Na bratislavské konferenci GLOBSEC zazněla důrazná varování před Ruskem. Polsko si přeje rozmístění vojenských kapacit na svém území i na jiných východních částech Aliance. Zazněla teze, že Rusko se snaží rozložit EU, přičemž je mimořádně aktivní i v Česku a na Slovensku. Generál Pavel varoval, že bude jasně řečeno, kteří spojenci v NATO nedodržují předepsaná dvě procenta HDP na zbrojení. Čímž myslel i ČR. Do jaké míry lze s jednotlivými klíčovými závěry souhlasit?
Já souhlasím se všemi závěry zmíněné schůzky. Je zřejmé, že Rusko usiluje o nadvládu nad východní částí Evropské unie prostřednictvím hybridní války i své propagandy. Tomu nasvědčuje řada důkazů a potvrzují to i lidé, kteří pracují pro Evropskou komisi. Rozkladu EU také pomáhají nově vzniklé radikálnější strany, jako jsou například Pegida nebo uskupení Marine Le Penové. Co se týká našeho členství v Severoatlantické alianci, pak je nutné, abychom dodržovali své závazky. Tedy abychom na té lodi jsme se jenom nevezli, ale také patřičně přispívali.
Konference GLOBSEC se zúčastnila také exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, který uvedla, že Spojené státy se ve světě musí angažovat a měly by být připravené vyvíjet aktivity po celém světě, a to nejen vojenské. Výzvy na oslabení transatlantického spojenectví, či dokonce k rozpuštění NATO jsou podle ní velmi nebezpečné. A nejlépe na funkci prezidenta USA je prý připravena Hillary Clintonová. Co říci k těmto jednotlivým bodům?
Já si myslím, že je zcela mylná představa, že ten svět kolem nás se bude vyvíjet zcela ideálně. I dnešní vývoj na severu Afriky ukazuje, že se budeme muset umět hájit jako součást Severoatlantické aliance a role Spojených států je v tom velmi důležitá. Souhlasím také s tím, že paní Clintonová je ze všech prezidentských kandidátů nejvíce kompetentní ohledně otázek zahraniční politiky. Někdy přemýšlím, jestli prohlášení od Donalda Trumpa, týkající se globálních problémů, jsou skutečně myšlena vážně, nebo zda jde jen o extrémní předvolební rétoriku.
Helmut Kohl varoval, že Evropa nemůže pojmout miliony chudých imigrantů a že je třeba jim pomáhat tam, odkud přicházejí. Do jaké míry tím pootočil diskursem v Německu? Jak se vlastně vyvíjí evropský postoj k věci poté, co funguje-nefunguje dohoda s Tureckem a byla víceméně odmítnuta iniciativa Evropské komise na zřízení společného azylu a přerozdělovacích kvót?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán