak ho hodnotíte?

Slávka Sobotku znám strašně dlouhou dobu a myslím si, že je jedním z politiků, který má na to, aby ČSSD zastupoval ve vládě a v pozici předsedy strany. Má řadu zkušeností a odborných znalostí z pozic, které v minulosti zastával na vládní a parlamentní úrovni, a má, myslím, i touhu některé věci ve společnosti změnit. Tedy tím správným směrem. Bohužel má tendenci se velmi často spolehnout na své poradce, kteří mu ne vždy radí úplně nejlépe. Slávek Sobotka nemá rád otevřený boj, a to ani v ČSSD, ani na vládní úrovni, má mnohdy problém postavit se na tu či onu stranu a nerad dává znát jasný názor na tu či onu věc. Veřejnosti se pak svým kompromisním stylem uvažování může jevit jako slabý vůdce; ve srovnání s Andrejem Babišem mu také chybí silnější charisma, které musí lídr (strany či vlády) rozhodně mít. Z debat, které spolu čas od času vedeme, vím, že Slávek Sobotka je sociálně vnímavý, má skutečně lidský pohled na řadu věcí. Chybí mu jen odvaha jít si někdy za svým názorem a nerad riskuje. Tím se liší například od Jiřího Paroubka, který byl v řadě témat o poznání kontroverznější a pro veřejnost čitelnější.

Jak hodnotíte bývalé premiéry z řad ČSSD? Unikátní byla vláda v letech 2002–2006, v níž se vystřídali hned tři – Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Můžete je porovnat?

Musím říct, že si na toto období vzpomínám poměrně dobře. Byla to doba rychlého střídání premiérů. Vzpomínám si na Vladimíra Špidlu, intelektuála, s nímž jsem se seznámil v rámci volební kampaně do Evropského parlamentu. Již tehdy jsem za ČSSD kandidoval na jedné z pozic v druhé polovině celostátní kandidátky a zkušenost to pro mne byla cenná. Vladimír Špidla na mne působil v něčem podobně jako nyní Slávek Sobotka. Byl jen trochu více orientován filosofickým stylem myšlení, než je současný premiér, a měl zkušenosti i z reálného života. Nebyl však typem politika, co by uměl tzv. bouchnout do stolu. Historicky první volby do Evropského parlamentu tak v roce 2004 skončily pro ČSSD absolutním fiaskem, když byli zvoleni jen dva kandidáti strany (Richard Falbr, Libor Rouček). Vladimíru Špidlovi chybělo tehdy stejně jako Slávkovi Sobotkovi dnes výraznější charisma, schopnost zaujmout veřejnost vizí a touhou něco změnit k lepšímu. Stanislav Gross nastoupil do křesla předsedy vlády ve velmi mladém věku. Na rozdíl od svého předchůdce Špidly však měl charisma, tah na branku a byl nabitý energií. Tehdy byl čitelným politikem a veřejnost jej hodnotila velmi dobře. Krk mu však zlomila aféra s financováním pořízení bytu, což vedlo k nástupu Jiřího Paroubka do čela koaliční vlády, s níž dokončil volební období. Jiří Paroubek byl pro mne vždy osobností, srovnatelnou v ČSSD s Milošem Zemanem. Možná proto si v něčem leckdy tito dva pánové nesedli. Oba měli dostatek zdravého sebevědomí, ego na rozdávání a touhu ukázat, že jsou ti nejlepší. Odchodu Jiřího Paroubka z ČSSD lituji a dodnes si myslím, že tehdy po volbách do Sněmovny v roce 2010 (kde jsem i já neúspěšně obhajoval mandát poslance) byl jeho odchod z čela ČSSD někým velmi dobře naplánován a řízen. Jiří Paroubek přece vyhrál s ČSSD volby – bohužel s velmi těsným volebním výsledkem, který neumožnil ČSSD sestavit vládu. Jiří Paroubek byl z tria premiérů Špidla, Gross a Paroubek tím nejvíce riskujícím, ochotným se postavit za svůj názor a osobností asi nejvíce kontroverzní. Dodnes si ale myslím, že velkou část viny na jeho úspěchu/neúspěchu v parlamentních volbách v roce 2010 měli jiní. On přijal odpovědnost a odstoupil. To se už dnes jaksi nevidí...

Nyní se mimo jiné hodně mluví o zrušení bohumínského usnesení, tedy o zrušení zákazu spolupráce ČSSD a KSČM na vládní úrovni. Ale už v době premiérování Jiřího Paroubka se mluvilo o tom, že ČSSD často při hlasování ve Sněmovně obcházela koaliční partnery, tedy Unii svobody-DeU a KDU-ČSL, a spolupracovala při prosazování některých záležitostí s KSČM. Bylo tomu skutečně tak? A jak se díváte na současné rozhodnutí ČSSD označit bohumínské usnesení za přežitek?