Co všechno se v kraji podařilo vybudovat, opravit s využitím vlastních, státních i evropských zdrojů. S přihlédnutím např. na nutné opravy silnic II. a III. tříd mostů a podobně.

Letos jsme významně investovali do oprav silnic a mostů druhých a třetích tříd a také do oprav našich škol, modernizace krajských nemocnic, zdravotnické záchranné služby, domovů pro seniory a podobně.

Do silnic v kraji šlo letos přes 1,8 miliardy korun. Podařilo se na 67 stavbách opravit 120 kilometrů silnic a 28 mostů. Projekty jsme financovali z krajského rozpočtu, evropských dotací a i díky letošní 350 milionové dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Za tyto peníze, kdy vláda vůbec poprvé poslala krajům 4,5 miliardy korun, jsme velmi rádi. Chtěli bychom ale najít hlavně systém do budoucna. Kraje převzaly od státu silnice podfinancované a zničené. Osmdesát procent dopravních výkonů v České republice se děje na tzv. krajských silnicích, tedy silnicích 2. a 3. tříd. My dnes podle zákona nemáme nárok ani na jediný haléř z vybraných daní, například ze silniční daně nebo spotřební daně na pohonné hmoty.

V letošním roce se v kraji podařilo dokončit i mnoho významných projektů. Jedná se například o rekonstrukci a dostavbu ARO a urgentního příjmu v Nemocnici Znojmo, opravu Löw-Beerovy vily, obnovili jsme barokní zahradu zámku v Mikulově, opravili jsme řadu krajských škol, investovali do nemocnic.  Zahájili jsme také výstavbu nového domova pro seniory v Újezdu u Brna, kde od jara příštího roku najde své místo 100 jihomoravských seniorů včetně bývalých olympioniků a válečných veteránů.

Jak se daří kraji v podpoře sociální oblasti se zaměřením především na starší, nemocné, domovy důchodců, hospicová péče, ale i péče o matky s dětmi, sociálně slabší atd.

Pro kraj je podpora sociální oblasti jednou z nejvýznamnějších priorit. Peníze jdou organizacím poskytujícím sociální služby především prostřednictvím vyhlášených dotačních programů, a to z rozpočtu kraje či státního rozpočtu a příspěvku na provoz a díky individuálním dotacím na samostatné projekty.

Jihomoravský kraj také podporuje rodiny s dětmi a seniory prostřednictvím projektů Rodinné pasy a Senior pasy, kde počet zaregistrovaných neustále stoupá, a jsme inspirací pro mnohé další kraje.

V letošním roce 2015 byla mezi poskytovatele sociálních služeb rozdělena dotace ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb v celkové výši 770 milionů korun.

Další významnou finanční podporou registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2015 bylo vyplacení částky převyšující 71 milionů korun z rozpočtu Jihomoravského kraje v rámci systému víceleté podpory poskytovatelů sociálních služeb.

Na rodinnou politiku pro rodiny s dětmi a seniory jsme v rozpočtu vyčlenili 7 milionů korun. Jsme také první kraj, který podpořil domácí hospicovou péči. Letos 7 miliony korun a v příštím roce dotaci zvýšíme na 10 milionů korun.

V letošním doznívajícím roce se i kraje významně dotknul dosud nebývalý fenomén migrace a s ním následně se objevující požadavky na posuzování bezpečnosti obyvatel regionu. Byť se často jedná o problematiku řešenou na úrovni vlády, jak velký vliv na různá opatření mají kraje, popřípadě Asociace krajů, v jejímž čele stojíte?

Jižní Moravy se migrace dotknula nejvíce ze všech regionů České republiky. Jako hejtman jsem se věnoval této problematice osobně, často jsem navštěvoval policisty na hraničních přechodech a také na břeclavském nádraží, tam všude totiž byla skutečná hranice Schengenu a naše policie naplňovala evropské i české právo.

Jihomoravský kraj se na migrační vlnu průběžně připravoval, máme v této věci nastavenou dobrou komunikační linku jak s předsedou vlády, tak ministrem vnitra, uložil jsem také obcím v kraji prověřit možnou pomoc humanitárních a neziskových organizací, spolupracovali jsme s ministerstvem vnitra při rekognoskaci míst pro uprchlíky.

I když teď v zimním období migrační vlna významně poklesla, kraj je i nadále připraven na budoucí vývoj migrace. Bezpečnost občanů Jihomoravského kraje je pro mne prvořadou prioritou. Jsme připravení pomáhat všem, kteří takovou pomoc potřebují, ale přicházejí jako hosté a musí respektovat naše pravidla. Náš kraj nám byl svěřen našimi předky, kteří za něj bojovali a pokládali své životy. Naší úlohou je kraj pozvednout, rozvíjet, předat ho budoucím generacím. Kdo k nám přichází s dobrými úmysly, je vítán.

S touto otázkou zřejmě úzce souvisí i podpora  IZS, policie, dobrovolných i profesionálních hasičů, zdravotnické záchranné služby. Co všechno se v této oblasti podařilo, popřípadě jaké další úkoly a plány čekají kraj v roce příštím?

V letošním roce už krajský rozpočet poskytl  - do konce listopadu - profesionálním i dobrovolným složkám integrovaného záchranného systému (IZS) 92 milionů korun. Pro příští rok počítá jižní Morava na vnitřní bezpečnost s částkou 103 milionů korun.

Jde o 50 milionů pro dobrovolné hasiče, 20 milionů na živelní katastrofy, 15 milionů pro profesionální složky IZS. Součástí toho jsou peníze na cvičení IZS, na krizovou připravenost, peníze pro některé dobrovolnické organizace – Český červený kříž a Vodní záchrannou službu. Podporujeme hasiče i v jejich spolkové činnosti – jde o podporu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Moravské hasičské jednoty ve výši 1,5 milionu korun. Samozřejmě zvlášť mimo tyto peníze financuje kraj jako zřizovatel Zdravotnickou záchrannou službu.

Letos jsme také předali 27 nových sanitek záchranářům. Od roku 2012 jsme do ZZS JMK investovali téměř 300 milionů korun do 3 nových výjezdových stanovišť v Brně. V roce 2013 to bylo do nákupu 17 sanitek 34 milionů korun, připravujeme na příští rok výstavbu nové stanice ve Znojmě. Pro hasiče chceme v příštím roce pořídit dvě speciální nákladní auta na zásahy při živelních katastrofách a před nedávnem jsme předali policii speciální zásahové vozidlo.

Investice do záchrany životů a ochrany zdraví a bezpečnosti je pro mne jako hejtmana Jihomoravského kraje prvořadou prioritou.

K roku nadcházejícímu. Jde o rok volební a Vy jste opět lídrem kraje. Je to už Váš třetí volební boj o post hejtmana. Je či bude jiný, než předcházející?   Popřípadě v čem. Jak hodnotíte jako dlouholetý veřejný činitel úroveň současné politické kultury?

Rozhodnutí o tom, zda budu kandidovat potřetí na hejtmana Jihomoravského kraje, pro mne bylo osobně velmi složité. Rozhodly však dva významné faktory. Zaprvé, chci se jako hejtman podílet na zajištění bezpečnosti našeho regionu a rozvoje jeho budoucnosti. Za druhé, chci lidem ukázat, že i „klasická“ politika a „klasické“ politické strany nejsou nic špatného, jak neustále vykreslují média, a dokáží dobře spravovat náš region.

Nikoliv jako firmu, nikoliv pro zisk a dotace do vlastní kapsy. Chci se postavit všem populistickým hnutím a extrémistickým politickým stranám a ukázat, že dobře spravovaná jižní Morava může být i do budoucna dobrou adresou, dobrým místem k životu, podnikání, rozvoji vědy, výzkumu a inovací, je dobrý místem pro naše zemědělce, vinaře a sportovce.

S tím samozřejmě souvisí další plánované investice tedy silnic, mostů a dalších veřejnosti prospěšných staveb.  Ty na straně jedné přinesou potřebnou kvalitu do regionu, ale i mnohá nutná omezení v podobě uzávěrek a objížděk. Je možné zlepšit komunikaci s jinými stavebními pracemi například města či státu, aby nedocházelo k podobným problémům, jaké vznikaly na opravách v roce 2015?

Letošní rok byl na dopravní stavby opravdu hodně náročný. Sešel jsem se proto s ředitelem Ředitelství silnic a dálnic Janem Kroupou i ředitelem brněnského závodu Davidem Fialou, abychom se dohodli na spolupráci mezi Asociací krajů České republiky a Ředitelstvím silnic a dálnic v dalších letech.

Jde nám hlavně o lepší komunikaci a koordinaci dopravních staveb. Dohodli jsme se na tom, že v průběhu ledna ověříme koordinaci staveb státu i krajů v roce 2016 s ohledem na minimalizaci dopravních komplikací a omezování dopravy.

Společně připravíme pro veřejnost jednoduchou a přehlednou aplikaci s vyznačením připravovaných a realizovaných veřejných dopravních staveb - podrobnosti představíme začátkem roku 2016.

Které další oblasti budou i nadále pro JM kraj prioritní, jaký je rozpočet kraje, jak se osvědčuje veřejné zapojení občanů do sestavování rozpočtu?

Rozpočet na rok 2016 schválili zastupitelé jako vyrovnaný. Zdroje i výdaje jsou  ve výši 5,996 miliardy korun. Mohu také avizovat, že hospodaření Jihomoravského kraje bude letos končit s přebytkem, a to ve výši minimálně 200 milionů korun. Jsem pyšný na to, že už podruhé má kraj přebytkový rozpočet, jsem pyšný na to, že rozpočet kraje, který byl schválený, je vyrovnaný, a byl podpořený velkou většinou hlasů.
Na jižní Moravě nepracujeme formou válcování opozice, ale koncensem a dohodou napříč politickým spektrem. Jen to zajistí kraji stabilitu a další rozvoj.

Rozpočet reflektuje růst ekonomiky, zajišťuje vykonávání a rozvoj všech klíčových kompetencí kraje - zdravotnictví, sociální péče, školství i dopravy. Naší prioritou je nadále podpora vědy, výzkumu a inovací stejně jako podpora venkova, vinařství, turistiky a cestovního ruchu. Nezapomínáme ani na bezpečnost občanů Jihomoravského kraje a financování profesionálních i dobrovolných složek integrovaného záchranného systému. Významně jsme na příští rok navýšili částku v dotačních programech, a to na 414 milionů korun.

Ve výdajové části rozpočtu jsou hlavními prioritami oblast dopravy (cca 35 % procent krajského rozpočtu), oblast vzdělávání (cca 15 %), oblast zdravotnictví (cca 9 %), oblast bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje (cca 7 %) a oblast sociálních služeb (cca 6 %).

Rada Jihomoravského kraje se snažila při sestavování rozpočtu na rok 2016 také maximálně zohlednit výsledek letošního projektu Váš kraj, Váš rozpočet, do něhož se zapojilo 962 obyvatel kraje. Loni to byla necelá polovina. V loňském roce lidé žádali o opravu Kamenáček a letos jsme začali s přípravou.

Smysl to tedy opravdu má.

Podporovat budeme i nadále naše zemědělce, vinaře, myslivce, rybáře, včelaře, ale také sportovce a další organizace.  Všechny, kdo mají zásluhu na rozvoji našeho kraje. V rozpočtu na ně pamatujeme. Ke konci roku jsem se se zástupci těchto organizací sešel, abychom si řekli, co se povedlo a na čem je ještě nutné zapracovat. Jsem rád, že postupně uzavíráme víceletá memoranda o spolupráci, která dávají jistotu financování na více let.

No a závěrem Vaše osobní přání pro rok 2016

Chtěl bych obyvatelům jižní Moravy, nejkrásnějšího kraje v České republice, popřát do roku 2016 především pevné zdraví. Aby se zajímali o věci kolem sebe, věřili svým instinktům, nenechali se opít rohlíkem (či koblihou) a byli pyšní na svůj kraj.