Publicista Jiří X. Doležal je zděšen mírou agrese na internetu i ve společnosti. Vlna nenávisti se žene například skrze Facebook, což podle Doležala ohrožuje celou společnost. „Je důležité, aby na internetu, především na Facebooku, byla velmi důsledná cenzura,“ uvedl Doležal. Měli bychom postihovat pachatele nenávisti na internetu? A je cenzura řešením?

S Jiřím X. Doležalem se sem tam v něčem shodnu. V tomto případě ale opravdu nechápu, zda něco takového myslel vůbec vážně, nebo si dělal, jak často činí, srandu. Pokud však šlo o první případ, tak je fascinující, že novinář takhle otevřeně volá po cenzuře. Asi se mu stýská po minulém režimu. Přijde mi, že si někteří lidé – a nezřídka ti, kteří si myslí, že jejich názor je ten jediný správný – neuvědomují, že jakákoliv cenzura se časem může otočit proti nim. A to bude potom teprve řevu. Jenže pozdě bycha honiti. Položte si sami otázku, zda se cenzurou Facebooku a časem třeba i celého internetu nenávist vytratí, či jí z velké části ubude a budeme všichni sluníčkovější, nebo se přesune na nějaké jiné médium, nebo, nedej bože, třeba do ulic.

Před patnácti lety jsme vstoupili do Evropské unie. Bylo pro nás těch uplynulých patnáct let přínosných? Je EU organizací, v níž máme setrvat i do budoucna?

Pokud se Evropská unie nevrátí o pár kroků zpátky, možná pár mílových kroků, o čemž však dost pochybuji, tak se setrvání v ní v dlouhodobém horizontu může rovnat (nejen) ekonomické sebevraždě. A nějaké takzvané evropské dotace – dle mého často spíše prostředek k vydírání, nebo naopak uplácení, jak je zrovna třeba – to rozhodně nevytrhnou. V míru jsme rovněž byli i bez EU a obchod jde na základě bilaterálních smluv také řešit. To je samozřejmě na mnohem větší debatu. Nicméně tenhle naddimenzovaný byrokratický, prakticky svévolně bez přihlédnutí k názorům občanů jednotlivých zemí rozhodující kolos giganticky přerostl svou původní myšlenku volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu a čím dál více svou povahou připomíná Sovětský svaz a bruselští politici jeho politbyro. Národní suverenita postupně mizí v rukách z našich peněz často nebetyčně přeplácených, netransparentních a nekompetentních úředníků – kteří se cítí býti více Evropany než členy národa, z něhož vzešli – a v rukách lidí, kteří stojí za nimi. Tato otázka je ale na širší diskuzi.

Co pro vás symbolizuje 1. květen? Svátek práce, výročí vstupu ČR do EU, či něco úplně jiného?

První máj pro mě symbolizuje především a výhradně „lásky čas“ a polibky pod rozkvetlou třešní. Asociaci, jen slovní, mám i s prvomájovými průvody, které jsem na vlastní kůži nezažil. A samozřejmě vím, že ten den je Svátkem práce. Nic zvláštního. A taky jsem si všiml, že ten den umřel velký závodník Ayrton Senna.