Jako aktivní člen odboje minulého režimu, jak vnímáte konec komunistů v Parlamentu po letošních volbách?

Mnozí by asi předpokládali, že budu rád. Nevím, jestli bych měl. Čas zákazů jsme promarnili. To umí jedině revoluce a ta, jak snad už víme, žádná nebyla. Václav Havel byl zvolen zrovna komunistickými poslanci. Poslanci strany, ke které má ta současná už hodně daleko. A když už o tom mluvíme, tak tichými společníky vládnutí jedné strany byli i souputníci v Národní frontě. Kdo mlčí, souhlasí. Tak to vždy bylo. Jejich zákaz na pořadu dne nebyl. Dvojí metr. Za zmínku stojí, že žádná jiná země států socialistické soustavy neměla tolik platících členů vládnoucí marxistické strany jako Československo.

Ostatně, můj odpor proti tehdejšímu autoritářskému režimu se závislou zahraniční politikou by nebyl jiný, kdyby tam vládl obdobný režim, třeba s jiným pojmenováním. Ideologie je určující, řekne, kam strana, která vládne, směřuje. Když si odmyslím jejich název KSČM a zastydlou rétoriku některých jejich představitelů, tak mi komunisté vycházejí jako levicová strana, která si, nevím proč, nechala název komunistická. Strana s názvem komunistická tedy v Parlamentu nebude, ale strana, která se nazývá Pirátská, ano. Mám s tím stejný problém, pokud se ideologického zaměření týče. Název tomu odpovídá. Komunisté postupem času dostávali rozum. O nadcházející politické garnituře si to nemyslím. Takže zůstávám na stejné straně barikády jako kdysi.

Čím si takový výsledek vysloužili?

Výsledek jim vysloužil Andrej Babiš, respektive i je spláchla vlna Antibabiš. Navíc jim komunistické členstvo a příznivci prostě ubývají. A také to, že ideologie předminulého století už nepřitahuje. Je vyčichlá a vybitá excesy, které se ve jménu marxismu děly. A správným demokratům, co jsou SPOLU, ubyl strašák.

Skončila i ČSSD. Bude levice v Parlamentu chybět?

ČSSD se sice považuje za levici, ale oproti klasické sociální demokracii, která měla národní státotvorné priority, si vypůjčila od komunistů jakýsi druh internacionalismu, který komunisté už neventilují, což v dnešním pojetí představuje nekritický závěs Bruselu, čímž devalvovala klasické pojetí levice. Levice chybět bude. Patří ke standardní parlamentní demokracii. Demokracie, aby neuschla nebo nezmutovala do různých přívlastků jako liberální či lidová a tak dále, musí mít politické oponenty vzájemně se střežící v politickém ringu.

Sociální demokracie rovněž vychází z marxismu, dodnes hřmí na jejich sjezdech Internacionála, Již vzhůru psanci této země! Psance by člověk v této zemi sice pohledal, za to bezdomovců a lidí na okraji nouze málo není a přibudou další. Inovovaný sociální program s národním akcentem, nikoliv ve stylu takzvaných prostředků, který by se mohl zamlouvat i komunistům, by mohl být základem nové levicové strany. Uvidíme.

Jak se vám tedy zamlouvá plánovaná koalice pěti stran – tedy SPOLU a Pirátů se Starosty?

Pokud Babišova vláda poněkud přibržďovala excesy přicházející z Bruselu, tak tento vládní slepenec představuje rovnou bruselskou skluzavku. Pěkně vyleštěnou, aby se nic nezadrhávalo. A skeptičtější ODS se sklouzne s nimi. Budou prosazovat probruselskou politiku, ještě větší závislost na Bruselu a Spojených státech, nedivil bych se, kdybychom na konci volebního období měli u nás vojenskou základnu Spojených států. Zemi energeticky ukove Green Deal. Genderová a klimatická agenda a pseudohumanismus se bude prosazovat mnohem agresivněji, hlavně ve školách a veřejném životě, kultuře a tak podobně, aby se tyto nedůležitosti staly součástí myšlení a chování širších vrstev, hlavně mladé generace.

Často dávám za příklad Švédsko, kde se veřejné myšlení dostalo do fáze, kdy se soudný Středoevropan musí tázat, jestli se nejedná o zdařilou science fiction. Nedávno třináct biskupů na konferenci Švédské reformované církve prohlásilo Boha za klimatického aktivistu a Grétu za jeho apoštola. Míní, že soudný den se blíží, že neklamnými znaky jsou velké klimatické změny, lesní požáry, covid-19, že by se do zákonů měl implantovat trestní čin ekocidia, tedy zabíjení země. Nabádají k jednoduchému životu, aby se snížila zátěž na přírodní prostředí, že je křesťanskou povinností otevřít hranice pro všechny potřebné, na které budou doléhat klimatické změny. Oporu nacházejí v přetlumočení evangelia sv. Lukáše, část 12;48. V seznamu kajícných poutí se objevila i pouť Cesta poutníků pro budoucnost do Glasgow, kde bude probíhat klimatická konference.

Že je to jen blábol? Tento blábol se objevil na biskupské konferenci a uveřejnil to největší švédský deník Dagens Nyheter. Vyvolat strach před neznámem, znejistit budoucnost, to byl vždy účinný nástroj k ovládání lidí. Takže, dle mého, žádný blábol. Braňme normální svět!

Pětikoalice slibuje zmírnění rozdělení společnosti, Miroslav Kalousek (TOP 09) hovořil o pokoře, neboť velký počet hlasů padl „mimo vládní koalici“. Dokážou českou společnost spojit?

Byly to strany vládní koalice, které v rámci volebního boje rozdělily národ. Volební kampaň se zúžila jen na podpásový boj proti Babišovi. Výsledek ovšem ukázal, že vítězné strany zvítězily s podmínkou, protože jsou vlastně v menšině. Většina národa je jednoznačně nevolila. Ti, co je nevolili, jsou víceméně názorově kompaktní masou občanů, která nebude vládní kroky vnímat pozitivně už z pozice poražené většiny, která do toho nebude moci mluvit. Dodejme, že ekonomická situace spolu s covidovou agendou a s dalšími liberálními úlety žádnému spojení společnosti nenapomůže.

Vysoká frekvence přívlastku „liberální“ přilepeného ke slovu demokracie nadužívaného stranami, které si říkaly prodemokratická opozice, dává tušit, kam se bude politika ubírat. V minulém režimu jsme měli lidovou demokracii. Tak nic nového pod sluncem. Vládní koalice se sama bude zmítat v rozporech ve stěžejních otázkách, kdy existuje široká škála ideologických názorů, ač se to navenek může jevit relativně soudržně.

Neklamný signál, že je něco jinak, ukázalo vykroužkování Pirátů a tím zatlačení této strany k možné politické bezvýznamnosti. Neznamená to ovšem, že díky úlitbám za vykroužkování se jim nedostane důležitého ministerského postu. Mluví se o pirátu jako ministrovi zahraniční. Určitě krok ke stmelení společnosti. Ochraňujte nás všichni svatí. Zatím škodili v zahraniční politice nějací starostové, teď by se škůdci posunuli na nejvyšší post, kde by měli zastupovat českou zahraniční politiku a naše národní zájmy. Nemyslitelné se může stát realitou. Svatý Václave, ochraňuj nás i budoucí!

Prezident Miloš Zeman je hospitalizován v nemocnici. Chvíli poté začali někteří politici navrhovat aktivaci článku 66 Ústavy, protože není schopen vykonávat funkci. Jak tyto události vnímáte? Je to namístě?

Prezident Miloš Zeman prostě onemocněl; že má zdravotní problémy, se vědělo dávno. Člověk občas onemocní, je to běh života. Neznamená to, že je nepříčetný, neschopný uvažování a rozhodování. Jistě nejsme v situaci, kdy je nutný jeho okamžitý podpis.

Onen článek 66 Ústavy byl na pořadu již v minulosti a s výhrou ve volbách se dostal znovu na výsluní. Nejde o věcnost, věcné posouzení, argumenty působí křečovitě, ke zdravotní situaci prezidenta se odporně vyjadřují lidé, kterým to nepřísluší a od kterých se nedá očekávat nic jiného než útoky se špatně skrývanou osobní záští.

Podobné akce dávají i jiný signál: zpochybňují autoritu prezidentského úřadu na vágních argumentech a důkazech, používají výklad Ústavy v politickém boji, lhostejno proti komu. To nejsou státotvorné kroky a mohou se v budoucnu vrátit jako bumerang těm, kteří toho džina vypustili z láhve.

Srovnáváte Zemanovu situaci se situací Václava Havla, který strávil v nemocnici celkem rok a půl, chvíli dokonce v bezvědomí?

Václav Havel byl často nemocný a určitě i ve stavu, kdy nebyl schopný nejen komunikovat, natožpak rozhodovat. Byl latentně nemocný téměř celou dobu vykonávání úřadu. Jistě byl po častých nemocích i vyčerpaný, musel přerušovat nebo měnit naplánované cesty a setkání. Objevovaly se fotky z nemocničního prostředí, lékaři mluvili o zákrocích, ale nikdo nevznesl otázku, jestli mu jeho nemoci dovolují vykonávat prezidentský úřad. Nikdo nezpochybňoval informace od jeho manželky nebo mluvčího či dokonce se nestaral, kde prezidenta navštívil a jestli to bylo v pořádku. Holt se to tehdy tak nějak neslušelo! Politický hyenismus se stává normou.