Předseda Evropské komise požaduje vytvoření společného vojenského velitelství, fond obrany a další kroky ke zřízení armády EU. Podle politologa Daniela Kroupy si tento záměr zaslouží podpořit a nepolevit, dokud obranná schopnost EU nebude taková, že odradí všechny potenciální útočníky. Kdo ví, na co bude NATO s Trumpem, Erdoganem a s dalšími Putinovými pacholky, říká tento bývalý politik. Potřebuje opravdu Evropská unie jednotnou armádu?

Je třeba definovat, jak by ta evropská armáda vůbec vypadala. Já jsem to zatím neslyšel od pana Junckera ani od jiných politiků. Jsou dvě cesty: vznik nějaké jednotné organizace, která by sdružovala vojáky všech států bez ohledu na jejich armády, to znamená jakési evropské organizace, nevím, kým volené, možná Evropskou radou, ale to nikdo neřekl, a financované samozřejmě centrálně Evropskou unií, ale zřejmě z dotací evropských států, tím se myslí asi ten fond, a bez možnosti nějakého koncensu mezi státy, jako je to například v NATO. A další varianta je organizace po vzoru NATO, ale samozřejmě bez Spojených států, Kanady a Turecka, která by zahrnovala všechny státy Evropy, nejen Evropské unie, a která by fungovala po vzoru NATO. Bylo by tam politické velení a jednotlivé státy by přispívaly svými armádami, ne vojáky, do jednotlivých operací. Dneska by asi nebylo průchozí, aby tam bylo Bělorusko a Rusko, myslím, že ani Ukrajina. Ale v současné době si dost dobře nedovedu představit ani jednu z těch variant. To by musela také existovat společná zahraniční politika, protože armáda je nástrojem zahraniční politiky. A společná zahraniční politika Evropské unie podle mne neexistuje a myslím si, že nikdy existovat nebude.

Proč se podle vás objevuje toto volání po zřízení jednotné evropské armády, když jsou členské země Evropské unie členy Severoatlantické aliance? Nenastala by dvojkolejnost? Navíc evropské státy nejsou schopny plnit ani finanční závazky vůči NATO, jak by zvládly financovat ještě další – evropskou armádu?

I ta druhá armáda – Evropská aliance – po vzoru NATO znamená velmi výrazně zvýšit finanční prostředky, protože Spojené státy jsou vedoucí silou nejen podle peněz, které dávají do rozpočtu NATO, ale i v kapacitách. Oni mají strategický průzkum, samozřejmě jaderné zbraně, mobilitu a další schopnosti mobility, schopnosti přepravy, které by musela Evropská unie saturovat. To znamená, že finanční prostředky by byly nutné. Na druhou stranu je potřeba říci, že Evropská unie potřebuje určitou emancipaci, zvýšit svůj vliv, a Evropská aliance by určitě hrála významnější roli, protože když to vezmeme pragmaticky, kdo víc platí, víc velí. Spojené státy mají majoritu v NATO a Evropa mnohdy plní úkoly, které jsou v zájmu Spojených států. Takže určitý význam by to mělo.

I v souvislosti s Ruskem se ukazuje, že zahraniční politika jednotlivých členských zemí se liší. Podle generála Petra Pavla ruská propaganda v Evropě šíří dojem, že Rusko nepředstavuje bezprostřední hrozbu. Má to podle něj jediný cíl – znevěrohodnit tuto hrozbu a rozdělit evropské státy na ty, které jsou více nakloněny spolupráci s Ruskem, a na ty, které ji odmítají. Podle Pavla chtějí rozštěpit jednotu jak v Evropské unii, tak v Severoatlantické alianci. Souhlasíte s jeho názorem?