Poté, co Rusko posílilo svůj vliv v Sýrii, posiluje svůj vliv v Libyi, čímž by mohlo podle světových médií získat kontrolu nad tokem migrantů mířících z Afriky a Blízkého východu do Evropy. A to by prý mohlo představovat větší riziko, protože by tak ruský prezident získal nad evropskými politiky ohromnou moc. Média vycházejí z faktu, že ruský prezident dal jasně najevo, že hodlá usilovat o prohloubení vztahů s vojenským generálem Khalifem Haftarem, který má pod kontrolou většinu východní Libye. Sdílíte tyto obavy?

Podle mne mají zájem rozšířit vliv v Libyii i Egypt a Írán. Rusko patří mezi státy, které měly určitý vliv v této oblasti. Ale nemyslím, i kdyby ho chtělo posílit, že by to znamenalo pro Evropu nějakou hrozbu. Navíc podle toho, co uvedla některá média, impuls vyšel od generála Haftara, který dokonce navštívil palubu letadlové lodi Admirál Kuzněcov a měl videorozhovor s ruským ministrem obrany Šojgu. Kdyby Rusko chtělo ovlivnit migrační toky, přesvědčí Turky, ať to pustí přes své území. To je jednodušší než operovat nějakou libyjskou hrozbou. Naopak si myslím, že když Rusko dosáhne takové situace, aby se Libye stala normálním státem, může to Evropě pomoci v oslabení uprchlické vlny.

Co je podle vás důvodem pro znovuobnovení nebo posílení ruského vlivu v Libyi? Co může Rusku přinést?

Neumím si zcela vysvětlit, co je za tímto postojem Ruska. Zřejmě nějaké dohody a snaha Rusů stabilizovat situaci i vzhledem k tomu, že Haftar slíbil bojovat proti IS. Ale opakuji, že to není jen zájem Ruska, ale daleko větší zájmy tam má takový velký stát na severu Afriky, jako je Egypt. Možná jsou za snahami Ruska nějaké dohody s Egyptem, ale to jen spekuluji, protože nic konkrétního nevím.

Takže obavy Evropy, že Rusové budou mít možnost evropské země vydírat hrozbou migrace, jsou podle vás zbytečné?

Myslím, že vliv Ruska a vlastně kohokoli v této oblasti povede spíš ke zlepšení situace v otázce migrace, protože uprchlíci jsou převáženi většinou nějakými pašeráky, kteří tam zřejmě mají volné ruce, protože tam neexistuje státní systém, je tam bezvládí. Takže jakékoli posílení státu bude znamenat zesílení boje proti pašerákům lidí.

Jak hodnotíte současnou situaci v Sýrii? Islámskému státu zbývají už jen tři velká města — al-Báb, Rakka a irácký Mosul. Podle odborníků k současnému postupu přispěly akce Ruska namířené proti Islámskému státu i podpora od koalice vedené Američany. S USA míní Turecko spolupracovat i při dalších operacích proti Islámskému státu. Je naděje, že konflikt v Sýrii se konečně blíží ke konci?

Doufejme, že díky spolupráci Spojených států amerických a Ruska může dojít ještě k další stabilizaci situace v Sýrii. Prioritou nového amerického prezidenta je kromě jiného boj proti Islámskému státu. V Sýrii jsou desítky, možná přes sto různých skupin, proto si myslím, že jedinou zárukou postupného uklidnění situace je právě Sýrie coby stát a prezident Asad, protože jiná konsolidovaná síla v Sýrii neexistuje. Hodně bude záležet na rozhovorech mezi vládou a různými skupinami, které se budou vést, hodně bude záležet také na Turecku, protože to má vliv na hodně těch skupin.

A pokud postupně dojde k uklidnění v Sýrii, myslíte si, že tam bude stabilní situace delší dobu?

Obávám se, že situace v Sýrii hodně dlouho stabilní nebude.

Pokud prezident Asad, který byl příčinou konfliktu v Sýrii, zůstane s pomocí Ruska u moci, jak dlouho může trvat, než se tam situace znovu dramaticky vyhrotí?

Pokud všechno půjde dobře, tak bude záležet na volbách. Pokud Syřané budou chtít Asada u moci dál, tak uspěje. Návrh ústavy, alespoň jak ho hodnotí různé zdroje, je celkem solidní a demokratický a dává možnost uspět ve volbách, prezidentských i parlamentních, všem skupinám, které tam jsou. Uvidíme, pokud se novou ústavu podaří prosadit, proběhnou volby a Asad může i nemusí zůstat u moci.

Co říkáte v souvislosti s událostmi v Sýrii a v Libyi vyjádření nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nechce, aby Spojené státy americké byly dál takovým světovým policajtem, který nebude vnucovat ostatním své hodnoty, i když třeba v boji proti Islámskému státu chce pokračovat?

Neříkal, že nechce být policajtem, ale že nechce, aby Amerika vnucovala jiným své hodnoty. Že naopak chce, aby svět poznal, že americké hodnoty jsou ty nejlepší, a aby se k tomu připojil. Což je podle mne velmi rozumné.

V minulosti jste říkal, že některé zásahy Západu, třeba v Libyi nebo v tzv. arabském jaru, situaci v některých zemích spíš zkomplikovaly, než by jí pomohly. Proto si myslíte, že bude rozumné, když Amerika od takových zásahů, jako zavést v některých zemích demokracii, ustoupí?

O arabském jaru, kterému říkám arabský podzim, to platí určitě, že zásahy zvenčí zkomplikovaly situaci. Dříve to byl relativně stabilní region. Donald Trump bude zcela jistě jako americký prezident zastávat to, co říká – America First, tedy Amerika na předním místě, určitě se bude zabývat především americkými zájmy. Co budou americké zájmy a jak budou formulovány, teprve uvidíme. Ale věřím tomu, že nový americký prezident splní to, co říkal před volbami a ve své inaugurační řeči, což některým není po chuti.

Ale nejsou přece jen děsivé některé Trumpovy výroky, například ten, že by bylo možné použít jaderné zbraně proti Islámskému státu?

Nevěřím tomu, že by americká administrativa použila jaderné zbraně v jakémkoli regionu v masovém měřítku. Určitě bude použita konvenční síla. Jaderné zbraně nebudou použity, to by ve světě způsobilo mimořádný poprask.

V souvislosti s některými Trumpovými výroky se objevily obavy z dalšího směřování NATO. Nový americký prezident prohlásil, že Severoatlantická aliance je sice potřebná, ale zároveň velmi zastaralá, finančně nefungující a neúčinná, co se týče boje proti terorismu. Na setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou ale pak podle jejích slov řekl, že stojí stoprocentně za Severoatlantickou aliancí, že je základem společné obrany. Co si z toho vybrat?

Kromě toho, že se členské státy NATO, jako například i Česká republika, finančně vezou na pomoci Spojených států, tak NATO podpořil. Třeba v otázce různých operací. Když vezmete operaci v Íránu, nebyla podpořena Severoatlantickou aliancí, byla podpořena aliancí stejně smýšlejících států. Plány Spojených států amerických jsou podle Trumpa nejvíc zaměřeny na boj proti terorismu, což NATO příliš neakceptuje. Je to celkem pochopitelné, protože vojenské organizaci, která se v minulosti stala málem takovou politickou institucí, protože neměla vlastně protivníka, se těžce plánují operace proti terorismu, daleko lépe se plánuje, jestliže mám nějakého protivníka, který má nějakou vojenskou sílu, ne roztříštěnou, jako má třeba Islámský stát. Pro NATO je výhodnější takový protivník, jako je Rusko, než terorismus. Zase se zmíním o svém oblíbeném Georgi Friedmanovi, ten vydal zajímavý článek, který jedná o Spojených státech a NATO.

Je to tedy jeden z důvodů, proč se NATO začalo víc vymezovat vůči Rusku jako nepříteli než vůči terorismu a Islámskému státu?

Já bych Rusko nenazval nepřítelem NATO, já bych ho nazval protivníkem NATO. Svým způsobem je to opodstatněné a bylo to zejména akcentováno v době předcházející zvolení Trumpa, za Obamovy administrativy, kdy zájmy Spojených států jsou v rozporu se zájmy Ruska. Spojené státy nechtějí dopustit, aby vznikla nějaká další supermocnost, aby vznikla nějaká protiváha. Je to státní zájem a nikdo se jim nemůže divit. Je jasné, že NATO plní svým způsobem i podporovatele Spojených států ve vojenské oblasti. To je fakt.