Delegáti sjezdu ČSSD zvolili poslance Jaroslava Foldynu místopředsedou. V kandidátském projevu burcoval za tradiční sociálnědemokratické hodnoty, mluvil o důrazu na lidi, jako jsou soustružníci, matky samoživitelky, stavěl se za národní zájmy nad zájmy EU a tak dále. Přišla kritika, že uspěl xenofob, Putinův agent.... Jak to vidíte? Zmůže něco Foldyna v ČSSD?

Příklon politiků i politiků jiných stran, k národním zájmům, vlastenectví, starosti o prioritně naše občany a podpoře řemesel lze jistě uvítat. Na druhou stranu nemůžeme předvídat, jak se tento typ politiky podaří prosadit právě v ČSSD, která v minulém období často prezentovala poněkud jiný názorový proud a dnes je zcela rozštěpena a míří k záhubě. Pan Foldyna je jistou nadějí ČSSD, má názory velmi blízké názorům SPD kromě zahraniční politiky. Jestli se mu podaří revitalizovat stávající ČSSD s ohledem na odmítnutou vládní účast ČSSD, je dnes z mého pohledu málo pravděpodobné.

Premiér Babiš po krachu jednání se sociálními demokraty uvedl, že nemusí novou vládu sestavovat on sám. V případě, že si to bude přát prezident, se prý podvolí a poslechne ho. Myslí to vážně? Pokud má tedy jinou možnost… A vedlo by to k něčemu?

Taková varianta není aktuální. Andrej Babiš chce vládnout sám, pokud to je možné. Pokud by byla ve hře možnost jmenovat za ANO jiného premiéra než Andreje Babiše, bylo by to výhradně rozhodnutí hnutí ANO. Voliči ale dali hnutí ANO velmi silný mandát, který teď může realizovat, pokud najde vhodné politické partnery, aby se neprodlužovala situace, kdy vládne vláda v demisi. Pokud by přesto ke jmenování jiné osoby premiérem za ANO došlo, nikam by to stejně nevedlo, protože by všechny takzvané demokratické strany a novináři s nimi začali tvrdit, že je nový premiér řízen ze zákulisí na dálku Andrejem Babišem. 

Pokud jde o krach koaličních jednání a požadavku ČSSD na post ministra vnitra, koluje i jedno odvážnější vysvětlení, že se sociální demokraté bojí, že kdyby Babiš dostal na vnitro svého člověka, nechá „všechny pozavírat“. Co je kolem dohadů o obsazení vnitra nejpravděpodobnější?

Důvody strany ČSSD pro ukončení koaličních jednání zná jen tato strana. Zdá se však, že převážila snaha o získání konkrétních křesel nad motivací programovou. Asi již nemá smysl tuto variantu řešit, protože ČSSD i ANO nyní o vládě nejednají. ANO nyní jedná s SPD a KSČM. I když Výbor hnutí ANO teď doporučil svým vyjednavačům, aby se pokusili obnovit jednání o vládní spolupráci s ČSSD. Uvidíme…  

Rozhodnutí hnutí ANO o formátu další vlády, jak jej navrhne možným politickým partnerům, je na hnutí ANO. SPD již od vyhlášení výsledku voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 dává najevo jasnou ochotu o možných variantách jednat. Výsledek záleží na postoji všech politických partnerů, zda upřednostní variantu vzniku vlády s důvěrou. Stále si myslím, že více reálných možností vlády s důvěrou než na půdorysu spolupráce ANO, SPD a KSČM již dnes v podstatě neexistuje. 

Bývalý lidovecký poslanec Ivan Gabal pak uvedl, že situace dopadla dle předpokladů. „Mají odpovědnost, nemají řešení ani alternativního kandidáta. Oba přitom vědí, že extremistická koalice bouchne veřejnými nepokoji. Zeman ale věří, že to odnese Babiš, a Andrej Babiš nemá jinou variantu než v tom namočit Miloše Zemana,“ sdělil Gabal. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk napsal na Twitter: „Zdá se, že si pan prezident s panem premiérem objednávají opravdu velké demonstrace. Pak samozřejmě rozjedou teorii o „českém majdanu“. Máj nebude lásky čas.“ Přijdou nepokoje? Může případná vláda s podporou ANO, SPD a KSČM ustát tlak médií a demonstrací? 

Není jasné, jak by sestavení vlády na půdorysu stran a hnutí zvolených v demokratických volbách mělo vadit široké veřejnosti, tedy být příčinou masových nepokojů. Samozřejmě každý volil toho, kdo mu je názorově blízký. SPD získala hlasy 540 tisíc voličů. Ale to, že se sestavení vlády nezúčastní strana, která získala ve volbách málo hlasů nebo která přímo odmítá se na sestavení vlády podílet, by nemělo v opravdové demokracii být záminkou k narušování chodu státu velkými demonstracemi. To, že voliči volili nějakou stranu a ta místo zájmu o vládní angažmá raději hází klacky pod nohy stranám a hnutím, které o to zájem mají, by si její voliči měli spíše řešit přímo s takovou nekonstruktivní stranou.

Jak dopadl ukrajinský Majdan přeci všichni víme: faktickým rozpadem státu, masovým exodem obyvatelstva, připravovaným zrušením bezplatného zdravotnictví a ekonomickým úpadkem. Tak dopadnout jistě nechceme a doufám, že občané České republiky jsou natolik rozumní, že toto nedopustí. Případná „majdanizace“ vlády premiéra Andreje Babiše s podporou SPD a KSČM je nesmyslná, ale legitimní.